Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 240/2021-21
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 4 242 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 4 242 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% od 2. 7. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 4 242 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% od 2. 7. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 26. 5. 2021 se žalobkyně domáhala,
aby jí žalovaný zaplatil částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o půjčce číslo uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne 19. 7. 2009. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou půjčku zavázal vrátit v částce 12 152 Kč, jenž sestává z půjčky ve výši 7 000 Kč
a ze souhrnného poplatku ve výši 5 152 Kč, a to v 55 týdenních splátkách po 224 Kč.
Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaný včas
a řádně nehradil, takže právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Výše uvedená smlouva o půjčce zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy dne 8. 8. 2010. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku 7 910 Kč. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni 1. 7. 2015 svoji pohledávku
za žalovaným na právnická osoba S.á.r.l., a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku ve výši 4 242 Kč. V souladu
se smluvními podmínkami bylo plnění žalovaného alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka
se proto skládá pouze z jistiny ve výši 4 242 Kč. právnická osoba S.á.r.l. postoupila s účinností ke dni 24. 8. 2018 svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Vzhledem k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně přiznat
též zákonný úrok z prodlení ve výši z dlužné jistiny 4 242 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby marně vyzývala ke splnění dluhu upomínkou ze dne 10. 5. 2021.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím,
aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval
podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “),
dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci
lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:
4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovaným dne 19. 7. 2009 smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 5 152 Kč, a to v 55 týdenních splátkách
po 224 Kč (resp. poslední ve výši 56 Kč) splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 19. 6. 2015 postoupila svou pohledávku za žalovaným x právnická osoba S.á.r.l. právnická osoba S.á.r.l.
za žalovaným včetně příslušenství byla ke dni 24. 8. 2018 postoupena na žalobkyni
a žalovanému tato skutečnost byla písemně oznámena dopisem ze dne 25. 6. 2015 odeslaným dne 14. 9. 2018. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 10. 5. 2021 odeslaným dne 12. 5. 2021. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval a ani ničeho nezaplatil.
5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
6. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, dále jen„ o. z.“, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva
a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
7. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou postoupení pohledávky – jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obch. zák.“, a zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku ,
ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obč. zák.“.
8. Podle § 657 obch. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené
podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 273 obch. zák. část obsahu smlouvy lze určit také odkazem
na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.
9. Dle § 365 věty první obch. zák. je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Podle § 369 odst. 1 věty první obch. zák je-li dlužník v prodlení
se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení,
je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě,
jinak určené předpisy práva občanského.
10. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Dle judikatury je v rozporu s dobrými mravy výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne
15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
11. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný, soudu však náleží zkoumat z úřední povinnosti otázku kolize uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy, potažmo zákonnými principy na ochranu spotřebitele coby slabší strany. Za situace, kdy si účastníci ujednali roční úrokové sazby
ve výši 215,73 %, dospěl soud k závěru, že se takové ujednání příčí dobrým mravům
a je třeba jej považovat za neplatné ve smyslu shora citovaného § 39 obč. zák. S ohledem
na skutečnost, že se navíc jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru a takové ujednání nelze od smlouvy oddělit, soud shledává celou úvěrovou smlouvu jako neplatnou.
12. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
13. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o půjčce je s ohledem na skutečnost, že jednání právní předchůdkyně žalobkyně se příčilo dobrým mravům, neplatná (§ 39 obč. zák.). Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové částce 7 000 Kč. Žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem částku 7 910 Kč, na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně se tak bezdůvodně neobohatil. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, náhrada nákladů nevznikla.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.