Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 63/2021-28

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 11 778,41 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 5 070 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 13. 4. 2021 do zaplacení ve výši 8,25% ročně.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 708,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 040,65 Kč, úroku ve výši 26,28% ročně z částky 9 348,41 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 224,42 Kč od 15. 1. 2021 do 9. 4. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 11 778,41 Kč od 10. 4. 2021 do 12. 4. 2021 ve výši 8,25% ročně a zákonného úroku z prodlení z částky 6 708,41 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 5 070 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 13. 4. 2021 do zaplacení ve výši 8,25% ročně. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 708,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 040,65 Kč, úroku ve výši 26,28% ročně z částky 9 348,41 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 224,42 Kč od 15. 1. 2021 do 9. 4. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 11 778,41 Kč od 10. 4. 2021 do 12. 4. 2021 ve výši 8,25% ročně a zákonného úroku z prodlení z částky 6 708,41 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 13. 4. 2021, domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení poskytnutého revolvingového úvěru na základě smlouvy o úvěru s opakovaným čerpáním číslo uzavřené dne 30. 10. 2019. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 20 990 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách se splatností k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání s tím, že výše pravidelné měsíční splátky byla ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný sjednané měsíční splátky řádně a včas nehradil, žalobkyně proto dne 31. 12. 2020 v souladu s uzavřenou smlouvou úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé zbývající dlužné částky. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyni nic neuhradil. Žalobkyně tak eviduje za žalovaným ke dni podání návrhu pohledávku ve výši 11 778,41 Kč skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 9 348,41 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 530 Kč a smluvních pokut ve výši 1 900 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky upomínán.

2. Dne 17. 8. 2021 se před zdejším soudem konalo ústní jednání, na kterém soud jednal dle ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) v nepřítomnosti účastníků řízení, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil; předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno fikcí dle ust. dne 23. 7. 2021.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

4. Mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru číslo. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 20 990 Kč žalovanému a žalovaný se zavázal tuto částku řádně a včas vrátit žalobkyni (prokázáno smlouvou o úvěru s opakovaným čerpáním číslo úvěrovými podmínkami žalobkyně – anonymizováno platné od 1. 4. 2019). Žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 20 990 Kč, žalovaný uhradil dne 29. 11. 2019 částku 1 432 Kč, dne 8. 1. 2020 částku 2 864 Kč, dne 4. 5. 2020 částku 4 896 Kč, dne 29. 5. 2020 částku 1 632 Kč a dne 17. 9. 2020 částku 5 096 Kč (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad). Žalovaný celou dlužnou částku žalobkyni ve sjednané lhůtě nesplatil, proto dne 31. 12. 2020 žalobkyně úvěr zesplatnila (prokázáno výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 31. 12. 2020). Dne 21. 1. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku k úhradě dlužné částky 12 475,09 Kč (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 21. 1. 2021 a podacím lístkem ze dne 22. 1. 2021).

5. Soud provedené důkazy hodnotil podle a po právní stránce věc posoudil následovně:

6. Mezi účastníky řízení byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu a násl. , (dále „o. z.“), a ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky. Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 87 odst. 1 výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Avšak Soudní dvůr EU ve svém rozsudku č. C -679/18, ze dne 5. 3. 2020, rozhodl, že je povinností vnitrostátního soudu,„ …aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

10. Soud je tedy s odkazem na uvedené rozhodnutí Soudního dvora EU povinen zkoumat ex officio, zda žalobkyně dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Ze žalobkyní předložených důkazů však nevyplývá, že by tuto povinnost splnila. Naopak má soud za prokázané, že žalobkyně na tuto svou zákonnou povinnost rezignovala. Žalobkyně dne 31. 10. 2019 žalovanému vyplatila částku 20 990 Kč. I v případě, že by žalobkyně skutečně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzovali jeho příjmovou a výdajovou stránku, což nijak nedokládá, je zřejmé, že tyto informace řádně neověřovala a nehodnotila. Posuzování úvěruschopnosti žalovaného tak tedy vůbec neproběhlo, nebo proběhlo pouze formálně a v takové rychlosti, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného nemohlo vyplynout, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.

11. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně se k jednání nedostavila, a soud jí tak nemohl poučit ve smyslu , (dále jen „ “), muselo být vycházeno pouze z předložených důkazů.

12. Nejvyšší soud ČR se zabýval otázkou účastníka, který se nedostavil k nařízenému jednání, a proto nebyl poučen. Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. „ ustanovení upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovení Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“

13. Dle § 588 věty prvé o. z., platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě mu byla vyplacena částka 20 990 Kč a tuto žalovaný v plné výši nevrátil. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Ve světle již zmiňovaného rozsudku Soudního dvora EU č. C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, tak soud z úřední povinnosti toto posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, a proto je v souladu s § 2991 o. z. povinen žalobkyni dlužnou částku vydat. Výši bezdůvodného obohacení pak soud stanovil rozdílem částky žalovanému vyplacené, tj. 20 990 Kč, a žalovaným žalobkyni uhrazené, tj. 15 920 Kč, kdy rozdíl těchto částek činí 5 070 Kč. S ohledem na neplatnost dané smlouvy pak soud nemohl žalobkyni přiznat úroky z poskytnuté částky, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy na ně žalobkyni právo nevzniklo.

16. S ohledem na výše uvedené bylo o úrocích z prodlení rozhodnuto v souladu s  o. z. ve výši dle , přičemž soud z přiložených nemohl zjistit, odkdy vznikl nárok žalobkyně na úhradu úroků z prodlení, když splatnost a tím i nárok na úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení nastává od okamžiku, kdy je ten, kdo se na úkor druhého bezdůvodně obohatil, vyzván k plnění. V daném případě však nebyl prokázán okamžik doručení žádného z dopisů žalobkyně, kterým vyzvala žalovaného k plnění, nelze tedy stanovit, kdy měl žalovaný možnost se s výzvou žalobkyně seznámit a od kterého data se tak dostal do prodlení s vrácením poskytnuté částky na základě neplatné smlouvy. Proto soud přiznal žalobkyni pouze nárok na úrok z prodlení ode dne podání žaloby u zdejšího soudu.

17. Z výše uvedených důvodů soud zamítl žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku a ve zbylé části soud žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

19. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. věta prvá

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.