Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
25 C 45/2021-37
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Moravcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 1 908 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 708 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 708 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 200 Kč, představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 176,91 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 708 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 708 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 200 Kč, představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 176,91 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 908 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne datum pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání.“ Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 1 191 Kč čtvrtletně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné dne datum. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 22. 4. 2020. Žalovaná částka představuje pojistné za období od datum do datum a rovněž poplatek za odeslání upomínky ve výši 200 Kč.
2. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne datum upřesnila, že poplatky za upomínání a vymáhání dlužného pojistného vycházejí z všeobecných obchodních podmínek a aktuálně platného Sazebníku administrativních poplatků (dále jen„ Sazebník“). Právo na zaplacení poplatku za upomínání a vymáhání dlužného pojistného tedy žalobkyně vyvozuje z Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění zaměstnance při výkonu zaměstnání anonymizována dvě slova rok a Sazebníku administrativní poplatků právnická osoba, dle kterých poplatek za upomínku k zaplacení pojistného s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy činí 200 Kč, přičemž žalovaný podpisem pojistné smlouvy stvrdil, že se seznámil s pojistnými podmínkami, a to jak s všeobecnými, tak i se zvláštními a dodatkovými, tedy i se Sazebníkem, a podpisem na smlouvě žalovaný vyjádřil vůli být těmito podmínkami vázán.
3. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.
4. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
5. Po skutkové stránce dospěl soud na základě listinných důkazů k závěru, že mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne datum uzavřena pojistná smlouva číslo (ev. č. návrhu pojistné smlouvy číslo), s počátkem pojištění od datum na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 1 191 Kč čtvrtletně, tj. celkové roční pojistné bylo ve výši 4 536 Kč a bylo splatné vždy k 13. dni 3., 6., 9. a 12. měsíce daného roku. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 13. 12. 2019. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 22. 4. 2020 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném částku 1 708 Kč. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení. Žalobkyně prokazatelně žalovaného upomínala, aby dlužné pojistné uhradil.
6. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2783 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.
7. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena pojistná smlouva, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 o. z., smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , je její nárok i v této části po právu.
8. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř. o. s. ř. ), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ), dospěl k závěru, že žaloba byla v rozsahu uvedeném výše podána důvodně.
9. Co se ovšem týče poplatků za zasílání upomínek dlužného pojistného, soud musí konstatovat, že tyto nebyly sjednány platně. Žalovaný, který pojistnou smlouvu uzavřel mimo rámec svého podnikání či samostatného výkonu povolání, byl totiž při uzavírání pojistné smlouvy zjevně+ v postavení spotřebitele (tj. slabší strany, které právní řád přiznává zvýšenou ochranu), přičemž žalobkyně opírá svůj nárok na zaplacení poplatků za upomínání o ustanovení obchodních podmínek, které nad to ještě dále odkazují na ceník jednostranně vydávaný žalobkyní. Tyto smluvní nástroje nebyly podepsány žalovaným jak spotřebitelem, nýbrž dotváří obsah pojistné smlouvy na základě včleňovací klauzule obsažené v textu pojistné smlouvy. Lze tedy uzavřít, že žalovaný nebyl individuálně seznámen s těmito ujednáními o poplatcích, přičemž tato ujednání byla pouze vtělena do obchodních podmínek (resp. pouhého sazebníku, na které obchodní podmínky odkazují), což je v rozporu s ochranou spotřebitele, jakož i judikaturou Ústavního soudu ohledně skutečnosti, že obchodní podmínky ve spotřebitelských věcech mohou obsahovat pouze ustanovení technického charakteru, nikoliv překvapivá ujednání o smluvních pokutách nebo jiných platebních povinnostech spotřebitele. Taktomu bylo i v projednávané věci – byť z dané judikatury nevyplývá kategorická nemožnost sjednat v obchodních podmínkách smluvní pokuty (popřípadě paušalizované náklady a další poplatkové povinnosti spotřebitele), musí se tak dít transparentním způsobem a spotřebitel musí být s takovým ujednáním individuálně seznámen, což se ovšem v projednávané věci zjevně nestalo, neboť spotřebitel svým podpisem stvrdil pouze pojistnou smlouvu, nikoliv již samotné obchodní podmínky či sazebník. S ohledem na výše uvedené má tedy soud za to, že ujednání o poplatcích obsažené v obchodních podmínkách, se kterými nebyl žalovaný jako spotřebitel individuálně seznámen, je nepřiměřené a soud k němu v souladu s § 1815 o. z. nemohl přihlížet, pročež soud žalobu co do tohoto poplatku zamítl.
10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 176,91 Kč, přičemž tato částka představuje 79,04 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 89,52 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 10,48 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 908 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zatupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.
11. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.