Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 106/2021-35
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 3 891,75 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 891,75 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 194,41 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 3 358,75 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 74,77 Kč od 15. 1. 2021 do 9. 4. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 891,75 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 891,75 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 194,41 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 3 358,75 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 74,77 Kč od 15. 1. 2021 do 9. 4. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 891,75 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”)
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 891,75 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku z titulu úvěrové smlouvy číslo ze dne 27. 9. 2016 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 120 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, čímž jí v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit formou 48 pravidelných měsíčních splátek po 4 871 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení žalované s úhradou alespoň dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Poskytnutý úvěr byl úročen 32,91 % ročně. Žalovaná svůj závazek splácet úvěr řádně a včas porušila, proto žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami přistoupila s účinností ke dni 31. 12. 2020 ke zesplatnění úvěru a v té souvislosti žalovanou dopisem ze dne 31. 12. 2020 vyzvala ke splacení celého dluhu, a to do 14 dnů od sepsání výzvy. Žalovaná na poskytnutý úvěr dosud uhradila 234 907 Kč. Celková žalovaná částka ve výši 3 891,75 Kč sestává z částky 3 358,75 Kč (neuhrazená jistina), částky 39 Kč (sjednaný poplatek za možnost změny splátky), částky 294 Kč (sjednaný poplatek za pojištění) a částky 200 Kč (sjednaná náhrada nákladů na vymáhání). Vedle jistiny dluhu požadovala žalobkyně také
kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby v částce 194,41 Kč představující součet nesplacených úroků z předepsaných splátek do zesplatnění úvěru (tj. do 31. 12. 2020) a kapitalizovaného úroku ve výši 32,91 % ročně z částky 3 358,75 Kč ode dne následujícího po zesplatnění (tj. od 1. 1. 2021) do dne sepsání návrhu ve věci samé (tj. do 9. 4. 2021)
úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 3 358,75 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení,
kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 74,77 Kč od 15. 1. 2021 do 9. 4. 2021,
zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 891 od 10. 4. 2021 do zaplacení.
3. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu dali svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
6. Žalobkyně se žalovanou uzavřely dne 27. 9. 2016 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalobkyně dne 27. 9. 2016 žalované úvěr ve výši 120 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet. ulice splátka činila 4 871 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 32,91 %. Dále se žalovaná zavázala platit žalobkyni poplatek za možnost změny splátky ve výši 39 Kč, pojistné ve výši 296 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 200 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 234 904 Kč. Dopisem ze dne 21. 1. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě zbylého dluhu prostřednictvím svého právního zástupce.
7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou (žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 120 000 Kč, který se zavázala spolu se sjednanými poplatky a úrokem žalobkyni vrátit. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem.
11. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012 , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).
12. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/ ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/ s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.
13. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z.
14. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
15. Sjednaný smluvní úrok ve výši 32,91 % ročně z částky 120 000 Kč je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl.
16. Konečně žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 891,75 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.