Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
119 C 17/2020-50
Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 1 741 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 741 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 Kč od 18. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 691 Kč od 1. 12. 2019, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 741 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 Kč od 18. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 691 Kč od 1. 12. 2019, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se žalobou ze dne 11. 5. 2020 domáhala částky 50 Kč z titulu nároku na úhradu nedoplatku za dodanou vodu v podobě povinnosti úhrady vodného a stočného, které bylo uskutečňováno žalobkyní na odběrném místě ulice parc. číslo v období od 10. 3. 2018 do 16. 10. 2019 na základě smlouvy o dodávce pitné vody z veřejného vodovodu a odvádění odpadních vod ze dne 10. 10. 2000 a bylo žalované vyúčtováno daňovým dokladem (fakturou) číslo na částku 5 550 Kč se splatností dne 17. 11. 2019, kdy žalovaná doposud poskytla pouze částečnou úhradu, když dne 11. 11. 2019 zaplatila částku 5 500 Kč. K úhradě tak zbývá právě 50 Kč.
Žalobkyně se dále domáhala částky 1 691 Kč z titulu nároku na úhradu nedoplatku za odvádění odpadních vod v podobě povinnosti úhrady stočného, které bylo uskutečňováno žalobkyní na odběrném místě ulice parc. číslo v období od 1. 1. 2019 do 13. 11. 2019 na základě smlouvy o dodávce pitné vody z veřejného vodovodu a odvádění odpadních vod ze dne 10. 10. 2000 a bylo žalované vyúčtováno daňovým dokladem (fakturou) číslo na částku 1 691 Kč se splatností dne 30. 11. 2019, kdy žalovaná doposud ničeho neuhradila.
Ve věci byl vydán platební rozkaz, který však byl následně pro nemožnost doručit jej žalované do vlastních rukou zrušen. Účastníci řízení projevili k výzvě soudu vůli, aby soud ve věci rozhodoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ) bez jednání. Soud proto rozhodoval na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.
Soud provedl dokazování prostřednictvím žalobkyní předložených listin (smlouva o odvádění odpadních vod ze dne 10. 10. 2000, faktura číslo faktura číslo cenové výměry, předžalobní upomínka) a na základě takto provedeného dokazování shledal, že návrh je důvodný. Soud má za prokázané, že žalobkyně dodávala pro žalovanou do předmětného odběrného místa v období od 10. 3. 2018 do 16. 10. 2019 pitnou vodu v množství 56 m3 a proto byla oprávněna vyúčtovat žalované na vodném a stočném částku ve výši 5 550 Kč se splatností dne 17. 11. 2019, na níž bylo žalovanou dne 11. 11. 2019 uhrazeno doposud pouze 5 500 Kč. Proto k úhradě zbývá 50 Kč. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně odváděla pro žalovanou z předmětného odběrného místa v období od 1. 1. 2019 do 13. 11. 2019 odpadní vody v množství 34,74 m3, a proto byla oprávněna vyúčtovat žalované na stočném částku ve výši 1 691 Kč se splatností dne 30. 11. 2019, na níž nebylo žalovanou dosud uhrazeno ničeho. Pokud žalovaná neprokázala, že by tyto nároky byť zčásti uhradila a neprokázala rovněž ani skutečnost, že by smluvní vztah založený mezi účastníky řízení před skončením období, za které je platba požadována, byl ukončen, jsou nároky žalobkyně zcela oprávněné. Proto soud žalobě vyhověl.
Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
S ohledem na skutečnost, že se žalovaná ocitla se splněním své platební povinnosti v prodlení je žalobkyně oprávněna požadovat rovněž úroky z prodlení. Pokud jde o počátek prodlení žalované, stanovil jej soud s přihlédnutím k datu splatnosti daňových dokladů (dne 17. 11. 2019 a dne 30. 11. 2019) na dobu počínaje dnem 18. 11. 2019 pro částku 50 Kč a dnem 1. 12. 2019 pro částku 1691 Kč. Proto je rovněž požadavek žalobkyně na úhradu úroků z prodlení od těchto dat, který je žalobkyní uplatněn v zákonem stanovené sazbě (srov. nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ) oprávněný.
Žalobkyně má jako ve sporu plně úspěšná dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a náhradou hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 600 Kč za 2 úkony po 300 Kč (sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby). Celkem tak soud na nákladech přiznal částku 1 600 Kč.
Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.