Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 244/2021-35
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 5 999,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 812 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 812 Kč od 6. 2. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 187,50 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 441,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 999,50 Kč od 24. 8. 2018 do 5. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 187,50 Kč od 6. 2. 2021 do zaplacení a částky ve výši 560,89 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 402,03 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 812 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 812 Kč od 6. 2. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 187,50 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 441,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 999,50 Kč od 24. 8. 2018 do 5. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 187,50 Kč od 6. 2. 2021 do zaplacení a částky ve výši 560,89 Kč, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 402,03 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 5 999,50 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 441,40 Kč, se zákonným úrokem z prodlení s dlužné částky a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 560,89 Kč. V důvodech svého návrhu uvedla, že původní věřitel, právnická osoba příjmení anonymizováno, se sídlem adresa, 14 příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země (dále jen„ původní věřitel“) uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, přičemž smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách, resp. formou textové správy SMS. Původní věřitel po zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru prověřil totožnost žalované, kladně posoudil její úvěruschopnost a zaslal žalované nabídku k uzavření smlouvy ve formě návrhu textu smlouvy včetně textu obchodních podmínek. Žalovaná potvrdila seznámení se s textem a jeho akceptaci vložením unikátního identifikačního kódu, který jí byl zaslán formou SMS. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč s možností opakovaného čerpání. Strany se dohodly, že žalovaná bude poskytnutý úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaná čerpala celkem částku ve výši 6 727 Kč, kterou však řádně a včas nesplácela. Na jistině úvěru dluží 5 999,50 Kč. Žalovaná je rovněž povinna zaplatit zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne splatnosti, sjednaný úrok ve výši 8,5 % měsíčně za období od 29. 5. 2018 do 23. 8. 2018 a účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované ve výši 560,89 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na společnost právnická osoba, která ji dne datum postoupila na žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani po zaslání předžalobní upomínky. K výzvě k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů žalobkyně doplnila, že se nezachovaly údaje o provedených platbách ze strany žalované, rovněž se nezachovaly žádné dokumenty týkající se ověření úvěruschopnosti žalované.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Žalobkyně řádně omluvila svoji nepřítomnost při jednání, soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), bez přítomnosti účastníků, přičemž při rozhodování vycházel z listinných důkazů obsažených ve spise.
3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že v dokumentu označeném jako smlouva o revolvingovém úvěru ze dne datum je původní věřitel označen jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný a identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, telefonním číslem a e-mailovou adresou. Původní věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Dokument není nikým podepsán. Listin Listina označená jako„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“ obsahuje stejné informace o poskytnutí a splácení revolvingového úvěru jako předložená smlouva. Ani z ní a ani z dokumentu označeného„ jméno anonymizováno info“, jenž je v anglickém jazyce, nelze zjistit, že by žalovaná smlouvu akceptovala. Žalobkyně nebo její zástupce by při jednání byli vyzváni k doplnění důkazního návrhu v tomto ohledu, pokud by byli přítomni. Standardní podmínky smlouvy o úvěru obsahují stejné podmínky splácení a poskytnutí úvěru jako smlouva samotná. Podle výpisů právnická osoba, s.r.o., původní věřitel poskytl na účet bankovní účet částku 4 500 Kč dne 23. 4. 2018, částku 1 500 Kč dne 7. 5. 2018 a částku 727 Kč dne 7. 6. 2018. Z těchto zjištění však nelze usuzovat, zda a za jakých podmínek případně mělo dojít ke sjednání smlouvy. Z předložených dokumentů označených jako„ Platební informace“ pak bylo zjištěno, že žalovaná měla čerpat dne 23. 4. 2018 částku 4 500 Kč, dne 7. 5. 2018 částku 1 500 Kč, dále jí byl dne 7. 5. 2018 účtován poplatek za výběr 187,50 Kč. Celková dlužná částka k datu splatnosti dne 23. 5. 2018 měla činit
6 187,50 Kč. V dalším dokumentu„ Platební informace“ je uvedeno, že ke dni 28. 5. 2018 zůstatek po poslední platbě činil 5 272,50 Kč, žalovaná tedy v daném období uhradila 915 Kč. Dále měla žalovaná čerpat dne 7. 6. 2018 částku 727 Kč, za což jí byl účtován poplatek za výběr 60,89 Kč, pokuty z prodlení v celkové výši 500 Kč a následně úroky za období čerpání ve výši 1 458,40 Kč, celková dlužná částka k datu splatnosti 23. 8. 2018 činila 8 018,79 Kč. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 4. 11. 2020 a smlouvami o postoupení pohledávek včetně příloh bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni a její postoupení žalované oznámeno. Výzvou ze dne 4. 11. 2020 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k uhrazení dlužné částky do 3 dnů ode dne doručení této výzvy. Výzva byla dle podacího archu odeslána dne 28. 1. 2021.
4. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
5. Soud zhodnotil zjištěný skutkový stav z hlediska výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru. Otázku elektronických podpisů upravuje zákon č. 297/2016 Sb. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999 /93/. Pro elektronický podpis platí, že musí být jednoznačně spojen s podepisující osobou, tak aby umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Vzhledem k tomu, že žalobkyně předložila soudu pouze nepodepsaný dokument, nebylo prokázáno, že by žalovaná akceptovala (byť elektronicky) dokument právě v podobě, kterou žalobkyně předkládá. S ohledem na to, že žalovaná čerpala finanční prostředky od původního věřitele a provedla částečné úhrady, je zřejmé, že k nějakému jednání mezi původním věřitelem a žalovanou došlo. Není však prokázáno, že výsledkem těchto jednání bylo uzavření smlouvy za podmínek tvrzených žalobkyní. Žalobkyně tedy neprokázala, že mezi původním věřitelem a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru v podobě, jak tvrdila v žalobě. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru v tvrzené podobě, neboť soud toto poučení činí zásadně při jednání. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru.
6. Nadto je třeba rovněž uvést, že žalobkyně dále neprokázala, že by původní věřitel splnil svoji povinnost odborně posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Při nesplnění této povinnosti, je nutné takovou smlouvu posoudit rovněž jako neplatnou, a to dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem tohoto zákona je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje
soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18. I z tohoto důvodu by tak bylo nutno v případě prokázání existence tvrzené smlouvy mezi původním věřitelem a žalovanou posoudit smlouvu jako absolutně neplatnou.
7. Soud má tedy za prokázané, že dne datum poskytnul původní věřitel žalované částku 4 500 Kč, dne 7. 5. 2018 částku 1 500 Kč a dne 7. 6. 2018 částku 727 Kč. Z předložených dokumentů„ Platební informace“ pak vyplývá, že žalovaná v období od 23. 5. 2018 do 28. 5. 2018 zaplatila žalobkyni celkem částku 915 Kč. Tato částka byla zjištěna odečtením zůstatku po poslední platbě od celkové dlužné částky k datu splatnosti. Žalovaná byla vyzvána k vrácení peněz zástupkyní žalobkyně dopisem odeslaným dne 28. 1. 2021 s tím, že jí byla poskytnuta lhůta 3 dnů od doručení. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní, resp. původním věřitelem a žalovanou byla platně a účinně uzavřena smlouva či jiné právní ujednání, dospěl soud k závěru, že se žalovaná na úkor žalobkyně (resp. původního věřitele) bezdůvodně obohatila podle § 2991 odst. 1 o. z., a je proto povinna podle citovaného ustanovení vrátit částku 6 727 Kč. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalovaná již zaplatila původnímu věřiteli celkem částku 915 Kč, tuto částku s ohledem na neprokázání jiných platných ujednání je třeba započíst na bezdůvodné obohacení ve výši 6 727 Kč, k úplné úhradě tak zbývá vrátit částku 5 812 Kč. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne 6. 2. 2021, neboť výzva žalobkyně se má za doručenou uplynutím 3. pracovního dne od jejího podání, tj. dne 2. 2. 2021, od 3. 2. 2021 běžela žalované lhůta 3 dnů k zaplacení, která uplynula dnem 5. 2. 2021. Od následujícího dne je žalovaná v prodlení. Za předchozí období byly úroky z prodlení zamítnuty, neboť nebylo prokázáno, že by byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky před tímto datem. Žaloba byla dále zamítnuta v rozsahu převyšujícím částku 5 812 Kč, ohledně úroků, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a úroků z prodlení z částek 5 999,50 Kč a 187,50 Kč, neboť žalobkyně v tomto ohledu neunesla důkazní břemeno. Jestliže nebylo prokázáno platné uzavření smlouvy, nemohlo žalobkyni vzniknout ani platně právo na úhradu těchto částek. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř. o.s.ř. , neboť pro odlišný postup neshledal důvod.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky celkem ve výši 9 664,55 Kč (součet jistiny, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a úroků kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku), úspěšná byla ohledně částky 6 137,31 Kč (63,50 %) a neúspěšná ohledně částky 3 527,23 Kč (36,5 %). Míra úspěchu žalobkyně tak činí 27 % Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3 × 200 Kč podle § 8 odst. 1 , § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ vyhláška“), režijním paušálem ve výši 300 Kč (za každý úkon právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (ve výši 21% ze součtu částky odměny a paušální náhrady). Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 489 Kč a z této částky byla určena poměrná náhrada uložená žalované k úhradě ve lhůtě tří dnů ve smyslu § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí.