Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
221 C 48/2020-100
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený/á advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa
o zaplacení 31.542 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla zavázána uhradit žalobkyni částku 15.057,00 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu 16.485,08 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby žalovaná byla zavázána uhradit žalobkyni částku 15.057,00 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu 16.485,08 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobou z 12.7.2021 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako nesplaceného zůstatku úvěru, poskytnutého žalované, a sjednané smluvní pokuty. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila, a bylo proto jednáno v její nepřítomnosti.
Z předsmluvního formuláře a úvěrové smlouvy vzal soud za prokázáno, že dne 12.9.2016 obdržela žalovaná předsmluvní formulář se základními parametry úvěru, téhož dne podepsala úvěrovou smlouvu a žalobkyně tuto podepsala dne 19.9.2016. Dle úvěrové smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50.001,00 Kč, úročený 62,87 % ročně, který se žalovaná zavázala splatit v 36 měsíčních splátkách po 2.699,00 Kč, splatných vždy k 18. dni v měsíci. Součástí smlouvy byla dále listina, nazvaná Smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru právnická osoba, dle které (bod 2.3.) je smlouva uzavřena v okamžiku doručení Oznámení o schválení úvěru úvěrovanému. Dle těchto ujednání (bod 12.3) také v případě prodlení s úhradou dvou splátek nebo jedné splátky po dobu 60 dnů dochází k automatickému zesplatnění úvěru. Oznámení o schválení úvěru je pak datováno 20.9.2016, a bylo žalované doručeno doporučenou poštou dne 3.10.2016. Přílohou oznámení o schválení úvěru byl splátkový kalendář, z něhož vyplývalo rozložení jednotlivých splátek na jistinu a úrok (tyto poměry byly nestejné v každé splátce). Dle výpisu z účtu žalobkyně tato vyplatila žalované částku 50.001,00 Kč dne 19.9.2016, tj. 13 dní před uzavřením smlouvy (viz datum doručení oznámení o schválení úvěru).
Pokud jde o prověřování úvěruschopnosti, žalobkyně předložila dohodu o pracovní činnosti žalované, uzavřenou na dobu od 4.1.2016 do 31.12.2016, a dále doklady o vyplacené mzdě, z nichž vyplývá, že žalovaná měla v květnu 2016 čistou mzdu 17.049,00 Kč, v červnu 17.540,00 Kč a v červenci 10.746,00 Kč. Dále žalobkyně předložila výpisy z účtu žalované za červen a červenec 2016, v nichž však byla většina položek začerněná tak, aby nebyly čitelné. Z výpisů nicméně vyplývá, že žalovaná měla v červnu 2016 konečný zůstatek na účtu záporný, a to - 269,04 Kč, v červenci 2016 pak měla zůstatek 4.511,02 Kč.
S ohledem na to, že žalobkyně se spokojila s výpisem z účtu, kde byla většina položek začerněných, vyžádal si soud od anonymizována dvě slova výpisy z téhož účtu, z nichž vyplývá, že žalovaná měla řadu výdajových položek, označených jako splátky úvěru či pojištění úvěru (v červnu 2016 celkem takto na úvěrech uhradila 5.905,34 Kč, v červenci 2016 částku 4.587,35 Kč, v srpnu 2016 částku 4.585,56 Kč a v září 2016 částku 4.582,50 Kč).
Mimoto z úplných výpisů z účtu vyplývá, že žalovaná čerpala další úvěry, např. v červenci 2016 částku 4.500,00 Kč od příjmení příjmení jméno, v srpnu 2016 částku 6.040,00 Kč (anonymizováno) a 16.500,00 Kč (právnická osoba), v září 2016 (ještě do poskytnutí úvěru žalobkyní, tj. do 19.9.2016) částku 8.000,00 Kč (právnická osoba – dle sdělení tohoto subjektu byl uvedený úvěr splatný 9.10.2016, žalovaná však splatnost celkem 4x prodloužila vždy o měsíc, pokaždé za měsíční poplatek 1.840,00 Kč, a úvěr splatila v únoru 2017). Celkem takto žalovaná jen v době od července 2016 do poskytnutí úvěru ze strany žalobkyně čerpala od dalších nebankovních subjektů na úvěrech částku 35.040,00 Kč !
Dle listiny, nazvané Hodnocení klienta, žalovaná uváděla příjmy 13.000,00 Kč, výdaje celkem 7.800,00 Kč, počet dětí 0.
Z přehledu uhrazených splátek vyplývá, že žalovaná splátky hradila pouze do června 2017, poté byla téměř měsíc v prodlení s úhradou splátky. V září 2017 neuhradila ničeho a na formuláři, datovaném 1.7.2017, požádala o odklad splátek za září a říjen 2017 z důvodu menšího příjmu ze zaměstnání; přípisem z 4.9.2017 žalobkyně tento odklad splátek odsouhlasila a zaslala žalované upravený splátkový kalendář. Celkem na splátkách žalovaná uhradila 77.197,00 Kč, přičemž splátku za březen 2019 již neuhradila celou, a další splátky pak nehradila vůbec. Od listopadu 2018 do srpna 2019 zasílala žalobkyně žalované pravidelně každý měsíc upomínky k úhradě dlužných splátek. Předžalobní výzvou z 3.12.220, odeslanou téhož dne (viz výzva a poštovní arch), adresovala žalobkyně žalované výzvu k úhradě dluhu.
Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Výše uvedený závazkový vztah posoudil soud podle § 2395 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), ve vztahu k nárokované smluvní pokutě § 2048 o.z., a dle dle zákona 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 o.z. Účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, která byla uzavřena doručením oznámení žalobkyně o akceptaci návrhu smlouvy dne 3.10.2016, avšak žalobkyně ještě před uzavřením smlouvy, a to 19.9.2016, poskytla žalované částku, odpovídající úvěrové jistině 50.001,00 Kč, a plnila tak v okamžiku odeslání uvedené částky bez právního důvodu, když úvěrová smlouva dosud nebyla uzavřena. V této souvislosti dlužno podotknout, že výše uvedený postup a okamžik, ke kterému se smlouva považuje za uzavřenou, se řídí smluvními podmínkami, stanovenými samotnou žalobkyní formulářově, tj. bez možnosti ovlivnění druhou smluvní stranou.
Soud v prvé řadě posuzoval, zda žalobkyně splnila povinnost, vyplývající z ust. § 9 an. ZSÚ, zejména zda jí požadované informace o žalované a jejích majetkových poměrech byly úplné, přesné a pravdivé, a rovněž dostatečné (§ 9 odst. 1, 3 ZSÚ), a zda žalobkyně s odbornou péčí, kterou definuje § 2, odst. 1, písm. p) zákona 634/1992 Sb. Soud má s ohledem na výše uvedené závěry dokazování zato, že tomu tak nebylo. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v září 2016 za situace, kdy žalovaná měla uzavřenou pracovní smlouvu pouze na dobu do konce roku 2016. Žalobkyně se spokojila s výpisy z účtu žalované, v nichž většina položek byla začerněna, přičemž pokud by si vyžádala běžný výpis z účtu v úplné podobě, což učinit mohla (včetně toho, že předložením úplného výpisu z účtu mohla podmínit uzavření úvěrové smlouvy), bez problémů by zjistila, že žalovaná opakovaně čerpá úvěry u nebankovních subjektů, a že závazky z těchto smluv vyplývající s největší pravděpodobností budou přesahovat finanční možnosti žalované. Ostatně při porovnání částek, které žalovaná prakticky každý měsíc čerpala na úvěrech, výše splátek, které hradila – cca 4.500,00 Kč měsíčně – muselo být zřejmé, že spolu se splátkou žalobkyni 2.699,00 Kč měsíčně bude takto každý měsíc hradit minimálně 7.500,00 Kč, což při deklarovaném příjmu 13.000,00 Kč není reálné dlouhodobě plnit. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že u žalobkyně nelze mít za splněnou povinnost řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr má za následek neplatnost smlouvy, a to neplatnost absolutní, což je explicitně uvedeno v § 9 odst. 1 ZSÚ, přičemž k této neplatnosti přihlíží soud z úřední povinnosti.
S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy pak soud posoudil nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, vzniklého plněním bezprávního důvodu (i s přihlédnutím ke skutečnosti, že plnění úvěrové jistiny bylo žalované poukázáno ještě před uzavřením smlouvy, a tedy bez právního důvodu – viz výše) dle § 2991 an. o.z. Výše tohoto bezdůvodného obohacení pak odpovídá vyplacené jistině úvěru, ponížené o platby, které byly ze strany žalované realizovány. V daném případě žalovaná na splátkách uhradila 77.197,00 Kč, tj. o 27.196,00 Kč více než činila vyplacená jistina, a soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítnul.
Podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád by žalovaná jako procesně úspěšný účastník měla nárok na úhradu nákladů řízení, avšak vzhledem ke skutečnosti, že žalované v řízení náklady nevznikly, rozhodl o těchto soud, jak je uvedeno ve výroku II.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, prostřednictvím Městského soudu v Brně ke Krajskému soudu v Brně.