Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 199/2021-32
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], co do úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacením částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka za období datum do datum a dále tento požadovala z jistiny ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba, uzavřel s žalovaným datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytl žalovanému hotovost ve výši částka v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku včetně úroku ve výši částka, odměny za administrativní činnosti ve výši částka a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši částka uhradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však uhradil toliko částka. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný dopisem informován. Žalobou uplatněná částka proto tvoří toliko rozdíl mezi částkou poskytnutou částka a žalovaným skutečně uhrazenou ve výši částka, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala od data následujícího po splatnosti poslední splátky.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žalovaný nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dnem anonymizována dvě slova rok, a to dle § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se včas a řádně omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když u nich byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek. Z těchto listin vzal za prokázané, že společnost právnická osoba postoupila na žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu, jež byl přílohou uvedené smlouvy, v němž figuruje pohledávka za žalovaným. Žalovaný byl informován o postoupení pohledávky dopisem ze dne datum, který byl datum dán k poštovní přepravě (je doloženo oznámením i podacím lístkem).
4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.
5. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě v den podpisu smlouvy žalovaným předal žalovanému hotovost ve výši částka. Uvedené bylo prokázáno smlouvou. Z celkové poskytnuté částky částka žalovaný uhradil toliko částka, jak vyplynulo z žalobních tvrzení. Žalovaný ostatně netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by z titulu uvedené smlouvy uhradil žalobkyni, případně jejímu právnímu předchůdci více. Soud proto uzavřel, že rozdíl mezi částkou poskytnutou částka a žalovaným dosud uhrazenou částka, je částkou, kterou má žalovaný povinnost žalobkyni uhradit. Soud se rovněž ztotožnil s právním posouzením žalobkyně, že jde o plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a následující o. z., neboť uvedená, předložená k důkazu smlouva o zápůjčce je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona, soud k ní přihlédne i bez návrhu. V daném případě smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena od jejího právního předchůdce. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., neboť dle uvedené smlouvy měl žalovaný kromě poskytnuté částky hradit též poplatky, úrok. Uvedené poplatky však v součtu činí více jak 50 % z poskytnuté hotovosti, tedy částky částka. Tyto výše odměn vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové míře, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosáhnout téměř částky zapůjčené. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Také je obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takové jednání nemůže požívat právní ochrany.
6. Soud nedovodil okamžik prodlení ode dne následujícího po dni, na který připadla splatnost poslední splátky úvěru. Jak bylo již výše uvedeno, smlouva byla shledána soudem absolutně neplatnou, proto z ní nelze dovodit závazek žalovaného poskytnuté peněžité plnění žalobkyni vrátit nejpozději do datum, tedy do data, na který připadla splatnost poslední splátky. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. Takováto výzva byla učiněna v oznámení o postoupení pohledávky datum, které bylo dáno k poštovní přepravě datum. Dle § 573 o. z. se oznámení - výzva k plnění dostala do dispoziční sféry adresáta dnem datum. Z obsahu této výzvy je zřejmé, že žalovaný měl plnit do 10 dnů ode dne doručení, tzn. do datum. Pokud tak neučinil, dnem datum ocitl se v prodlení s úhradou peněžitého plnění, a stíhá jej povinnost k úhradě úroku z prodlení. S ohledem na shora prezentovaný závěr soud žalobě vyhověl co do úroku z prodlení od datum do zaplacení, vycházel z ustanovení § 1968 , § 1970 o. z. a z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. Úrok z prodlení k datu datum činil 8, 25 % ročně, nikoli požadovaných 10 %, proto co do rozsahu 1,75 % ročně byla žaloba zamítnuta.
7. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalobkyně měla úspěch v 89 % předmětu sporu, neúspěch v 11 % předmětu sporu, má proto právo na 78 % účelně vynaložených nákladů. V této souvislosti soud užil ustavení § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalovaný před podáním žaloby byl vyzván k úhradě peněžitého plnění, jak doloženo předžalobní upomínkou datovanou datum a podacím lístkem (listiny na č. l. 11 a 17 spisu). Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za zastupování advokátem ve výši částka za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za tři úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, třemi režijními paušály po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21 % DPH ve výši částka podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí částka, když 78 % představuje částka. V této souvislosti je třeba zmínit nález Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález ze dne datum, kdy je-li předmětem řízení vedle pohledávky též příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud proto při určení míry úspěchu vycházel též z kapitalizace úroků z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku.
8. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).