Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 141/2021-33
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 7 065 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 29. 8. 2020 do zaplacení ve výši 9,75% a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 551,61 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč a 2 065 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 29. 8. 2020 do zaplacení ve výši 9,75% a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 551,61 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč a 2 065 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 24. 5. 2019 mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným. Uvedenou smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku jednorázově vrátit do 23. 6. 2019. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil. Žalovaná částka sestává z jistiny, zákonných úroků z prodlení, smluvní pokuty a nákladů na upomínání.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
Ze Smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že společnost právnická osoba uzavřela dne 24. 5. 2019 s žalovaným v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. právnická osoba smlouvu, jíž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši
5 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově do 23. 6. 2019. Pro případ prodlení s úhradou dluhu se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 5 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 2 065 Kč, náklady na upomínání ve výši 100 Kč a zákonné úroky z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 postoupila společnost právnická osoba předmětnou pohledávku žalobkyni s účinností ke dni 28. 8. 2020 O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn původním věřitelem dopisem ze dne 8. 9. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podání žaloby dopisem ze dne 14. 4. 2021.
Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení číslo Sb.
Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal splatit do 23. 6. 2019. Vzhledem k tomu, že nesplnil povinnost úvěr vrátit, uložil soud žalovanému povinnost vrátit jistinu úvěru společně se smluvní pokutou a náklady na upomínání.
Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni podle
§ 1970 o. z. též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , proto bylo žalobě i v této části vyhověno.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 065 Kč sestávající z částky 200 Kč za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.