Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 22/2021-54
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, reg.č.: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno anonymizováno.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 3.000 Kč s příslušenstvím - zápůjčka
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.000 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení z částky 3.000 Kč od 2. 11. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.000 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení z částky 3.000 Kč od 2. 11. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 3. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 3.000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba
2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.
4. Z předložených listinných důkazů a z doplnění žalobce ze dne datum učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 3.000 Kč, za což se žalovaný zavázal vrátit půjčenou částku do dne datum spolu s poplatkem ve výši 990 Kč, jak je zřejmé z faktury číslo. Peněžní prostředky byly připsány na účet žalovaného dne datum, jak vyplývá z potvrzení o provedené platbě. Totožnost majitele účtu byla stvrzena ze strany banky dopisem ze dne datum. Žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla na žalobce postoupena, mj. i pohledávka za žalovaným. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum. I přes předžalobní výzvu ze dne datum, odeslanou na adresu žalovaného datum, však zůstal dluh žalovaného neuhrazen. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobci částku ve výši 3.000 Kč představující dlužnou jistinu zápůjčky, když žalobce poplatek za poskytnutí zápůjčky nepožaduje.
5. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014.
6. Právním posouzením soud dospěl závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem byla ve smyslu § 2390 o. z. uzavřena smlouva
o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta peněžitá zápůjčka ve výši 3.000 Kč, ten jí však ve lhůtě splatnosti nevrátil, a proto jej soud zavázal k její úhradě žalobci, na kterého byla
ve smyslu § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka za žalovaným postoupena. Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobci též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady sestávají
ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 , § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.000 Kč sestávající
z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč
dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč.
Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána
na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku
50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř. o. s. ř. ).
8. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ).