Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
15 C 148/2021-68
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Brzákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 32 344,27 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 200,27 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 5 200,27 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši
7,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % ročně za dobu
od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu
od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení za dobu
od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 27 144 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 27 144 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % ročně za dobu
od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu
od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení za dobu
od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,
se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 200,27 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 5 200,27 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 27 144 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 27 144 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem doručeným Okresnímu soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 344,27 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným došlo
dne 24. 9. 2007 k uzavření smlouvy o půjčce číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 39 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku 66 144 Kč, která odpovídá půjčce ve výši 39 000 Kč a souhrnnému poplatku ve výši 27 144 Kč, a to v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 1 248 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data jejího podpisu, tj. dne 29. 9. 2008. Žalovaný po celou dobu trvání smlouvy uhradil pouze celkovou částku 33 799,73 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na právnická osoba anonymizováno, a to s účinností ke dni 1. 7. 2015. Tento přechodný věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 předmětnou pohledávku za žalovaným převedl s účinností ke dni 24. 8. 2018
na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když
ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu
§ 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání
dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením
3. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:
Na základě smlouvy o půjčce ze dne 24. 9. 2007 číslo právnická osoba x právnická osoba poskytla žalovanému v hotovosti půjčku ve výši 39 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem této smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit věřiteli celkovou částku
66 144 Kč, která je tvořena poskytnutou půjčkou ve výši 39 000 Kč a souhrnným poplatkem sjednaným přímo ve smlouvě ve výši 27 144 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 1 248 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že od věřitele v hotovosti převzal celou sjednanou částku (zjištěno ze smlouvy o půjčce a ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce).
Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na právnická osoba anonymizováno, a to s účinností ke dni 1. 7. 2015.
Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 25. 6. 2015, který byl žalované zaslán dne 31. 7. 2015. Tento přechodný věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek
ze dne 24. 8. 2018 předmětnou pohledávku za žalovaným převedl s účinností ke dni 24. 8. 2018 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 12. 9. 2018, který byl žalovanému odeslán dne 14. 9. 2018 (zjištěno ze smluv o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacích archů).
Podáním ze dne 10. 5. 2021 právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu
ze dne 12. 5. 2021 (zjištěno z předžalobní výzvy a z podacího archu).
4. Dle § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí účinnosti.
5. Dle § 657 starého občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejné druhu.
6. Dle § 517 odst. 1,2 starého občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní,
je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat
od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
7. Dle ustanovení § 1879 nového občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 nového občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.
9. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil zjištěné skutečnosti ve spojení s výše uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně je ve věci aktivně věcně legitimována, když na ni na základě výše uvedených smluv byla předmětná pohledávka za žalovaným platně převedena a toto bylo žalovanému řádně oznámeno. V řízení bylo dále zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o půjčce podle tehdy platného občanského zákoníku, na základě které věřitel žalovanému poskytl v hotovosti půjčku ve sjednané výši a žalovaný
se zavázal uhradit věřiteli celkovou částku 66 144 Kč, která je tvořena poskytnutou půjčkou
ve výši 39 000 Kč a souhrnným poplatkem sjednaným přímo ve smlouvě ve výši 27 144 Kč.
Soud je po provedeném dokazování toho názoru, že souhrnný poplatek v celkové výši 27 144 Kč je i přes své smluvní označení ve skutečnosti sjednaným úrokem. Účastníci smlouvy si v rámci zásady smluvní volnosti můžou sjednat i další plnění, které budou dlužníku poskytnuty
a věřitel se zaváže nad rámec úroku zaplatit další poplatky. Z obsahu smlouvy však neplyne,
že by se věřitel reálně zavázal k jakémukoliv jinému plnění než k poskytnutí půjčky. Navíc mezi účastníky fakticky žádné úroky sjednány nebyly, což by zcela odporovalo předmětu podnikání věřitele, když je naprosto nepochybné, že předmětem jeho činnosti a jeho zisků je poskytování půjček za úplatu. Soud tak má za to, že se dlužník ve smlouvě zavázal k zaplacení úroků ve výši 27 144 Kč, které při přepočtu dle sjednané výše jistiny odpovídají úrokům ve výši 69,6 %
za 53 týdnů. Takto sjednaný úrok je nepřiměřeně vysoký, neboť je několikanásobně vyšší
než obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytovaly banky v místě bydliště žalovaného
v době uzavření smlouvy. Podle nahlédnutí do systému příjmení úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v září roku 2007 činily maximálně 20,67 %, průměr
se pohyboval kolem 6 %. Uvedené ujednání je nezbytné hodnotit jako nemravné a tudíž absolutně neplatné (viz závěry rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud tak má za to, že věřiteli tak vzniklo právo pouze na vrácení poskytnuté částky ve výši 39 000 Kč nikoliv právo na zaplacení úroků ve výši 27 144 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný podle tvrzení žalobkyně na předmětnou pohledávku uhradil celkem částku 33 799,73 Kč, činí aktuální dlužná jistina částku 5 200,27 Kč. Soud tak žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné jistiny společně se zákonnými úroky z prodlení z této částky, když jejich požadovanou výši a období, za které jsou požadovány, soud shledal v souladu se zákonnými předpisy a ujednáním účastníků. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu
s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V dané věci byl pro účely výpočtu soudních nákladů více úspěšný žalovaný, žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku a žádnému
z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.