Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 134/2021-44
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se ve výši kapitalizovaného úroku částka a částky částka zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od 29. 8. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se ve výši kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení částka a ve výši částka s 9 % zákonným úrokem z prodlení od 29. 8. 2020 do zaplacení, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se ve výši kapitalizovaného úroku [částka] a částky [částka] zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od 29. 8. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se ve výši kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení [částka] a ve výši [částka] s 9 % zákonným úrokem z prodlení od 29. 8. 2020 do zaplacení, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal dne 26. 3. 2021 u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, Smlouvu o úvěru dne 29. 11. 2018 v elektronické podobě. Na základě této smlouvy byla žalovanému vyplacena částka ve výši částka, úvěr byl čerpán převodem na účet žalovaného, když předtím byla zaplacena verifikační platba. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu s úrokem do 29. 12. 2018, tj. celkem částku částka. Tím také došlo k odsouhlasení Všeobecných obchodních podmínek. Veškeré dokumenty byly zaslány žalovanému na jeho e-mail uvedený v žádosti o půjčku. Žalovaný však neuhradil sjednanou částku včas, v důsledku čehož vznikla žalovanému povinnost uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním podle Sazebníku. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností od 28. 8. 2020. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky částka, sestává se z nesplacené jistiny ve výši částka, smluvní pokuty částka a nákladů na upomínání částka Smluvní pokuta byla vyčíslena od 30. 12. 2018 z dlužné jistiny částka do 12. 5. 2020, dále ji žalobce nepožaduje ku prospěchu dlužníka. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 8. 9. 2020. Žalobce touto žalobou tedy požaduje úhradu částky částka se zákonným úrokem z prodlení od 29. 8. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok částka, částku částka a náhradu nákladů řízení ve výši částka. Dle sdělení žalobce, žalovaný na dluh uhradil částku částka, ode dne postoupení pohledávky nebylo na dluh uhrazeno ničeho. Na nákladech řízení je požadováno částka.
2. Svoji aktivní legitimaci žalobce doložil Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou se právnická osoba, původním věřitelem, ze dne 19. 8. 2020. Oznámení o postoupení pohledávky, adresované žalovanému dopisem předchůdce žalobce, je datováno dnem 8. 9. 2020 a doloženo poštovním archem.
3. Žalobce po revizi žalovaných částek vzal částečně žalobu zpět před jednáním, a to podáním ze dne 23. 6. 2021, o částku částka (částka úrok a smluvní pokuta částka), na žalobě zůstal nedoplatek za jistinu ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení.
4. Soud zastavil řízení k návrhu žalobce ve výši o částku částka dle § 96 odst. 1 , 2 o. s. ř. o. s. ř. , když dispoziční právo se žalobou má žalobce a souhlasu žalovaného s tímto úkonem nebylo zapotřebí (§ 96 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ), neboť ke zpětvzetí došlo před jednáním ve věci samé.
5. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz dne 1. 4. 2021, který byl usnesením ze dne 18. 5. 2021 zrušen pro nemožnost jeho doručení žalovanému do vlastních rukou. Soud jednal a rozhodl dne 14. 7. 2021 bez přítomnosti účastníků, když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo doručeno fikcí dnem 28. 6. 2021.
6. Žalobce soudu předložil Smlouvu o úvěru ze dne 18. 12. 2018 číslo výpis z účtu žalobce, Všeobecné obchodní podmínky, rekapitulaci úvěru žalovaného. Z výpisu z účtu předchůdce žalobce soud zjistil, že dne 24. 10. 2018 došla původnímu věřiteli od žalovaného částka částka a na jeho účet (žalovaného) pak byla poukázána částka částka dne 29. 11. 2018, částka dne 4. 12. 2018, částka dne 7. 12. 2018, částka dne 10. 12. 2018, částka dne 18. 12. 2018 (další platby nedoloženy). Soud vycházel z uzavřené smlouvy o úvěru, ze které je zřejmé, že se žalovanému poskytuje úvěr ve výši částka. Dle tvrzení žalobce – platební historie, žalovaný uhradil na dluh v číslo částku částka. Z poslední smlouvy o úvěru je zřejmé, že splatnost úvěru je dne 29. 12. 2018, a to celkem ke splacení částka bez prodloužení, zápůjční úroková sazba je 254,10 % ročně.
7. Podle § 580 odst. 1o. z., platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu mezi předchůdcem žalobce a žalovaným ze dne 18. 12. 2018 ve smyslu § 588 o. z., jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/ a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka, splatnost, sazba úroku, celková splatná částka a RPSN. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se spotřebitel – žalovaný nacházel s ohledem na finanční prostředky, které má k dispozici, předchůdce žalobce si ani řádně nezjišťoval ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr (nedoloženo). Smlouva se jeví jako celkově nevyvážená, soustřeďuje se na to, že klient v důsledku krátké doby splatnosti dluh neuhradí včas a jaké mu z toho plynou v případě prodloužení lhůty splatnosti povinnosti. Pokud se týče smluvené sazby úroků (254,10 % ročně), je tato mnohonásobě vyšší, než se zpravidla sjednával úrok obvyklý v daném čase s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami pro poskytování úvěrů či půjček. Soudem je zastáván názor, že takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Žalovaný evidentně nemohl ujednání ve smlouvě ovlivnit, věřitel by nepochybně jinou smlouvu neuzavřel. Při zvážení všech rozhodných okolností tohoto případu soud uzavřel, že považuje uzavřenou smlouvu za neplatné právní jednání, včetně ujednání o smluvní pokutě. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.,„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že věřitel žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení,„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný obdržel částku částka a dle tvrzení žalobce uhradil věřiteli celkem částku částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá od žalovaného žalobci částka částka. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci tuto částku se zákonným úrokem z prodlení od 29. 8. 2020 do zaplacení, tak jak žalobce požadoval i v žalobním petitu. Úrok je přiznán v zákonné výši a náleží žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákona a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl přiznán z částky ve výroku tohoto rozsudku uvedené, tj. z částky částka od 30. 12. 2018 do 10. 8. 2020 ve výši částka. Vše zaplatí žalovaný ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , tedy tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbytku, tj. ve výši zbývajícího kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení částka (částka anonymizováno – částka anonymizováno) a ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení (částka anonymizováno – částka anonymizováno) byla proto žaloba zamítnuta.
8. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Ve věci měli účastníci v podstatě shodný úspěch ve věci, proto soud vyslovil, že si ponese každý z účastníků náklady řízení ze svého.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.