Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
17 C 137/2021-29
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Brandovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 61 276,33 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 687,26 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 433,41 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 687,26 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do poplatku ve výši 24 589,07 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 12 100, 725 Kč, kapitalizovaných úroku z prodlení ve výši 3 374,29 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 36 687,26 Kč od datum do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 687,26 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 433,41 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 687,26 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do poplatku ve výši 24 589,07 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 12 100, 725 Kč, kapitalizovaných úroku z prodlení ve výši 3 374,29 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 36 687,26 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 61 276,33 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa) a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne datum žalované částku 50 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 42 583 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 8 943 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 18 900 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 14 740 Kč. Celkovou částku ve výši 92 583 Kč se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 1 544 Kč, přičemž poslední splátka měla být splatná dne datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne datum. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 38 999,36 Kč a dlužný poplatek 28 276,97 Kč. Poté bylo žalovanou uhrazeno ještě 4 000 Kč. Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Po postoupení pohledávky byla na dlužnou částku uhrazena dne datum částka 2 000 Kč, kdy tato částka byla započtena na sjednané poplatky. Ke dni datum činila dlužná částka jednak dlužnou jistinu ve výši 36 687,26 Kč a sjednaný poplatek ve výši 24 589,07 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 4 807,70 Kč (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 36 687,26 Kč od datum do datum) a úrok částku 12 100,72 Kč (kapitalizovaný úrok ve výši 29 % ročně z částky 36 687,26 Kč od datum do datum). Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně a úrok ve výši 29 % ročně z částky jistiny od datum do zaplacení. Dne datum žalovaná uznala písemně svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo co do výše 75 299,51 Kč a zavázala se jej zaplatit. Před poskytnutím úvěru byla právní předchůdkyní žalobkyně posuzována schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to především na základě informací, které byly právní předchůdkyni žalobkyně žalovanou poskytnuty před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své majetkové, rodinné, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny tam uvedenými doklady. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k tomu, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Nad rámec uvedeného pak žalobkyně poukazuje na to, že i pokud by měla být smlouvy neplatná pro nedostatečné posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, pak se jedná toliko o neplatnost relativní.
2. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila.
3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:
4. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 50 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s poplatkem v celkové výši 42 583 Kč (úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 8 943 Kč, odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 18 900 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 14 740 Kč) v 60 týdenních splátkách po 1 544 Kč. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že částku 50 000 Kč převzal při podpisu smlouvy. (dle smlouvy o zápůjčce číslo).
5. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala ze skutečností, které jí sdělila žalovaná při vyplňování zákaznické karty, přičemž žalovaná uvedla, že bydlí v rodinném domě, který nevlastní. Má středoškolské vzdělání, je rozvedená. Nemá žádnou vyživovací povinnost. Pracuje jako uklízečka, její příjem činí 14 440 Kč, toto bylo ověřeno z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Jako další příjem uvedla 2 500 Kč. Nemá zápůjčku ani kreditní kartu u jiné společnosti, má bankovní účet vedený na její jméno. Odhadované měsíční výdaje uvedla ve výši 5 000 Kč (dle zákaznické karty ze dne datum č.l. 23)
6. Dne datum měla žalovaná uznat svůj dluh co do důvodu a výše vůči právní předchůdkyni žalobkyně, který jí vznikl na základě smlouvy číslo s celkovou dlužnou částkou 75 299,51 Kč (dle uznání dluhu na č.l. 25)
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne, který byl žalované dne datum odeslán. V rámci oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne data jeho doručení (dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, vč. str. 20 přílohy, oznámení o postoupení pohledávky a doklad o jeho odeslání).
8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:
9. Před poskytnutím zápůjčky žalované posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně její schopnost splácet zápůjčku. Vycházela zejména ze skutečností, které jí žalovaná sama sdělila, tj. z jejího příjmu ve výši 14 440 Kč, který doložila pracovní smlouvou a výplatními páskami. Uvedla i další příjmy ve výši 2 500 Kč. Své výdaje žalovaná odhadla částkou 5 000 Kč. Na základě těchto informací žalobkyně dovodila, že je žalovaná schopna zápůjčku řádně splatit a zápůjčku žalované poskytla. Žalovaná částku ve výši 50 000 Kč převzal oproti podpisu smlouvy, což ve smlouvě výslovně prohlásila. Ke dni datum měla žalovaná uznat svůj dluh co do důvodu a výše. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena dohoda, dle níž ke dni podpisu této dohody na žalobkyni přechází soubor pohledávek, vč. pohledávky za žalovanou. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno dne datum, žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení tohoto oznámení.
10. Po právní stránce postupoval soud dle následujících ustanovení:
11. Dle §1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
12. Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, kdy k tomuto dni na žalobkyni přešla předmětná pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno přípisem ze dne datum, který byl žalované dne datum odeslán.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
17. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy o zápůjčce. V souvislosti s tím měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované. Zápůjčku tak měla žalované poskytnout pouze v případě, že z výsledku posouzení její úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně od žalované zjistila výši jejích příjmů ze zaměstnání, tuto dle předložených listin ověřila. Nebylo však tvrzeno, že by se žalobkyně zabývala i ostatními příjmy žalované, jí uváděné ve výši 2 500 Kč, ani výdaji žalované, odhadované částkou 5 000 Kč.
19. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. o. s. ř. soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek ze dne 24. 3. 2010, sp.zn. 21 Cdo 4314/2008 ).
20. Na základě informací, které byly žalovanou v zákaznické kartě uvedeny, a dokumentů, které měly být žalovanou předloženy, nemohla právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně ověřit úvěryschopnost žalované. Byla-li by žalobkyně přítomna jednání, byla by soudem ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. vyzvána k předložení dalších důkazů k prokázání jejího tvrzení, zda a jakým způsobem byly ověřovány ostatní příjmy žalované a zda a jakým způsobem byly zkoumány její výdaje. Jelikož se však k jednání nedostavila, nemohlo jí být dáno dobrodiní tohoto poučení a nelze než uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ke svému tvrzení, že dostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud tak posoudil předmětnou smlouvu o úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 – přičemž dle názoru soudu je tato judikatura aplikovatelná i po změně právní úpravy; a rozhodnutí SDEU C -679/18 ve věci OPR-Finance).
21. Nic na tom nemění ani tvrzené uznání dluhu ze strany žalované dne datum. Žalovaná v dokumentu z tohoto dne měl prohlásit, že uznává svůj dluh co do důvodu – smlouvy číslo výše – 75 299,51 Kč. Ve smyslu § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Pokud má tedy prohlášení o uznání dluhu veškeré náležitosti, je zde dána vyvratitelná domněnka existence dluhu žalovaného vůči žalobkyni. Dokument ze dne datum však všechny tyto náležitosti neobsahuje, neboť z vyčíslené výše dluhu není zřejmé, v jakém rozsahu žalovaná své závazky vůči právní předchůdkyni žalobkyně uznává, když ze smlouvy číslo plynulo právní předchůdkyni žalobkyně více nároků (když žalobkyně sama v žalobě uvádí, že ke dni datum činila dlužná částka 67 276,33 Kč, a zároveň uvádí, že vůči žalované nepožaduje navýšení účtované právní předchůdkyní), není tak zřejmé, jaký z těchto nároků by měla prohlášením žalovaná uznat. S ohledem na neurčitost tohoto prohlášení tak dle názoru soudu vyvratitelná právní domněnka existence dluhu žalované ke dni jeho uznání nenastává.
22. Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 50 000 Kč z neplatné smlouvy o zápůjčce, čímž se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, ke dni vydání rozhodnutí co do výše 36 687,26 Kč, představující dlužnou jistinu, a proto je povinna toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. vydat. Žalovaná je povinna vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o.z. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by před zasláním oznámení o postoupení pohledávky byl žalovaná k vrácení poskytnutého plnění vyzýván (a při jednání dne datum nebylo možno nepřítomnou žalobkyni vyzvat dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů), je třeba za doručení výzvy považovat až okamžik doručení oznámení o postoupení pohledávky, v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení. Tato výzva byla žalované zaslána dne datum. Soud pak vychází z toho, že nejpozději do 7 dnů byla tato výzva žalovanému doručena. V souladu s § 1958 o.z. tak byl žalovaná povinna plnit dne datum, avšak neučinila tak, ode dne datum je žalovaná ve smyslu § 1970 o.z. v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni krom částky 36 687,26 Kč právo na úrok z prodlení ode dne datum do zaplacení, a to ve výši, vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , který ke dni datum zkapitalizoval, jak bylo učiněno i v žalobě, avšak přepočetl tak, že tento kapitalizovaný úrok představuje úrok ve výši 10 % ročně z částky 36 687,26 Kč od datum do datum, tj částku 1 433,41 Kč (výrok I. rozsudku)
23. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 24 589,07 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 12 100, 725 Kč, kapitalizovaných úroku z prodlení ve výši 3 374,29 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 36 687,26 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce, od níž žalobkyně své nároky na zaplacení sjednaných poplatků a úroků, vč. splatnosti dluhu a na to navazujícího úroku z prodlení, odvíjela. (výrok II. rozsudku).
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu/neúspěchu je u účastníků i s ohledem na výši zamítnutého příslušenství téměř totožný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.