Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 234/2020-28

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 7 995 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 18. 8. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 5 495 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 300 Kč od 18. 8. 2019 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 18. 8. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 5 495 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 300 Kč od 18. 8. 2019 do zaplacení se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 10 495 Kč s příslušenstvím z částky 6 300 Kč od 18. 8. 2019 do zaplacení z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum, na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Ke dni podání žalovaný dluží zápůjčku, dále poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 300 Kč, náklady spojené s prodlením žalovaného ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 695 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.

3. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle (dále jen ), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum a z výpisu z účtu žalobkyně má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla elektronicky prostřednictvím webového portálu žalobkyně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž poskytla žalobkyně žalovanému dne 18. 12. 2018 zápůjčku ve výši 5 000 Kč s tím, že žalovaný tuto částku vrátí do 30 dnů společně s poplatkem ve výši 1 300 Kč. Výše roční procentní sazby nákladů představovala 1564 %, částka představující poplatek za poskytnutí půjčky představovala přepočtem na úrokovou sazbu 316 % ročně. Ve smlouvě samotné je uvedeno, že poskytnutí prostředků není úročeno. Žalovaný na předmětný dluh nic neuhradil. Předmětem žaloby byla dlužná jistina ve výši 5 000 Kč, poplatek ve výši 1 300 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 695 Kč dle části II. bod 2.3 smlouvy ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. Dále žalobkyně požadovala náklady spojené s prodlením žalovaného ve výši 2 500 Kč za 5 upomínek k úhradě dluhu po 500 Kč (viz. část II. bod 2.3 smlouvy). Celkový dluh činí 10 495 Kč. Jelikož žalovaný byl v prodlení s úhradou dlužné částky od 18. 8. 2019, žalobkyni vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.

5. Pokud se týká povinnosti žalobkyně prověřit v souladu se úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, žalobkyně na písemnou výzvu soudu doplnila, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřena jedním mzdovým listem za měsíc říjen 2018, lustrací v centrální evidencí exekucí a dotazem na pohledávky po splatnosti. Žádné jiné skutečnosti, které by se týkaly např. výdajů žalovaného, nebyly ze strany žalobkyně prověřovány.

6. Podle , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

7. Podle § 6 odst. 1 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

8. Podle § 6 odst. 2 o. z., nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

9. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

15. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně. Podepsaná smlouva představuje smlouvu formulářového charakteru, pro kterou je typické její přijetí nebo odmítnutí pouze jako celku. Vzhledem ke konstrukci smlouvy nelze mít pochyb o tom, že žalobkyní zvolená forma smlouvy je zavádějící v tom směru, že uvádí fixní částku poplatku za poskytnutí úvěru, který má charakter úroku z úvěru a přepočtem na roční sazbu představuje úrok ve výši asi 316% ročně. Rovněž ve smlouvě není specifikováno, co konkrétně poplatek za poskytnutí úvěru zahrnuje a za jaké služby žalobkyně má být zaplacen. Tato sazba výrazným způsobem překračuje obvyklou míru úroků u spotřebitelských úvěrů v nebankovním sektoru, která se pohybuje v rozmezí 25 % - 40 % ročně, přičemž výše sjednaného úroku z úvěru nemůže být zastírána nahrazením úroku sjednaným poplatkem. Soud má za to, že nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého jednání, které má zjevně cíl vyvolat ve spotřebiteli dojem sjednání zápůjčky bez úroku, ačkoliv za poskytnutí zápůjčky uhradí poplatek představující zisk z poskytnutých prostředků. V tomto směru lze odkázat na § 6 o. z., kdy každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Rovněž nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Vzhledem k výše uvedenému lze ujednání o poplatku považovat dle § 580 odst. 1 o. z. za neplatné, neboť je v rozporu s dobrými mravy.

16. Soud se dále zabýval otázkou, zda s přihlédnutím k § 576 o. z., je neplatnou pouze část smlouvy o zápůjčce zahrnující ujednání o poplatku nebo je neplatná smlouva celá. Bylo tedy nutné vyhodnotit, zda z povahy právního jednání, jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k právnímu jednání došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. V tomto směru soud odkazuje na řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, např. ze dne 26. 9. 1997, ze dne 25. 9. 1997 nebo na nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 10. 7. 2008, v nichž bylo konstatováno, že při posuzování této otázky je třeba dbát na vůli subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, k jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. Neoddělitelnost je tak třeba posuzovat ve smyslu obsahovém, nikoliv reálné nedělitelnosti a je třeba dávat přednost přístupu, který jinak zachovává ostatní části smlouvy. Jak bylo již konstatováno, smyslem uzavření smlouvy bylo vytvoření zisku v podobě kapitalizovaného úroku z úvěru. Jestliže tato část právního jednání byla shledána neplatnou, nelze jí od ostatního obsahu oddělit pro nezpůsobilost samostatné existence zbylé části obsahu právního jednání. Dle názoru soudu nelze pochybovat o tom, že bez sjednání úroku v dané výši by původní věřitel takový právní úkon neučinil, neboť smyslem jeho činnosti je dosažení zisku z poskytnutí prostředků jako úvěru. Věřiteli, který sleduje dosažení zisku, pak nelze proti jeho vůli vnutit pouze jeho částečné uskutečnění, a proto nelze sjednání úroku oddělit od zbylé části obsahu smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Vzhledem k výše uvedenému lze uzavřít, že je-li neplatné ujednání o poplatku, je pro jeho neoddělitelnost neplatné celé právní jednání, tedy celá smlouva o zápůjčce včetně sjednané smluvní pokuty a nákladů na vymáhání dluhu.

17. Vzhledem k výše uvedenému se soud zabýval otázkou, zda uplatněný nárok či jeho část lze přiznat z jiného právního důvodu. V daném případě bylo prokázáno, že žalovanému byla fakticky poskytnuta částka 5 000 Kč, a to na základě neplatné smlouvy o zápůjčce. Tímto se žalovanému dostalo bez právního důvodu plnění představující bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný žalobkyni nic uhradil, představuje výše bezdůvodného obohacení poskytnutou částku.

18. S přihlédnutím k tomuto závěru soud zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 5 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 18. 8. 2019 do zaplacení, neboť žalovaný byl nejméně od tohoto data v prodlení s úhradou této částky. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením ( ).

19. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároků, které nebyly důvodné vzhledem k dovození neplatnosti smlouvy o zápůjčce. Jednalo se o částku 5 495 Kč s příslušenstvím z částky 1 300 Kč od 18. 8. 2019 do zaplacení představující rozdíl mezi částkou 10 495 Kč a přiznanou částkou 5 000 Kč s příslušenstvím.

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle , kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož míra úspěchu a neúspěchu žalobkyně, která požadovala náhradu nákladů řízení, byla srovnatelná, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

21. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné do 15 dnů ode dne doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem výkonu tohoto rozhodnutí.