Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 61/2021-28

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 10 109,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 7 000 Kč.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 3 109,40 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 10 109,40 Kč od 24. 9. 2018 do zaplacení ve výši 9% ročně, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 479,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 7 000 Kč. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 3 109,40 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 10 109,40 Kč od 24. 9. 2018 do zaplacení ve výši 9% ročně, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 479,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 1. 4. 2021, domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení poskytnutého úvěru ve výši 7 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 412,90 Kč na základě smlouvy o úvěru anonymizováno uzavřené dne 26. 7. 2018 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO prostřednictvím internetové stránky webová adresa Úvěr byl žalované poskytnut dne 26. 7. 2018. Žalovaná poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za jeho poskytnutí do sjednaného data splatnosti nesplatila a svůj dluh neuhradila dosud, ačkoliv byla k jeho úhradě vyzvána. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 1. 2021 nabyla žalobkyně pohledávku za žalovanou.

2. Dne 17. 8. 2021 se před zdejším soudem konalo ústní jednání, na kterém soud jednal dle ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) v nepřítomnosti účastníků řízení, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila; předvolání k jednání bylo žalované doručeno fikcí dle ust. dne 7. 7. 2021.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

4. Mezi společností právnická osoba, IČO jako poskytovatelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru anonymizováno. Na základě této smlouvy se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované částku ve výši 7 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet žalované a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni za poskytnutou zápůjčku částku 7 000 Kč (prokázáno smlouvou anonymizováno, dodatkem ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, obchodními podmínkami pro poskytování spotřebitelského úvěru). právnická osoba poskytla žalované částku ve výši 7 000 Kč převodem na účet uvedený ve smlouvě dne 26. 7. 2018 (prokázáno dokladem o platbě 7 000 Kč). Žalovaná dlužnou částku společnosti právnická osoba ve sjednané lhůtě nesplatila. Dne 1. 1. 2021 uzavřely společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávky, jejímž předmětem bylo k datu uzavření smlouvy postoupení pohledávek specifikovaných v příloze číslo této smlouvy (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky). Pohledávka společnosti právnická osoba za žalovanou ze smlouvy anonymizováno byla součástí pohledávek, které byly smlouvou o postoupení pohledávky žalované postoupeny, přičemž tato pohledávka byla žalobkyni postoupena v částce 18 509,22 Kč (prokázáno přílohou smlouvy, obsahující seznam postupovaných pohledávek). Dne 2. 2. 2021 zaslala společnost právnická osoba žalované oznámení o postoupení pohledávky v celkové výši 18 509,22 Kč vzniklé z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru žalobkyni a žalobkyně zároveň vyzvala žalovanou předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky 18 509,22 Kč (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 2. 2. 2021, oznámením o postoupení pohledávky a podacím lístkem ze dne 2. 2. 2021).

5. Soud provedené důkazy hodnotil podle a po právní stránce věc posoudil následovně:

6. Mezi účastníky řízení byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu a násl. , (dále „o. z.“), a ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky. Žalovaná čerpala uvedený úvěr a zavázal se jej vrátit nejpozději dne 23. 9. 2018 společně se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 87 odst. 1 výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Avšak Soudní dvůr EU ve svém rozsudku č. C -679/18, ze dne 5. 3. 2020, rozhodl, že je povinností vnitrostátního soudu,„ …aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

10. Soud je tedy s odkazem na uvedené rozhodnutí Soudního dvora EU povinen zkoumat ex officio, zda žalobkyně dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované. Ze žalobkyní předložených důkazů však nevyplývá, že by tuto povinnost splnila. Naopak má soud za prokázané, že žalobkyně na tuto svou zákonnou povinnost rezignovala. Žalobkyně dne 26. 7. 2018 žalované vyplatila částku 7 000 Kč. I v případě, že by žalobkyně skutečně provedla lustraci žalované v registrech ISIR, CEE, CRKI, BRKI a zjistila příjmy a výdaje žalované, což nijak nedokládá, je zřejmé, že tyto informace řádně neověřovala a nehodnotila. Posuzování úvěruschopnosti žalované tak tedy vůbec neproběhlo, nebo proběhlo pouze formálně a v takové rychlosti, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované nemohlo vyplynout, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.

11. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně se k jednání nedostavila, a soud jí tak nemohl poučit ve smyslu , (dále jen „“), muselo být vycházeno pouze z předložených důkazů.

12. Nejvyšší soud ČR se zabýval otázkou účastníka, který se nedostavil k nařízenému jednání, a proto nebyl poučen. Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. „ ustanovení upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovení Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“

13. Dle § 588 věty prvé o. z., platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Soud má za prokázané, že žalovaná s žalobkyní uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě jí byla vyplacena částka 7 000 Kč a tuto žalovaná v plné výši nevrátila. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované. Ve světle již zmiňovaného rozsudku Soudního dvora EU č. C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, tak soud z úřední povinnosti toto posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila a je proto v souladu s § 2991 o. z. povinna žalobkyni částku 7 000 Kč vydat.

16. S ohledem na výše uvedené bylo o úrocích z prodlení rozhodnuto v souladu s  o. z. ve výši dle , že se nepřiznávají, neboť z přiložených důkazů nelze zjistit, odkdy vznikl nárok na úroky z prodlení, když nárok na úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení vzniká až od okamžiku, kdy je ten, kdo se na úkor druhého bezdůvodně obohatil, vyzván k plnění. V daném případě však nebyl prokázán okamžik doručení žádného z dopisů žalobkyně, kterým žalovanou vyzvala k plnění, nelze tedy stanovit, kdy se žalovaná měla možnost s výzvou žalobkyně seznámit a od kterého data se tak dostala do prodlení s vrácením poskytnuté částky na základě neplatné smlouvy.

17. Z výše uvedených důvodů tak soud zamítl žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku. Ve zbylé části soud žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 479,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 109,40 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč.

19. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. věta prvá , a dle ust. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám advokáta zastupujícího žalobkyni.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.