Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 196/2021-22
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 675 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s úrokem z prodlení v částce 65,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s úrokem z prodlení v částce 65,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných televizních poplatků za měsíce únor 2020 až červen 2020.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.
3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaná přihlásila televizní přijímač v prosinci roku 2019, což soud zjistil z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků. Z přiložených výzev a specifikací dluhu má soud za prokázáno, že žalovaná neuhradila televizní poplatky za shora specifikované období a dluží tak žalobkyni částku 675 Kč, kterou ani přes písemné výzvy žalobkyni neuhradila.
4. Podle § 3 odst. 2 věta první zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích činí výše poplatku částku 135 Kč.
5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovaná se stala jako fyzická osoba držitelem televizního přijímače, přihlásila se k evidenci poplatníků televizních poplatků, neplnila však řádně svou povinnost platit televizní poplatky a vznikl jí tak za období únor 2020 až červen 2020 dluh ve výši 675 Kč. Soud posuzoval nárok žalobkyně podle zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, v platném znění. Protože žalovaná dlužnou částku za jednotlivé měsíce neuhradila ve lhůtách splatnosti, uložil soud žalované podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. povinnost zaplatit žalobkyni vedle plnění i úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a který žalobkyně kapitalizovala k datu vyhotovení žaloby, tj. datum, částkou 65,68 Kč Počátek prodlení žalované je datován od 16. dne příslušného kalendářního měsíce, neboť podle § 7 odst. 2 zákona 348/2005 Sb. je televizní poplatek fyzické osoby splatný nejpozději do 15 - tého dne každého kalendářního měsíce. Lze uzavřít, že žalobkyně listinnými důkazy prokázala svůj nárok, proto soud vyhověl žalobě v plném rozsahu, tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
6. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu za splnění podmínek § 142a o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení – odměnou advokáta za tři úkony právní služby dle ustanovení § 14b ) písm. c) odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle ustanovení § 14b ) písm. c) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 200 Kč (při určování výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 675 Kč). Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle ust. § 14b ) odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý provedený úkon právní služby a 21 % DPH z odměny. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11 , tj. jako návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře a je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala mnohokrát. Dle principu proporcionality však soud s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu I ÚS 3923/11 nebo IV. 3859/17 za použití § 150 o. s. ř. o. s. ř. výjimečně náklady řízení nepřiznal v plné výši, ale snížil je na částku odpovídající jednonásobku vymáhané jistiny, když se mu tato částka jeví spravedlivější a adekvátní složitosti věci, když je nutno zohlednit, že se jedná o bagatelní věc, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, který nemohl ovlivnit sjednání podmínek smlouvy. Princip přiměřenosti náhrady nákladům obsažen v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, pro Českou republiku závazné od 1. 1. 2009. V něm je zásada přiměřenosti nákladů k předmětu řízení zakotvena v druhé větě článku 16 takto:„ soud však na straně, která měla úspěch ve věci, nepřizná náhradu nákladů v rozsahu, v němž nebyly nutně vynaložené nebo nebyly přiměřené ve vztahu k nároku.“ Toto nařízení se vztahuje na spory, v nichž jsou projednávány nároky nepřesahující v době podání žaloby částku 5 000 EUR (bez navýšení o úroky, náklady a výlohy), a je přímo aplikovatelné a závazné i pro národní soudy a má přednost před vnitrostátním právem a každý obecný soud je povinen je aplikovat ve své rozhodovací činnosti přednostně. Náklady řízení tak soud stanovil ve výši 1 000 Kč pokrývající jak soudní poplatek, tak část nákladů odpovídající výši žalované částky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.