Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

210 C 79/2021-43

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, obec a číslo - část obce

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného, obec

o zaplacení částka s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky částka, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do datum a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky [částka], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně úroku z úvěru nejpozději do dne datum. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení. Žalobkyně se žalobou domáhá nesplacené části jistiny ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka, představující 0,1% denně z dlužné částky jistiny do zaplacení, maximálně však do výše částka. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od datum jakožto ode dne následujícího po splatnosti úvěru.

1. Žalovaná se ve věci nevyjádřil a nevyjádřil se ani k tomu, zda se chce zúčastnit jednání (žalovaný se t. č. nachází ve věznici), zástupce žalobkyně se z účasti u jednání omluvil, proto soud postupoval podle pdst. 3 a jednal v nepřítomnosti účastníků.

2. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne datum převedla na účet žalovaného částku ve výši částka a žalovaný se zavázal uvedenou částku ke dni datum vrátit, navýšenou o úrok ve výši 0,9% denně z částky částka (328,50% úrok ročně). Zavázal se tak k vrácení částky částka během doby od datum do datum. Dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné jistiny ve výši částka a smluvní pokuty, to vše ve lhůtě 7 dnů. Z uvedeného lze vydedukovat, že žalovaný z částky částka splatil žalobkyni částka (částka – částka).

3. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o půjčce dne datum, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani zy označené jako„ smlouva o půjčce“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tytoy obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle.

4. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ). Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména tvrzení o uzavření smlouvy právě s žalovanou v tvrzeném rozsahu.

5. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že na danou věc aplikoval (dále jen„ o. z.“) ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání.

6. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody (smlouvy) mezi žalobkyní a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsanéy, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalované uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalované. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv.„ prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačil ani soudu nepředložil. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesl břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).

9. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.

10. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že žalobkyně odeslala žalovanému na účet celkem částku částka, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. Prokázáno bylo, že žalovaný splatil žalobkyni částku částka. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného ve výši částka, v tomto rozsahu aktuálně existuje úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus ve vztahu k žalovanému. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku, o kterou je aktuálně na úkor žalobkyně obohacen, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

11. Nárok žalobkyně na přiznání zákonného úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne datum s určením data splatnosti datum. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na zákonný úrok z prodlení dle ust. o. z. ve spojení s  o. z. a od datum. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu v příslušenství zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení , když v dané věci převažoval neúspěch žalobkyně nad jejím úspěchem ve věci.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).