Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 381/2021-12
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 13 200 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 800 Kč od 25. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 2 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 400 Kč od 25. 1. 2018 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 636,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 800 Kč od 25. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 2 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 400 Kč od 25. 1. 2018 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 636,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že dne 30. 11 2016 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl věřitel žalovanému částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem 9 240 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 354 Kč. Žalovaný však řádně nesplácel, takže uhradil celkově jen částku 8 040 Kč. Žalobce tak požadoval uhrazení zbytku jistiny, poplatku a zákonného úroku z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce poté, co na základě příjmů a výdajů žalovaného, jakož i po zhodnocení jeho osobních poměrů (prokázáno evidenční kartou klienta), uzavřel dne 30. 11. 2016 s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytl věřitel žalovanému částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem 4 200 Kč, poplatkem za zpracování 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso 2 640 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 354 Kč (prokázáno smlouvou). Žalovaný však řádně nesplácel, takže uhradil celkově částku 8 040 Kč. Žalovaný však přes výzvu ničeho dalšího neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou).
5. Soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., která byla limitována zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů. Zatímco žalobce splnil všechny povinnosti řádně a včas, žalovaný nikoliv, čímž se dostal do prodlení. Soud proto žalobci přiznal dlužnou jistinu, úrok a poplatek za hotovostní inkaso, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. Lhůtu ke splnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř.
7. Soud se dále zabýval uplatněným nárokem na poplatek za zpracování v částce 2 400 Kč. Soud konstatuje, že žalovaný tuto platbu nemohl odmítnout, po obsahové stránce se hradí při každém úvěru, a to bez ohledu na jiná práva a povinnosti stran. Jinými slovy žalobce za tuto platbu žalovanému neposkytuje žádnou nadstandardní protislužbu, jak tomu je u jiné části poplatku. Po obsahové stránce tak nejde o nic jiného než o sjednaný úrok, a to úrok skrytý. Žalobce tak žalovanému navýšil skutečnou úrokovou sazbu tak, že žalovaný měl uhradit za 60 týdnů úrok 55 %, který odpovídá úroku 47,67 % ročně, přičemž výše úroků poskytovaná bankami v témže období činila toliko 9,53 % ročně (viz databáze České národní banky ARAD pro výši poskytovaných úroků s fixací úroku nad 1 rok, která je dostupná na https://www.cnb.cz/docs ARADY/HTML/index). Takto vzniklý úrok je tak více než pětinásobný oproti tomu, jaké úroky poskytovaly banky v předmětném období.
8. Lze připomenout judikatorní závěr, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).
9. Soud konstatuje, že takto vzniklý úrok podstatně převyšuje úrokovou míru poskytovanou bankami v daném období a takové ujednání je neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy (§ 1 odst. 2 o. z.).
10. Žalobce při tom takto vzniklý úrok bez zjevného důvodu rozdělil na samotný úrok 4 200 Kč a poplatek 2 400 Kč. Soudu je při tom z úřední činnosti známo, že žalobce poskytuje velké množství zápůjček různým subjektům. To znamená, že vystupuje v roli podnikatele dle § 420 a násl. o. z. Žalovaný naproti tomu má pozici spotřebitele dle § 419 o. z. a z tohoto titulu je chráněn. Soud se proto zabýval tím, zda je takovéto ujednání přiměřené, přičemž dle § 1815 o. z. se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, a dospěl k závěru, že nikoliv. Smyslem citovaného ujednání je toliko opticky snížit hodnotu úroku tak, aby si adresát jeho skutečnou výši neuvědomil. Oproti poplatku hotovostní inkaso neposkytuje žalovanému žádnou zvláštní výhodu, takže neexistuje žádný legitimní důvod jej ve smlouvě oddělit. Soud za této situace uzavřel, že ujednání o odměně je ujednáním nepřiměřeným a nepřihlížel k němu. Za této situace nezbylo soudu, než žalobu v tomto rozsahu zamítnout, a to včetně uplatněného příslušenství.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 636,40 Kč, přičemž tato částka představuje 63,64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,82 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,18 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.