Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 19/2021-67

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 7.762,26 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Řízení se zastavuje co do částky 162,27 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4.550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.550 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 3.212,26 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.188,11 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 634,96 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 5.248,74 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.248,74 Kč za období od 15. 6. 2018 do 8. 3. 2021 a z částky 698,74 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje co do částky 162,27 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4.550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.550 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se co do částky 3.212,26 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.188,11 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 634,96 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 5.248,74 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.248,74 Kč za období od 15. 6. 2018 do 8. 3. 2021 a z částky 698,74 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 30. 10. 2020, domáhala po žalované zaplacení částky 7.762,26 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení z částky 5.248,74 Kč za období od 21. 12. 2016 do 15. 6. 2018 v kapitalizované výši 634,96 Kč a dále od 16. 6. 2018 do zaplacení a úrokem ve výši 29 % z částky 5.248,74 Kč za období od 7. 9. 2017 do 15. 6. 2018 v kapitalizované výši 1.188,11 Kč a dále od 16. 6. 2018 do zaplacení) a náhrady nákladů řízení. Návrh byl odůvodněn tak, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo (dále též„ Smlouva“), jejíž součástí byly Smluvní podmínky otištěné na zadní straně Smlouvy. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně postupovala při sjednávání Smlouvy v intencích ustanovení , o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením Smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady v části označené jako„ Ověřené dokumenty“. Dle Smluvních podmínek„ zákazník prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku“, právní předchůdkyně žalobkyně tak neměla důvod o těchto údajích pochybovat. Na základě Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření Smlouvy. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně kromě této částky zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4.612 Kč a celkovou částku jistiny a poplatku uhradit v 45 pravidelných týdenních splátkách ve výši 236 Kč, tyto splátky však nehradila řádně a včas. Poslední splátka měla být uhrazena dne 7. 9. 2017, žalovaná však naposled hradila na svůj dluh dne 13. 12. 2016 (celkem uhradila částku 1.450 Kč). Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a dosud neuhrazenými splátkami. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka vůči žalované postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 14. 6. 2018. V této době se pohledávka skládala z dlužné jistiny ve výši 5.248,74 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 2.513,52 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.188,11 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 634,96 Kč a dále z navýšení naúčtovaného právní předchůdkyní žalobkyně, které však žalobkyně nepožaduje. V době od postoupení pohledávky již žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, a to ani v reakci na předžalobní upomínku.

2. Na výzvu soudu k doplnění žalobních tvrzení a důkazů ohledně splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně prověřit schopnost žalované splatit plánovaný úvěr (zápůjčku) v souladu se stávající judikaturou žalobkyně ve svém podání ze dne 14. 5. 2021 zopakovala svá tvrzení v žalobě (zejména co se týče potvrzování pravdivosti údajů žalovanou) a argumentovala zásadou presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Dále odkázala na Zákaznickou kartu ze dne 27. 10. 2016, podle níž byla majetková situace žalované ověřena z výměrů o přiznání dávky. Tyto dokumenty si soud od žalobkyně svou výzvou výslovně vyžádal, žalobkyně však sdělila, že jimi nedisponuje, neboť dané dokumenty se pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. V rámci svého podání žalobkyně rovněž vzala svou žalobu zpět co do částky 162,27 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení.

3. Soud přihlédl k dispozitivnímu procesnímu jednání žalobkyně, které učinila před prvním jednáním ve věci, a proto řízení ve vymezeném rozsahu žalobkyní zastavil v souladu s ust. § 96

odst. 1, 2 věta první , (dále jen„ “) – odst. I. výroku.

4. Žalovaná se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který jí byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. , (dále jen „ “), nevyjádřila (zásilka byla uložena k vyzvednutí a doručena fikcí ke dni 8. 3. 2021). Předvolání k ústnímu jednání, které jí bylo doručováno obdobným způsobem, si žalovaná nepřevzala a soud je v souladu s ust. považuje za doručené dne 26. 7. 2021. Za těchto okolností lze konstatovat, že žalovaná byla řádně předvolána k ústnímu jednání, avšak bez omluvy se k němu nedostavila. Soud tudíž v souladu s ust. rozhodl bez přítomnosti žalované, přičemž s ohledem na výše uvedené provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci ( ).

5. Dne datum uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 6.000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 4.612 Kč, to vše v 45 týdenních splátkách po 236 Kč (poslední splátka měla činit 228 Kč). Dle textu Zákaznické karty ze dne 27. 10. 2017 byla žalovaná v době uzavření smlouvy svobodná, měla dvě vyživovací povinnosti a bydlela v nájmu. Měla základní vzdělání a byla v domácnosti s příjmem ve výši 18.520 Kč měsíčně. Nesplácela jiné závazky a její odhadované měsíční výdaje činily 13.000 Kč měsíčně. Rovněž prohlásila, že není v insolvenčním řízení a ani o ně nežádá. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 7. 9. 2016 bylo zjištěno, že žalované byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 7.600 Kč měsíčně od 14. 8. 2016 a přídavky na dvě děti po částce 500 Kč měsíčně od 22. 5. 2016 a od 14. 8. 2016. Z oznámení úřadu práce ze dne 19. 10. 2016 bylo zjištěno, že žalované byl od září 2016 přiznán doplatek na bydlení ve výši 5.960 Kč měsíčně. Žalovaná svůj dluh nehradila řádně a včas a za dobu trvání smlouvy žalobkyni uhradila pouze celkem 1.450 Kč (v průběhu řízení netvrdila, ani neprokázala, že by zaplatila více). S účinností ke dni 14. 6. 2018 byla pohledávka vůči žalované smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně datovaným ke dni 14. 6. 2018 a odeslaným doporučeně dne 17. 7. 2018. V době po postoupení pohledávky již žalovaná na svou pohledávku ničeho nezaplatila, a to ani v reakci na předžalobní výzvu ze dne 12. 3. 2020.

6. Podle ustanovení , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný by byl povinen plnit žalobkyni.

12. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce v souladu s ust. § 2390 a násl. o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 6.000 Kč a žalovaná se tuto částku zavázala vrátit včetně poplatku ve výši 4.612 Kč, přičemž celkovou částku ve výši 10.612 Kč měla splatit ve 45 týdenních splátkách. S ohledem na postavení žalované jako spotřebitele, tedy slabší smluvní strany, a obsah uzavřené smlouvy je nutno její obsah a chování smluvních stran posoudit (kromě citovaných ustanovení o. z.) podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a zkoumat, zda úvěrující (právní předchůdkyně žalobkyně) postupoval před a při jejím uzavření v souladu s touto právní úpravou. Povinností úvěrujícího bylo před uzavřením smlouvy mimo jiné řádně posoudit úvěruschopnost žalované (schopnost žalované řádně splácet poskytnutý úvěr, resp. zápůjčku). Bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala schopnost žalované (spotřebitelky) především na základě obsahu zákaznické karty žalované, přičemž pravdivost údajů uvedených v zákaznické kartě byla patrně jen částečně ověřována listinami, kdy z doložených dokladů o příjmech žalované vyplývá téměř o 4.000 Kč nižší příjem, než je uveden v zákaznické kartě (další doklady žalobkyně nedoložila a po poučení soudem na ústním jednání podle ust. nic dalšího netvrdila a další důkazy k prokázání zkoumání schopnosti žalované dluh zaplatit neoznačila). Výdaje žalované pak nebyly zkoumány vůbec, právní předchůdkyně žalobkyně se zde spokojila pouze s tvrzením žalované, a to navíc pouze s odhadem celkových výdajů. Za těchto okolností má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně jako odborník – podnikatel svým povinnostem nedostála a úvěruschopnost žalované řádně neposoudila. Za řádné posouzení úvěruschopnosti nelze považovat pouhé„ spolehnutí se“ na žalovanou tvrzené skutečnosti a právní předchůdkyně žalobkyně si od žalované měla s jejím souhlasem získat potřebné podklady pro posouzení její skutečné finanční situace, jako například výpis z účtu, potvrzení o výši příjmu, kalendář plateb a záloh energií, SIPO apod. V situaci, ve které úvěrující tyto podklady řádně nevyžádá, není možné řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě jen jeho prohlášení, kromě toho nelze připustit přesouvání odpovědnosti za řádné zjištění úvěruschopnosti na žadatele o úvěr (zápůjčku). Podnikatel – úvěrující nemůže se zprostit své povinnosti zkoumat úvěruschopnost s odkazem na proklamaci žalovaného, ale musí postupovat s odbornou péčí a tyto skutečnosti řádně posoudit. Soud z těchto důvodů uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála svým povinnostem vyplývajícím z ust. zákona o spotřebitelském úvěru a nemohla si být jista, že úvěr bude žalovanou řádně splácen. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně přesto žalované poskytla úvěr, dopustila se porušení výše uvedeného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a smlouvu je tudíž třeba považovat za neplatnou. K této neplatnosti soud navzdory textu ustanovení přihlíží i bez návrhu, a to v souladu s judikaturou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). S ohledem na tento závěr soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak bylo možné uplatněný nárok podřadit pod ustanovení o bezdůvodném obohacení.

13. Jak již bylo uvedeno, z obsahu spisu a z připojených listin bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta částka 6.000 Kč a v průběhu splácení žalovaná zaplatila celkem 1.450 Kč (žalovaná

byla procesně pasivní a netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila více). Soud proto žalobě vyhověl v částce odpovídající rozdílu mezi částkou poskytnutou žalované a částkou, kterou žalovaná uhradila, tedy v částce 4.550 Kč. Ode dne, kdy byl žalované doručen návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (tedy faktická výzva k plnění), je žalovaná s vrácením tohoto bezdůvodného obohacení v prodlení, soud proto žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z , a to od prvního dne prodlení žalované. Lhůta ke splnění platebních povinností žalované byla stanovena podle na tři dny od právní moci rozsudku. S ohledem na zastávaný právní názor soud žalobu ve zbývající části zamítl (výroky II. a III. rozsudku).

14. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný by byl povinen plnit žalobkyni.

15. Pro úplnost odůvodnění soud považuje za vhodné uvést, že aktivní procesní legitimace žalobkyně byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 14. 6. 2018, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2018 a podacím lístkem ze dne 17. 7. 2018.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. , když přihlédl k tomu, že žalovaná byla procesně úspěšnější a náležela by jí tak náhrada nákladů řízení proti žalobkyni (požadované a přiznané příslušenství bylo kapitalizováno ke dni vyhlášení tohoto rozsudku; v části, v níž bylo řízení zastaveno, se tak stalo pro zpětvzetí, žalobkyně se proto v této části považuje za dle ust. za procesně neúspěšnou). Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.