Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 197/2021-41
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 21 702 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 862 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 507,80 Kč od 19. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11 840 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 675,95 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 902,11 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 309,73 Kč od 7. 12. 2019 do 18. 1. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 801,93 Kč od 19. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 15 309,73 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 862 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 507,80 Kč od 19. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11 840 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 675,95 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 902,11 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 309,73 Kč od 7. 12. 2019 do 18. 1. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 801,93 Kč od 19. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 15 309,73 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 21 702 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dvě smlouvy o půjčce, a to dne datum (správně: datum) a datum. Na základě těchto smluv byly žalované poskytnuty částky 8 000 Kč a 8 000 Kč, které si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smluv. V každé z obou smluv se žalovaná zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 58 týdenních splátkách i částku 5 920 Kč (dále jen„ poplatek“), sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně podle článku 1.2 smluvních podmínek, z administrativního poplatku ve výši 1 600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, a dále pojistné ve výši 232 Kč za životní pojištění anonymizována dvě slova. K posouzení úvěruschopnosti žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně využity žalovanou poskytnuté údaje o zaměstnání a výši jejích příjmů a výdajů a dokumenty předložené žalovanou, a to pracovní smlouva, výplatní pásky a nájemní smlouva. Žalovaná však svůj dluh řádně neuhradila, poslední splátku ze smlouvy ze dne datum (správně: datum) zaplatila dne datum, přičemž celá částka měla být uhrazena dne 10. 11. 2016, a poslední splátku ze smlouvy ze dne 17. 12. 2015 zaplatila dne 23. 2. 2016, přičemž celá částka měla být uhrazena dne 26. 1. 2017. S účinností ke dni datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávky z obou smluv za žalovanou v neuhrazené výši 9 650 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 7 309,73 Kč, poplatku ve výši 2 182,07 Kč a pojistného ve výši 158,20 Kč, a ve výši 12 052 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 8 000 Kč, poplatku ve výši 3 856 Kč a pojistného ve výši 196 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení obou pohledávek dopisem ze dne 6. 12. 2019. Po datu postoupení pohledávek žalovaná na svůj dluh již ničeho neuhradila. Před podáním žaloby byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dluhu z uvedených smluv.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 8 000 Kč a doplňkovou službu životního pojištění a žalovaná se zavázala půjčenou částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto půjčkou poplatek ve výši 5 920 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 1 120 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, a rovněž poplatek za životní pojištění ve výši 232 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách. Ve smlouvě žalovaná svým podpisem potvrdila, že půjčenou částku převzala v hotovosti při uzavření smlouvy, že si zvolila životní pojištění anonymizována dvě slova a že nedílnou součástí smlouvy je Příloha č. 3 Rámcové pojistné smlouvy číslo„ Zařazení zákazníka do pojistného programu“. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že i tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 8 000 Kč a doplňkovou službu životního pojištění a žalovaná se zavázala půjčenou částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto půjčkou poplatek ve výši 5 920 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 1 120 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, a rovněž poplatek za životní pojištění ve výši 232 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách. Ve smlouvě žalovaná svým podpisem potvrdila, že půjčenou částku převzala v hotovosti při uzavření smlouvy, že si zvolila životní pojištění anonymizována dvě slova a že nedílnou součástí smlouvy je Příloha č. 3 Rámcové pojistné smlouvy číslo„ Zařazení zákazníka do pojistného programu“.
4. Z článku 1.2 smluvních podmínek, jež tvořily součást obou smluv, soud zjistil, že se smluvní strany dohodly, že úroková sazba je v případě úhrady dlužné částky v 58 splátkách stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy ve výši 23,72 % ročně. Podle článku 2.2 smluvních podmínek budou uhrazené splátky započteny nejprve na poplatky a poté na jistinu půjčky. Podle článku 8.1 smluvních podmínek má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, pokud žalovaná včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku. Dle článku 9.7 je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky. Bude-li však žalovaná v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek, nebo neuhradí-li řádně a včas poslední splátku, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky.
5. Z karty zákazníka právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum se podává, že totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem a že žalovaná uvedla, že její příjem činí 18 770 Kč, její měsíční výdaje činí 13 650 Kč a použitelný příjem představující rozdíl mezi žalovanou uvedenými příjmy a výdaji činí 5 120 Kč; v části nazvané Dokumenty k ověření zaškrtla právní předchůdkyně žalobkyně možnosti pracovní smlouva, nájemní smlouva a výplatní pásky. Z karty zákazníka právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum se podává, že totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem a že žalovaná uvedla, že její příjem činí 18 795 Kč, její měsíční výdaje činí 13 950 Kč a použitelný příjem představující rozdíl mezi žalovanou uvedenými příjmy a výdaji činí 4 845 Kč; v části nazvané Dokumenty k ověření zaškrtla právní předchůdkyně žalobkyně možnosti pracovní smlouva, nájemní smlouva a výplatní pásky.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazenou pohledávku za žalovanou ze smluv číslo číslo. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a z podacího lístku se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni a požádala ji o uhrazení dlužné částky ve výši 21 702 Kč do 10 dnů po obdržení dopisu, přičemž tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne 7. 1. 2020. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 2. 2021 a z podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 9. 3. 2021.
7. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dvě smlouvy o půjčce, na jejichž základě poskytla žalované částku 2 x 8 000 Kč, kterou si žalovaná převzala vždy v hotovosti v den podpisu příslušné smlouvy, a poskytla jí doplňkovou službu životní pojištění. Žalovaná se zavázala dlužné částky vrátit ve splátkách spolu s poplatky ve výši 2 x 5 920 Kč a pojistným ve výši 2 x 232 Kč. Při uzavírání smluv ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalované a na základě jejího prohlášení zjistila, jaké jsou její příjmy, výdaje a disponibilní částky. Podle zaškrtnutých políček v kartách zákazníka byly k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou využity právní předchůdkyní žalobkyně i další zdroje, a to pracovní smlouva, nájemní smlouva a výplatní pásky žalované. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně své pohledávky za žalovanou z obou smluv na žalobkyni. Žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě dluhů před podáním žaloby.
8. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 30. 11. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ustanovení § 3 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.
9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
10. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 30. 11. 2016, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se dle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i půjčka, respektive zápůjčka podle terminologie užívané o. z., je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na stránkách www.nsoud.cz). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalované. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly právní předchůdkyní žalobkyně využity i další zdroje, a to pracovní smlouva, nájemní smlouva a výplatní pásky žalované, soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku, a proto soud posoudil obě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako absolutně neplatné podle ustanovení § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají z obou smluv, a proto je soud žalobkyni nepřiznal.
12. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně uzavřela platně s žalovanou dvě pojistné smlouvy a že jí poskytla finanční prostředky ve výši 2 x 8 000 Kč, z nichž žalovaná vrátila na svůj dluh ze smlouvy ze dne datum pouze částku 4 502 Kč, představující rozdíl mezi celkovou částkou, kterou měla žalovaná na základě této neplatné smlouvy uhradit (14 152 Kč), a žalobou uplatněným nárokem z této smlouvy (9 650 Kč), a na svůj dluh ze smlouvy ze dne datum vrátila pouze částku 2 100 Kč, představující rozdíl mezi celkovou částkou, kterou měla žalovaná na základě této neplatné smlouvy uhradit (14 152 Kč), a žalobou uplatněným nárokem z této smlouvy (12 052 Kč). Z úhrady žalované ve výši 4 502 Kč ze smlouvy ze dne datum započetla žalobkyně částku 73,80 Kč na poplatek za sjednané pojištění a soud s ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce započetl zbývající část uhrazené částky, tj. 4 428,20 Kč, na dlužnou jistinu ve výši 8 000 Kč; žalovaná tak dluží na jistině z uvedené smlouvy částku 3 571,80 Kč a na poplatku za pojištění částku 158,20 Kč, celkem tedy 3 730 Kč. Z úhrady žalované ve výši 2 100 Kč ze smlouvy ze dne datum započetla žalobkyně částku 36 Kč na poplatek za sjednané pojištění a soud s ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce započetl zbývající část uhrazené částky, tj. 2 064 Kč, na dlužnou jistinu ve výši 8 000 Kč; žalovaná tak dluží na jistině z uvedené smlouvy částku 5 936 Kč a na poplatku za pojištění částku 196 Kč, celkem tedy 6 132 Kč Celkem tak dluh žalované činí 9 862 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že tuto zbývající část poskytnutých jistin obou zápůjček bez souvisejících poplatků a pojistného žalobkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jsou v částech týkajících se zápůjček absolutně neplatné a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou platně dvě pojistné smlouvy, že tato právní jednání jsou oddělitelná od jednání, jimiž měly být sjednány smlouvy o zápůjčce, a že právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná je proto povinna žalobkyni uhradit dlužné pojistné a vydat jí to, oč se obohatila. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 9 862 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
13. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyně požadovala v žalobě úhradu úroku z prodlení pouze z jistin poskytnutých zápůjček a nikoliv z dlužného pojistného. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo výzvou k zaplacení podanou k poštovní přepravě dne 7. 1. 2020 s lhůtou splatnosti do 10 dnů od jejího doručení. Výzva mohla být žalované doručena nejdříve následující den a lhůta k plnění tak žalované uplynula dne 18. 1. 2020. Následujícím dnem po uplynutí této lhůty se tak žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu, soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z nevrácených částí poskytnutých zápůjček ve výši 9 507,80 Kč od 19. 1. 2020 do zaplacení.
14. Zbývající část žaloby ohledně požadovaných smluvních úroků, poplatků za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek soud s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost obou smluv o zápůjčce zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z neuhrazených částí poplatků, protože z důvodu absolutní neplatnosti uvedených smluv nemá žalobkyně na tyto poplatky nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení z dlužných částí těchto poplatků. Soud rovněž žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení ze součtu přisouzených jistin v celkové výši 9 507,80 Kč (v rámci požadované celkové částky 15 309,73 Kč) od 7. 12. 2019 do 18. 1. 2020, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že výzva k uhrazení dlužné částky byla podána k poštovní přepravě až dne 7. 1. 2020, žalované mohla být doručena nejdříve následující den a desetidenní lhůta k plnění uplynula dnem 18. 1. 2020, tedy prodlení žalované započalo až dnem následujícím, tj. 19. 1. 2020, a nikoliv již 7. 12. 2019.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze co do částky 9 862 Kč s příslušenstvím, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 11 840 Kč s příslušenstvím, a proto jí náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši odpovídající míře jejího úspěchu v řízení. Jelikož však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.