Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 306/2020-74
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 22. 1. 2016 do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 22. 1. 2016 do zaplacení se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 2. 7. 2020, ve znění jeho doplnění doručeném soudu dne 27. 7. 2020 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 22. 1. 2016 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, se sídlem adresa, 14 příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země, uzavřela se žalovaným dne 20. 11. 2015 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě půjčila žalovanému částku ve výši 6 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právnická osoba, formou textové zprávy SMS, když odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný stvrdil, že se seznámil s VOP a že s nimi souhlasí. V žádosti uvedl žalovaný údaje o rodném čísle o dokladu totožnosti a o bankovním účtu. Žalovaný se pak zavázal zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky vrátit do 21. 1. 2016. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením zápůjčky, když do 21. 1. 2016 zápůjčku ani částečně nesplatil. Tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalovaný je povinen vrátit právnická osoba zápůjčku řádně a včas, když žalobkyně touto žalobou požaduje zaplatit jistinu dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení. Aktivní legitimaci žalobkyně pak žalobkyně prokazuje smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 13. 1. 2020, na jejímž základě společnost právnická osoba pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil ani před písemnou upomínku žalobkyně ze dne 16. 4. 2020.
2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 16. 2. 2021 navrhla žalobkyně záměnu účastníků na straně žalovaného tak, aby žalovaný v řízení vystoupil a na jeho místo nastoupil pan jméno celé jméno žalovaného, narozen 28. 4. 1993, bytem adresa žalovaného.
5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 5. 2021 pod č. j. 31 C 306/2020 -59 byl návrh žalobkyně na záměnu účastníků zamítnut. Toto usnesení nabylo právní moci dne 23. 6. 2021.
6. Soud ve věci nařídil první ústní jednání, které se konalo dne 16. 9. 2021, když žalobkyně svoji neúčast u tohoto jednání omluvila a požádala soud, aby ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný ačkoli byl k jednání řádně a včas předvolán, se k tomuto bez omluvy nedostavil a o odročení jednání nepožádal. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z faktury číslo ve spojení s výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně měla žalovanému poskytnout částku ve výši 6 000 Kč za poplatek 1 980 Kč, a to dne 19. 11. 2015 do 22. 12. 2015. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 1. 2018 má soud za prokázané, že původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávek na žalobkyni. Z výzvy ze dne 2. 4. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky písemně vyzývala. Z prohlášení pro stávajícího klienta má soud za prokázané, že roční úroková sazba byla sjednána ve výši 401,50 % a RPSN pak ve výši 3 112,64 Kč. Z potvrzení společnosti právnická osoba ze dne 9. 11. 2020 má soud za zjištěné, že majitelem účtu, na který původní věřitel poskytl částku ve výši 6 000 Kč, a to dne 20. 11. 2015 byl pan jméno celé jméno žalovaného, narozen 28. 4. 1993.
8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
9. Podle § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 20. 11. 2015 se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku 6 000 Kč. Toto tvrzení ohledně uzavření smlouvy o zápůjčce však v řízení prokázáno nebylo. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 20. 11. 2015 na účet, který byl v žalobě označen, částku 6 000 Kč, avšak tento účet nepatří žalovanému, respektive žalovaný nebyl majitelem ani disponentem tohoto účtu v rozhodném období. Pokud tedy žalobkyně uplatňoval pro případ, že by soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce, nárok na zaplacení z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že po provedeném dokazování nemá soud za prokázané ani tvrzení o tom, že to byl právě žalovaný, kdo se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobu zamítl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.
11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kdy soud v tomto případě dospěl k závěru, že je to žalovaný, kdo by měl právo na plnou náhradu nákladů řízení, avšak z obsahu spisu soud nemá za prokázané, že by žalovanému náklady řízení vznikly, a proto rozhodl tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, jak je pod výrokem II. tohoto rozsudku uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).