Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 110/2021-37
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 135 232,23 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 82 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 26. 2. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 53 232,23 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 26. 2. 2021 do zaplacení z částky 35 795 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 9 147,55 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 82 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 26. 2. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 53 232,23 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 26. 2. 2021 do zaplacení z částky 35 795 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 9 147,55 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 2. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 135 232,23 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 117 795 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že se žalovaným uzavřela, prostřednictvím komunikace na dálku, dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo Smlouva byla uzavřena v souladu s ustanovením článku 8.7. Obchodních podmínek zadáním unikátního jednorázového SMS kódu nahrazujícího jeho vlastnoruční podpis. SMS s uvedeným kódem k zadání do systému byla žalobkyní zaslána na telefonní číslo žalovaného po seznámení se všemi smluvními dokumenty, zejména po seznámení s předsmluvními informacemi o spotřebitelském úvěru. Na základě podepsané Smlouvy o zápůjčce byla žalobkyní žalovanému dne datum vyplacena zápůjčka ve výši 82 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku ve výši 237 264 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky ve výši 82 000 a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši 125 264 Kč a administrativní poplatek ve výši 30 000 Kč, celkem částku 237 264 Kč, a to v 59 měsíčních splátkách po 3 955 Kč a v 60té (závěrečné splátce) ve výši 3 919 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta dnem datum. Žalovaný však platby dle předmětné smlouvy o zápůjčce nehradil ničeho a je tak v prodlení s hrazením svých závazků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyně neuhrazenou část jistiny zápůjčky v souladu s ustanovením článku 11 Smlouvy o zápůjčce ve spojení s ustanovením v článku číslo. Obchodních podmínek zesplatnila, a to ke dni datum. Žalobkyně tak za žalovaným nadále eviduje jistinu ve výši 82 000 Kč. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně domáhá po žalovaném s odkazem na citovanou smlouvu doplacení obchodního úroku ve výši 30 045 Kč, úroku z prodlení v souhrnné výši 3 717,88 Kč, na administrativních poplatcích částky ve výši 5 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 13 719,35 Kč a poplatku za upomínku ve výši 750 Kč. Dlužné částky nebyly přes opakované výzvy ze strany žalobkyně do dnešního dne žalovaným uhrazeny.
3. Usnesením č. j. 6 C 110/2021 -7 ze dne 28. 4. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila, zda a jakým způsobem posuzovala úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet. K tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 17. 5. 2021, doručené soudu dne 20. 5. 2021 uvedla, že naplnila požadavek zákona o spotřebitelském úvěru, když posoudila schopnost žalovaného splácet měsíčně částku ve výši 3 955 Kč a zároveň celou zápůjčku řádně a s odbornou péčí. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčku nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to konkrétně nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a nahlédnutím do centrální evidence exekucí, prokazující, že žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku ani v evidenci exekucí a dále především z informací získaných od žalovaného, a to předložením výpisu z účtu žalovaného aktuálního před uzavřením smlouvy o konkrétní půjčce a výplatní pásky žalovaného, prokazující pravidelný měsíční příjem žalovaného až ve výši částka čistého. Žalobkyně je odkázána z velké části na pravdivosti a úplnosti poskytnutých informací od žalovaného. Žalobkyně u svých klientů pravidelné výdaje dotazuje, nicméně žádné další výdaje vedle výdajů doložených výpisem z účtu, žalovaný neuvedl.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání dne 16. 8. 2021 se nedostavil, svou neúčast neomluvil.
5. Právní zástupkyně žalobkyně u jednání uvedla, aby žalobě bylo vyhověno a byly přiznány náklady řízení. Má za to, že v řízení bylo prokázáno, že byla řádně uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný částku obdržel, ničeho nezaplatil, úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána řádně. V případě, že by soud shledal výši úrokové sazby u uzavřené smlouvy o úvěru v rozporu s dobrými mravy, odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu ze dne 7. 2. 2019 č. j. 101 VSPH 712/2018 -68 a v souladu s tímto rozhodnutím, aby soud přiznal úroky, nikoliv aby toto ujednání o úrocích považoval jako celek za neplatné.
6. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne datum, prostřednictvím komunikace na dálku, Smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 82 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnutých 59 měsíčních splátkách po 3 955 Kč a jedné splátce ve výši 3 919 Kč řádně nesplácel. Došlo tak k zesplatnění zápůjčky, a to ke dni datum. Žalovaný ani přes písemné upomínky nesplácel. (ze Smlouvy o zápůjčce číslo z vyčíslení pohledávky, z elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv on-line, Sazebníku poplatků,ze splátkového kalendáře, z Výzvy k úhradě dlužných splátek, ze dne 30. 7. 2020, z Oznámení o zesplatnění ze dne 25. 11. 2020, z Předžalobní upomínky ze dne 11. 1. 2021)
7. Z„ formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr“ ze dne datum vyplynulo, že čistý měsíční příjem žalovaného činil částku částka, měsíční výdaje částku částka, žalovaný byl svobodný a uvedl jednu vyživovací povinnost. Z výplatního lístku žalovaného za období číslo byl zjištěn čistý příjem ve výši částka. Ze spisu spisové značky 13 C 129/2020 měl soud prokázáno, že žalovaný již dne datum uzavřel se společností právnická osoba, Smlouvu o úvěru ve výši 10 000 Kč, dne datum uzavřel se právnická osoba s. r. o. Smlouvu o zápůjčce ve výši 15 000 Kč – ze spisu 7 C 39/2021 a dne datum rozhodnutí uzavřel se právnická osoba s. r. o. Smlouvu o úvěru ve výši 30 000 Kč – ze spisu 12 C 160/2021 .
8. Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Žalobkyně poskytla žalovanému dne datum částku 82 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku ve výši 237 264 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky ve výši 82 000 a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši 125 264 Kč a administrativní poplatek ve výši 30 000 Kč, celkem částku 237 264 Kč, a to v 59 měsíčních splátkách po 3 955 Kč a v 60té (závěrečné splátce) ve výši 3 919 Kč. Žalobkyně u příležitosti poskytnutí úvěru žalovanému nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, když nezkoumala řádně skutečné výdaje žalovaného – doprava do zaměstnání, náklady na telefon, internet, jiné půjčky. Nezjišťovala skutečnou částku na obživu, bydlení, náklady na energie, nedoložila doklady – pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, náklady na energie. Nezjišťovala v jaké výši žalovaný plnil vyživovací povinnost, když tuto ve svém dotazníku přiznal. Výše úvěru v daném případě činila 82 000 Kč a žalovaný měl tuto částku splácet po dobu 59 měsíců ve výši 3 955 Kč tak a l měsíce ve výši 3 919 Kč, aby zaplatil celkovou částku 237 264 Kč.
9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále též „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle ustanovení § 1813 o. z., má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákona a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil především podle citovaných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud právní závěr, že smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně domáhá po žalovaném nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z dokazování vyplynulo, že výdaje nebyly řádně zjišťovány ani doloženy patřičnými doklady. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 86 /1,2 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu o úvěru ze dne datum jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018 )
18. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění 82 000 Kč žalovaný neuhradil žádnou částku. Soud žalobkyni přiznal pouze právo na úhradu částky 82 000 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 26. 2. 2021 do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části uplatněný návrh zamítl.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná jen částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 147,55 Kč, přičemž tato částka představuje 20 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 40 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 410 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 135 232,23 Kč sestávající z částky 6 540 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 8. 2021 náhrada 5 968,73 Kč za 688 ujetých km v částce 4 168,73 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ) a náhrada za ztrátu času v trvání 18 × 30 minut v částce 1 800 Kč podle § 14 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 328,73 Kč ve výši 6 999,03 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.