Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
1 C 1/2021-60
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně,
právně zastoupený JUDr. jméno příjmení,
advokátem se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 2 916 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení
8,25 % od 30. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zákonného úroku z prodlení z částky 2 000 Kč od 13. 12. 2019 do 29. 10. 2020,
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 225,86 Kč, kapitalizovaného úroku
ve výši 640 Kč a částky 916 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 684 Kč do tří dnů od
právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % od 30. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zákonného úroku z prodlení z částky 2 000 Kč od 13. 12. 2019 do 29. 10. 2020, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 225,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 640 Kč a částky 916 Kč se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 684 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 2 000 Kč spolu úrokem z prodlení z částky 2000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení ve výši 9 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 225,86 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 640 Kč, částku 916 Kč jako smluvní pokutu. V odůvodnění uvedla, že dne 18. 7. 2018 žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právnická osoba“), smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 18. 7. 2018 (dále jen "smlouva"), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Smlouvu zavřel v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. právnická osoba, IČ: číslo, kde zároveň obdržel požadovanou jistinu úvěru 2 000 Kč, což stvrdil podpisem smlouvy a zavázal se vrátit částku 2 490 Kč do 17. 8. 2018. Jelikož žalovaný neuhradil danou částku řádně a včas, vzniklo dle uzavřené smlouvy právními předchůdci žalobkyně právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a paušální náhradu za upomínání. Smluvně došlo k postoupení pohledávky dne 9. 12. 2019 s účinností k 12. 12. 2019 na žalobkyni, což bylo písemně oznámeno žalovanému 7. 1. 2020. Ke dni postoupení činila pohledávka 3 558 Kč a sestávala z nesplacené jistiny 2 000 Kč, nesplaceného úroku 490 Kč, nesplacené smluvní pokuty 918 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Přes zaslání předžalobní upomínky žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy k jednání soudu nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.
3. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně shora specifikovanou smlouvu, na jejímž základě obdržel 2 000 Kč v hotovosti, jak je shora uvedeno. Žalovaný v této souvislosti žalobkyni ani jeho právnímu předchůdci ničeho neuhradil. Zaplo postoupilo pohledávku za žalovaným žalobkyni, o čemž odeslalo oznámení žalovanému. Nebylo prokázáno, že by se před poskytnutím spotřebitelského úvěru zabýval zprostředkovatel, který fakticky částku předával žalovanému, jeho úvěryschopností.
4. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Dle § 1968 občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Dle § 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
8. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právnická osoba jakožto právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel dle § 2395 občanského zákoníku smlouvu o úvěru shora specifikovanou, kde se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 2 000 Kč, což uskutečnil hotovostně. Soud smlouvu o úvěru shledal neplatnou s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019, v němž soud uzavřel, že bez ohledu na specifika konkrétní právní úpravy je povinností obecných soudů v zájmu ústavně zaručeného práva na soudní ochranu zabývat se skutečností, zda se poskytoval spotřebitelského úvěru ve vztahu ke spotřebiteli dostatečně zabýval jeho schopností úvěr splatit a pokud závěr tohoto zkoumání bude negativní, je třeba na danou smlouvu pohlížet jako na rozpornou s dobrými mravy a tedy neplatnou. Soud se proto ani nezabýval jednotlivými ujednáními z úvěrové smlouvy, resp. obchodních podmínek. V daném případě žalobkyně nijak netvrdila a ani tak neprokázala, že by se její právní předchůdce zabýval schopností žalovaného úvěr splácet, a proto soud předmětnou úvěrovou smlouvu shledal neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku ), přičemž podrobněji soud odkazuje na odůvodnění shora citovaného nálezu Ústavního soudu. Svou neúčastí při jednání soudu se žalobkyně vzdala možnost být ve shora uvedeném smyslu poučena dle § 118a odst. 1 , odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. ve smyslu doplnění důkazů a tvrzení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 ze dne 24.3.2010).
9. S ohledem na výše uvedené je tedy třeba kvalifikovat smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako neplatnou. Pokud pak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uhradil žalovanému 2 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobkyni, které byla daná pohledávka postoupena, vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Jelikož je smlouva neplatná, nemohla být tedy sjednána doba plnění a žalovaný byl povinen obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku ). Jelikož tak řádně a včas neučinil, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku ) a žalobkyně má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně nedoložila, kdy byla doručena upomínka či předžalobní výzva a tak soud musí vycházet z toho, že žalovaný byl vyzván až doručením žaloby a podle obsahu spisu došlo k doručení fikcí dne 29. 10. 2020, takže od 30. 10. 2020 je tak žalovaný v prodlení. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. I tohoto rozsudku a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
10. Podle § 151 o.s.ř. o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. dle poměrného úspěchu účastníků řízení, když žalobkyně zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1 . advokátního tarifu náleží odměna dvakrát ve výši 200 Kč za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba) a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za dva úkony, dále odměnu 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění a paušální náhradu 100 Kč Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 168 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 368 Kč. Protože však žalobkyně byla ve věci úspěšná cca v jedné polovině, soud jí přiznal polovinu vzniklých nákladů ve výši 684 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.