Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
21 C 196/2018-235
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci
žalobců: ; a) celé jméno žalobce, narozený dne datum
bytem adresa žalobkyně a žalobce
; b) celé jméno žalobkyně, narozená dne datum
bytem adresa žalobkyně a žalobce
oba zastoupení advokátem titul jméno celé jméno žalobce
sídlem adresa, obec
proti
žalované: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalované
sídlem adresa žalované
zastoupená advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 47 190 Kč + 47 190 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci a) celé jméno žalobce částku 28.400,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 1.3.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna uhradit oběma žalobcům k rukám společným a nerozdílným částku 28.400,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 1.3.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Řízení se zastavuje ve vztahu mezi
a) žalobcem a) celé jméno žalobce a žalovanou do částky 1.314,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 1.3.2018 do zaplacení,
b) oběma žalobci a žalovanou do částky 1.314,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 1.3.2018 do zaplacení.
IV. Žaloba se zamítá ohledně
a) nároku žalobce a) celé jméno žalobce do částky 17.476,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 1.3.2018 do zaplacení,
b) nároku obou žalobců do částky 17.476,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 1.3.2018 do zaplacení.
V. Žalovaná je povinna uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců titul jméno celé jméno žalobce na nákladech řízení
a) žalobci a) celé jméno žalobce částku 5.985,00 Kč
b) oběma žalobcům k rukám společným a nerozdílným částku 5.985,00 Kč.
VI. Žalobce a) celé jméno žalobce je povinen uhradit na nákladech řízení České republice na účet Městského soudu v Brně částku 3.978,00 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
VII. Žalobci a) a b) jsou povinni uhradit na nákladech řízení společně a nerozdílně České republice na účet Městského soudu v Brně částku 3.978,00 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
VIII. Žalovaná je povinna uhradit České republice na nákladech řízení částku 8.024,00 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci a) [celé jméno žalobce] částku 28.400,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 1.3.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna uhradit oběma žalobcům k rukám společným a nerozdílným částku 28.400,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 1.3.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Řízení se zastavuje ve vztahu mezi</b> <b>a) žalobcem a) [celé jméno žalobce] a žalovanou do částky 1.314,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 1.3.2018 do zaplacení,</b> <b>b) oběma žalobci a žalovanou do částky 1.314,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 1.3.2018 do zaplacení.</b> <b>IV. Žaloba se zamítá ohledně</b> <b>a) nároku žalobce a) [celé jméno žalobce] do částky 17.476,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 1.3.2018 do zaplacení,</b> <b>b) nároku obou žalobců do částky 17.476,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 1.3.2018 do zaplacení.</b> <b>V. Žalovaná je povinna uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců [titul] [jméno] [celé jméno žalobce] na nákladech řízení</b> <b>a) žalobci a) [celé jméno žalobce] částku 5.985,00 Kč</b> <b>b) oběma žalobcům k rukám společným a nerozdílným částku 5.985,00 Kč.</b> <b>VI. Žalobce a) [celé jméno žalobce] je povinen uhradit na nákladech řízení České republice na účet Městského soudu v Brně částku 3.978,00 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VII. Žalobci a) a b) jsou povinni uhradit na nákladech řízení společně a nerozdílně České republice na účet Městského soudu v Brně částku 3.978,00 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VIII. Žalovaná je povinna uhradit České republice na nákladech řízení částku 8.024,00 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou z 18.10.2018 domáhal se žalobce a) titul celé jméno žalobce úhrady částky 47.190,00 Kč a oba žalobci společně úhrady téže částky s odůvodněním, že žalobce a) je spoluvlastníkem v rozsahu ideální jedné poloviny a oba žalobci pak mají ve společném jmění manželů rovněž spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální jedné poloviny k pozemku parc. číslo o výměře 73 m2, na kterém stojí stavba bez čp./če, pozemku parc. číslo o výměře 1599 m2 a pozemku parc. číslo o výměře 19 m2, vše v k.ú. obec na anonymizováno, přičemž tyto pozemky se nachází v areálu farmy žalované, která je užívá ke své podnikatelské činnosti, a je tak povinna vydat bezdůvodné obohacení takto nabyté, kterého se žalobci domáhají za dobu od 1.1.2014 do 31.12.2017 ve výši, odkazující na znalecký posudek titul příjmení, která výši bezdůvodného obohacení odpovídající obvyklému nájemnému stanovila částkou 24 Kč/m2 za zastavěnou plochu a 15 Kč/m2 u ostatních pozemků.
2. Žalovaná nerozporovala tvrzení ohledně vlastnického práva žalobců ani užívání pozemků, rozporovala výši nárokovaného bezdůvodného obohacení, kdy nárok žalobců považovala za nepřiměřeně vysoký a navrhovala, aby bezdůvodné obohacení, odpovídající výši obvyklého nájemného z pozemků, bylo stanoveno znaleckým posudkem. Rozporovaná výše bezdůvodného obohacení byla dle předžalobní písemné komunikace mezi účastníky také důvodem, pro který žalovaná žalobcům neplnila ničeho.
3. Účastníci učinili nesporným tvrzení, že oba žalobci mají ve společném jmění manželů spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální jedné poloviny k předmětným pozemkům, tj. pozemku parc. číslo o výměře 73 m2, na kterém stojí stavba bez čp./če, pozemku parc. číslo o výměře 1599 m2 a pozemku parc. číslo o výměře 19 m2, vše v k.ú. obec na anonymizováno, a žalobce a) je pak spoluvlastníkem v rozsahu ideální jedné poloviny těchto pozemků, kdy ty jsou zapsána na listu vlastnictví číslo pro k.ú. obec na anonymizováno, okres okres. Dále účastníci učinili nesporným tvrzení, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení.
4. Ze znaleckého posudku titul příjmení vzal soud za prokázáno, že ta stanovila výši obvyklého nájemného z předmětných pozemků částkou 24 Kč/m2 za zastavěnou plochu a 15 Kč/m2 u ostatních pozemků. Znalkyně vycházela z nabídek realitní inzerce na nájem pozemků i z kupních cen, nezabývala se charakterem konkrétních pozemků ani účelem, pro který jsou využívány, ve vztahu k ceně, resp. neporovnává kvality posuzovaných pozemků s pozemky, které používá jako srovnávací.
5. Soud k návrhu žalované učinil dotaz na jí označené subjekty, zda mají v nájmu pozemky v okrese okres, příp. zda je po nich vyžadováno vydání bezdůvodného obohacení za užívání takových pozemků bez právního důvodu. Z žalovanou označených subjektů anonymizováno obec, anonymizováno předložila smlouvu o zemědělském pachtu, na základě které užívá pozemky v okrese okres (převážně ornou půdu a trvalý travní porost) formou pachtu, sjednaného od 1.10.2014 za pachtovné 2500 Kč za jeden hektar pozemků, a dále pan jméno příjmení předložil smlouvy, z nichž vyplývala výše nájemného za zemědělské pozemky v okrese okres, které užíval, kdy toto nájemné činilo za 0, 7775 ha částku 1500 Kč ročně, za 0, 3520 ha částku 3000 Kč ročně, za 0, 8611 ha částku 1300 Kč ročně, za 0, 2783 ha částku 1000 Kč ročně, za 2, 1293 ha částku 1900 Kč ročně (za spoluvlastnický podíl v rozsahu jedné třetiny), za 2, 1189 ha částku 1300 Kč ročně (za spoluvlastnický podíl v rozsahu jedné poloviny), za 2, 6154 ha částku 1000 Kč ročně, za 2, 0489 ha částku 2050 Kč ročně, za 0, 7924 ha částku 1030 Kč ročně, za 3, 9877 ha částku 7684 Kč ročně, za 0, 7063 ha částku 920 Kč ročně, za 3523 m2 částku 1091 Kč ročně, za 1,056 ha částku 1380 Kč ročně, za 6,68 ha částku 14000 Kč ročně, za 1, 2931 ha částku 2380 Kč ročně, za 0, 5592 ha částku 1670 Kč ročně, za 1, 0793 ha částku 2160 Kč ročně, za 0, 2384 ha částku 310 Kč ročně, za 1, 4978 ha částku 3150 Kč ročně, za 3, 2431 ha částku 4216 Kč ročně, za 4, 5637 ha částku 15890 Kč ročně, za 5567 m2 částku 835 Kč ročně. Z uvedených smluv není možné porovnání s předmětnými pozemky, zejména pokud jde o rozličné hodnototvorné faktory (poloha, tvar, přístupnost z obecní komunikace, možné využití, blízkost infrastruktury apod.).
6. Soud dále zadal vypracování nového znaleckého posudku titul celé jméno znalce, následně z důvodu podjatosti zadal vypracování posudku titul celé jméno znalce. Znalec vypracoval posudek, v němž stanovil výši obvyklého nájemného částkou 1,30 Kč/m2/měsíc, tj. 15,60 Kč za m2 a rok. Znalec provedl propočet jednak srovnávací metodou, kdy postupoval propočtem matematického průměru ze všech porovnávaných pozemků, jednak výnosovou metodou. Ve své výpovědi znalec připustil k námitkám žalované, že větších připomínek je akceptovatelná a posudek měl lépe vyargumentovat, rovněž připustil, že měl upravit ceny, které používal bez úpravy z roku 2019 pro posuzované období od roku 2014 do roku 2017. Připustil, že podobných posudků vypracoval malé množství, následně vypracoval doplnění posudku, kterým však neodstranil nedostatky původního posudku, avšak nově stanovil výši obvyklého nájemného částkou 0,72 Kč za m2 a rok pro rok 2014 a 0,73 Kč pro roky ostatní z posuzovaného období. Dále byly soudu předloženy kupní smlouvy, kterými jméno příjmení nabyl vlastnické právo k zemědělským pozemkům ve výměře 1316 m2 za 32900 Kč, právnická osoba okres anonymizováno právnická osoba ve výměře 6933 m2 za 346650 Kč, právnická osoba o výměře 1963 m2 za 260000 Kč, právnická osoba ve výměře 984 m2 za 300000 Kč, R. příjmení o výměře 5959 m2 za 500000 Kč, anonymizováno. příjmení o výměře číslo za 120000 Kč, když uvedené smlouvy předložil soudu znalec titul celé jméno znalce s tím, že tyto smlouvy byly podkladem pro zpracování jeho posudku.
7. S ohledem na přetrvávající mizivou kvalitu obou posudků soud nařídil zpracování revizního znaleckého posudku. Soud zamítnul návrh na doplnění dokazování konfrontací znalců titul příjmení a titul celé jméno znalce, neboť způsob, jakým oba znalci dospěli k výpočtu výše obvyklého nájemného, byl diametrálně odlišný, a oba znalci by tak mohli vypovídat pouze k posudku, který sami zpracovali.
8. Revizní znalecký posudek zpracoval právnická osoba, který pro stanovení výše obvyklého nájemného použil metodu srovnávací i metodu simulovaného nájemného. U všech srovnávaných pozemků – na rozdíl o předchozích znalců – velmi pečlivě a náležitě zdůvodnil jejich rozdíly oproti předmětným oceňovaným pozemkům, posoudil jejich polohu, využití, velikost a tvar, přístup na pozemky a další hodnototvorné faktury, kdy na základě posouzení jednotlivých pozemků těmto přiřadil odpovídající koeficienty. Dále použil i metodu simulace nájemného, která se používá, nelze-li zjistit relevantně tržní výši nájmu, kdy výše obvyklého nájemného se určuje jako procento z ceny pozemku, přičemž znalecký ústav použil sazbu 5 % z obvyklé ceny pozemku. Srovnávací metodou dospěl k výši nájemného 186000 Kč ročně a metodou simulovaného nájemného k částce 14200 Kč ročně. S ohledem na malé množství relevantních pozemků k použití srovnávací metody znalecký ústav upřednostnil metodu simulovaného nájemného, a výsledné obvyklé nájemné stanovil částkou 14200 Kč ročně, a to pro celé období, tj. bez rozlišení jednotlivých let, což následně zástupce znaleckého ústavu zdůvodnil ve své výpovědi.
9. Znalecký ústav rovněž provedl revizi předchozích posudků a osvětlil nedostatky, kdy u posudku titul celé jméno znalce zdůraznil, že jím zvolená metodika se běžně nepoužívá, do srovnání přibral znalec obtížně porovnatelné vzorky, přičemž znalecký ústav hodnotí i jednotlivé vzorky. Dále pak podrobuje revizi metodu výnosového způsobu s tím, že tato se ve znalecké praxi rovněž nepoužívá, a navíc titul celé jméno znalce se při propočtu dopustil chyb, které znalecký ústav přesně vymezuje (výnosově se oceňují pozemky komerčně využitelné, u kterých je zřejmý roční výnos, např. parkoviště, pozemky pod čerpacími stanicemi apod., náklady na daň z nemovitosti by neměly být odečteny, ale naopak přičteny, neboť se kapitalizují již čisté roční výnosy, očištěné od nákladů, tedy i daně z nemovitosti, která by se měla připočíst k vypočtenému ročnímu výnosu a poté by bylo možné stanovit obvyklé nájemné. U posudku titul příjmení pak znalecký ústav podrobuje revizi skutečnost, že znalkyně se nezabývá hodnocením srovnávaných vzorků z hlediska využitelnosti, velikosti, tvaru pozemku, omezení v podobě přístupu či ochranného pásma, přičemž ústav zdůrazňuje, že na procento, zvolené pro poměr nájemného k obvyklé ceně pozemku, nemá vliv lokalita, ale zejména účel využití pozemku, neboť vliv lokality se projeví již v samotné obvyklé ceně pozemku. Rovněž tak podrobuje kritice nemožnost revize zvolené srovnávací metody pro absenci údajů o použitých zdrojích.
10. Znalecký ústav pak jednak písemně zodpověděl námitky účastníků, kdy dle názoru soudu zcela přesvědčivě obhájil zvolenou metodiku i způsob zpracování. Navíc z údajů ústavu vyplývá, že ročně zpracuje násobně více posudků než oba předcházející znalci, kdy ostatně i titul celé jméno znalce naznal, že v tomto oboru zpracoval pouze jednotky posudků. Zástupce ústavu pak u jednání ve velmi podrobné výpovědi zodpověděl námitky účastníků i zvolenou metodiku, zejména pokud jde o cenotvorné faktory při hodnocení srovnávaných pozemků v porovnání s pozemky oceňovanými. Zdůvodnil rovněž, proč z nabízených vzorků pro srovnání ústav některé vyloučil, a to v návaznosti na jejich nestandardní podmínky, kdy ústav postupoval v souladu se zkušenostmi ze zpracování jiných posudků. Dále zdůvodnil, proč blízkost dálnice nebo většího města není v lokalitě územní celek zohledněna, neboť tato obec je od obou takových míst příliš vzdálená na to, aby se mohlo jednat o hodnototvorný faktor, na rozdíl např. od územní celek, sousedící s okres a nacházející se blízko dálnice. Zdůvodnil rovněž veškeré použité koeficienty u srovnávaných pozemků, týkajících se tvaru a možné zastavěnosti. Dále zdůvodnil, proč za celé posuzované období je obvyklé nájemné stanoveno konstantní částkou, a to s ohledem na skutečnost, že se jedná o neatraktivní pozemek, kde není předpoklad navyšování obvyklého nájemného.
11. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. V řízení je mezi účastníky nesporné, že žalobcům svědčí ve výše uvedeném poměru spoluvlastnické právo k předmětným pozemkům, a že tyto užívá po celé žalované období žalovaná, která tak činí bez právního důvodu. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.) tak žalované vzniká bezdůvodné obohacení, získané protiprávním užitím cizí hodnoty. Toto bezdůvodné obohacení je žalovaná povinna vydat (§ 2991 odst. 1 o.z.), přičemž jeho výši lze vyjádřit peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných pozemků, zpravidla formou nájmu, kterou by nájemce, tj. žalovaná, za obvyklých okolností byl povinen plnit podle nájemní smlouvy. Výše tohoto bezdůvodného obohacení pak byla stanovena znaleckým posudkem.
12. Soud vycházel ze znaleckého posudku právnická osoba, nikoliv ze znaleckých posudků titul příjmení a titul celé jméno znalce, neboť tyto posudky vykazují řadu závažných pochybení či nejasností, které byly popsány výše, znalci zvolili nevhodnou či přímo špatnou metodiku (zejména titul celé jméno znalce, který ostatně ve výpovědi u jednání naznal, že s tímto druhem posudků prakticky nemá zkušenosti), případně jimi použité srovnávací vzorky buďto nevyhodnotili vůbec (titul příjmení) nebo špatně (titul celé jméno znalce). Naproti tomu znalecký ústav provedl (včetně místního šetření) velmi podrobné a erudované zhodnocení srovnávaných pozemků při použití srovnávací metody, odůvodnil své postupy (i při výpovědi zástupce ústavu u jednání), osvětlil veškeré námitky účastníků a jeho posudek celkově činí dojem nesrovnatelně kvalifikovanější práce než posudky titul příjmení a titul celé jméno znalce. Soud proto – vycházeje z uvedeného znaleckého posudku – propočetl výši bezdůvodného obohacení na základě ústavem stanovené částky 14.200,00 Kč ročně, kdy ústav upřednostnil stanovení obvyklého nájemného simulovanou hodnotou, tj. procentuálním podílem (v daném případě 5 %) z tržní ceny pozemků. Při výši obvyklého nájemného 14.200,00 Kč ročně tak za nárokované období let 2014 až 2017, tj. za čtyři roky, činí celková výše obvyklého nájemného za pozemky částku 56.800,00 Kč. Na žalobce a), kterému svědčí spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální jedné poloviny pozemků, tak připadá částky 28.400,00 Kč, a na oba žalobce společně, kteří mají ve společném jmění druhou ideální polovinu pozemků, shodná částka.
13. Soud proto žalobě vyhověl do uvedené částky, a to včetně nárokovaného úroku z prodlení (§ 1970 o.z., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení), který žalobci, ač žalovanou vyzývali k vydání bezdůvodného obohacení přípisem z 5.12.2017, nárokují až od 1.3.2018. V rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, které žalobci provedli u posledního jednání, pak soud dle § 96 odst. 1, 2 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád řízení zastavil, a ve zbytku žalobu zamítnul.
14. Pokud jde o náklady řízení, o těchto bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy jak žalobce a), tak žalobci společně a nerozdílně, měli každý úspěch v rozsahu 60,18 % žalované částky, neúspěch do 39,82 %, a žalovaná tak byla zavázána k úhradě poměrné části, a to 20,36 % nákladů řízení. Náklady řízení pak u každého ze dvou vznesených nároků představuje soudní poplatek 2.360,00 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů. Náklady právního zastoupení přestavuje odměna za 10 úkonů (převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, účast u čtyř jednání, podání z 14.11.2019 a 24.1.2021 a účast na místním šetření), stanovená dle § 7 vyhlášky částkou 2.940,00 Kč, ponížená dle § 12 odst. 4 vyhlášky z důvodu společného zastoupení žalobců o 20 %, tj. na částku 2.352,00 Kč za jeden úkon. Uvedená částka je pak dále navýšena o 10 režijních paušálů po 300,00 Kč a jednu polovinu cestovného vozidlem právního zástupce ke čtyřem jednáním a jednomu místnímu šetření, k jednáním vždy v celkové délce trasy 140 km, k místnímu šetření v délce 142 km. U jednání 30.11.2018 činí cestovné (při spotřebě dle velkého technického průkazu vozidla a sazbě náhrad a ceně paliva dle vyhlášky) 772,77 Kč, u jednání 9.10.2019 částku 813,90 Kč, u jednání 3.6.2020 částku 815,05 Kč, u jednání 11.8.2021 částku 810,20 Kč a u místního šetření částku 826,69 Kč, celkem 4.038,61 Kč, z čehož jedna polovina představuje částku 2.019,30 Kč. U každého nároku pak součet soudního poplatku 2.360,00 Kč, odměny za jednotlivé úkony 23.520,00 Kč, režijních paušálů 3.000,00 Kč, z nichž žalobci nárokují u každého vzneseného nároku pouze 1.500,00 Kč, a poloviny cestovného 2.019,30 Kč představuje součet 29.399,30 Kč, z čehož žalobci nárokují 29.394,50 Kč. Poměrná část 20,36 % z částky 29.394,50 Kč pak představuje částku 5.985,00 Kč, k jejíž úhradě byla žalovaná ve vztahu ke každému ze vznesených nároků zavázána (výrok V).
15. Pokud jde o náklady řízení státu, ty jsou představovány znalečným, které činí celkem 19.980,00 Kč. V návaznosti na úspěch žalobců, představujících 60,18 % nárokované částky, a jejich neúspěch (39,82 %), byla žalující strana dle § 148 odst. 1 o.s.ř. zavázána k úhradě 39,82 % těchto nákladů, to přestavuje částku 7.956,00 Kč – žalobce a) byl proto zavázán k úhradě jedné poloviny této částky, tj. 3.978,00 Kč (výrok VI), a oba žalobci společně ve vztahu k jimi vznesenému nároku rovněž k úhradě jedné poloviny, tj. 3.978,00 Kč (výrok VII). Žalované pak svědčí povinnost úhrady 60,18 % těchto nákladů (v tomto rozsahu byla při bránění svého práva neúspěšná), což z částky 19.980,00 Kč představuje 12.024,00 Kč. Žalovaná však již uhradila zálohově částku 4.000,00 Kč, kdy tato záloha byla použita na proplacené znalečné, a soud ji proto zavázal k úhradě zůstatku uvedené částky, tj. 8.024,00 Kč (výrok VIII).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, prostřednictvím Městského soudu v Brně ke Krajskému soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.