Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 159/2021-30
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou v právní věci
Žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně,
právně zastoupené titul. jméno příjmení,
advokátkou se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
se sídlem adresa žalovaného,
o zaplacení 816 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni 816 Kč spolu s úrokem z prodlení za dobu od 14. 5. 2020 do 21. 1. 2021 ve výši 57 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni 816 Kč spolu s úrokem z prodlení za dobu od 14. 5. 2020 do 21. 1. 2021 ve výši 57 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 816 Kč spolu s úroky z prodlení z této částky za dobu výše uvedenou ve výši 57 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela jako pojistitel s účinností od 6. 4. 2020 pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo„ Pojištění podnikatelských rizik“. Žalovaný sjednané pojistné řádně nehradil a za období od 6. 4. 2020 do 13. 5. 2020, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobkyni dluží částku ve výši žalované jistiny.
2. Žalovaný byl usnesením ze dne 31. 5. 2021, č. j. 7 C 159/2021 -13, vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se ve stejné lhůtě vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Stejná výzva byla zaslána také žalobkyni. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak jeho souhlas předpokládal. Nevyjádřila se ani žalobkyně a soud tedy také její souhlas předpokládal.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobcem, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř. ), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.
4. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení, jež je výše specifikována. Žalovaný se v této smlouvě uzavřené na dobu 10 let, zavázal hradit pojistné ve výši 1 269 Kč čtvrtletně. K tomu žalobkyně doložila pokus o smír ze dne 9. 6. 2020. Dále žalobkyně doložila oznámení o ukončení pojistné smlouvy ze dne 7. 5. 2020, v němž informovala žalovaného o ukončení pojistné smlouvy uplynutím dne 12. 5. 2020 z důvodu výpovědi pojistníka s tím, že dlužná částka činí 516 Kč. Žalobkyně rovněž předložila předžalobní upomínku ze dne 25. 9. 2020 adresovanou žalovanému včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby. Žalobkyně rovněž předložila přehled inkasní bilance pojistné smlouvy číslo z něhož vyplývá, že dlužná částka pojistného za období od 6. 4. 2020 do 12. 5. 2020 činí 516 Kč, náklady za vymáhání činí 300 Kč. Ze sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění účinného od 1. 6. 2019 vyplývá, že upomínka k zaplacení dlužného pojistného činí 300 Kč, pokus o smír po zániku pojištění činí rovněž 300 Kč.
5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše specifikovaném.
6. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník ), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaný řádně nehradil pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobkyni či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobkyně tvrdí a prokazuje na základě doručení výzvy shora uvedené (§ 2804 občanského zákoníku ). Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 občanského zákoníku ). Je dále zřejmé, že ode dne, kdy žalobkyně požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalované s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném v době prodlení.
1. Podle § 151 o. s. ř. o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1 . advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). S argumentací žalobkyně ohledně aplikace § 14b tarifu v daném řízení se soud neztotožnil. Je jistě pravdou, že žalobkyně nabízí celou řadu pojistných produktů, nicméně jejich obsah a specifika nejsou pro řízení o dlužném pojistném vůbec podstatné, v daném řízení je nutné tvrdit pouze to, kolik činilo sjednané pojistné a za jakou dobu nebylo hrazeno, čemuž následně odpovídá poměrně jednoduchý matematický výpočet. Tyto informace pak právní zástupce musí stejně komplexně převzít od žalobkyně. Právní kvalifikace žalobkyně se pak omezuje pouze na dvě ustanovení zákona, a sice § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. v případě tzv. povinného ručení a na § 2782 odst. 1 občanského zákoníku pro všechny ostatní typy pojištění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.