Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 287/2020-24
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: zaplacení částky 33 910 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 33 910 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24 410 Kč od 28. 9. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 9 887,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 33 910 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24 410 Kč od 28. 9. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 9 887,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Původní žalobce právnická osoba, IČO, se žalobou došlou soudu dne 13.8.2018 domáhal, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit mu částku 33 910 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 1.9.2014 byla mezi jeho právním předchůdcem společností právnická osoba, IČO, a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr 19 000 Kč. Žalovaný si sjednanou jistinu v hotovosti převzal při podpisu Smlouvy. Žalovaný byl povinen zaplatit poplatek za uzavření smlouvy, splatný při podpisu smlouvy, a dále náklady spotřebitelského úvěru ve výši 13 680 Kč, přičemž tyto se skládaly z úroku ve výši 20 % z jistiny, tedy ve výši 3 800 Kč, úplaty ve výši 9 310 Kč a poplatku za uzavření smlouvy ve výši 570 Kč. Žalovaný se tedy Smlouvou zavázal uhradit celkovou částku ve výši 32 110 Kč po odečtení poplatku 570 Kč ve 13 rovnoměrně rozložených splátkách po 2 470 Kč, kdy první splátka byla splatná 30. den po uzavření smlouvy, každá další pak 30. den po splatnosti předchozí splátky; úrok a úplata byly splatné v prvních 5 měsíčních splátkách (částečně v 6 splátce). Žalovaný na svůj závazek ze Smlouvy uhradil administrativní poplatek 570 Kč a dále částku celkem 7 700 Kč. Žalovaný se však dnem 31.12.2014 dostal do prodlení se splácením svého závazku, neboť neuhradil řádně a včas 4. splátku splatnou 30.12.2014. Dnem splatnosti poslední splátky 26.9.2015 pak nastala splatnost celého úvěru. S ohledem na prodlení žalovaného mu byla v souladu se Smlouvou, uložena smluvní pokuta ve výši 0,2 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn výše pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Původní žalobce proto požadoval smluvní pokutu v celkové výši 9 500 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu dopisem označeným jako„ Předžalobní upomínka-výzva k úhradě“ který byl žalovanému zaslán dne 13.2.2017. Žalovaný ničeho neuhradil.
2. Usnesením název soudu č. j. číslo jednací ze dne 26.3.2021 došlo ke změně na straně žalobce, když místo původního žalobce právnická osoba, IČO, vstoupil žalobce právnická osoba, IČO. Usnesení nabylo právní moci dne 5.5.2021.
3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. ”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovaným jako dlužníkem dne 1.9.2014 (dále jen“ Smlouva“) bylo zjištěno, že tyto strany uzavřely smlouvu o úvěru za dále stanovených obchodních podmínek, s nimiž jsou smluvní strany srozuměny a jež jsou součástí této Smlouvy. Ve Smlouvě se věřitel zavázal při podpisu Smlouvy poskytnout žalovanému úvěr v částce 12 000 Kč. Úvěr byl poskytnut za poplatek za uzavření smlouvy, splatný při podpisu smlouvy, a dále náklady spotřebitelského úvěru ve výši 13 680 Kč, přičemž tyto se skládaly z úroku ve výši 20 % z jistiny. Žalovaný se tak výslovně zavázal vrátit žalobci celkem 32 680 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 2 470 Kč, přičemž administrativní poplatek je splatný při výplatě úvěru. První splátka byla splatná 30. den den po uzavření smlouvy, každá další pak 30. den po splatnosti předchozí splátky. RPSN činila při splatnosti 13 měsíců 187,6 %. Dále bylo v čl. II. bodu 3. uvedeno, že dlužník se zavazuje hradit splátky v hotovosti osobě zprostředkující mu tento úvěr nebo pracovníkovi věřitele či jiné pověřené osobě věřitele, dále v pokladně věřitele nebo převodem na účet. Věřitel povede záznamy o platbách ve splátkovém kalendáři a dlužník má právo obdržet výpis z účtu v podobě tabulky umoření. Dle článku IV. bodu 3. smlouvy v případě, že dlužní nesplní povinnost uhradit splátku řádně a včas, věřitel má právo prohlásit úvěr za splatný. Dnem zesplatnění přirůstá k jistině i nesplacená část nákladů spotřebitelského úvěru včetně úroku. Dále bylo v čl. IV. bodu 2. Smlouvy uvedeno, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn výše pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny.
5. Ze„ Zprávy klienta ke dni 14.2.2020“ bylo zjištěno, že žalovaný uhradil administrativní poplatek 1.9.2014 a dále řádně první 3 splátky po 2 470 Kč, dne 29.4.2015 na splátku splatnou 30.12.2014 však uhradil pouze 290 Kč a od 5. splátky včetně již neuhradil ničeho. Celkem žalovaný zaplatil na splátkách částku 7 700 Kč. Zesplatnění nastalo uplynutím splatnosti poslední splátky, tj. dnem 26.9.2015.
6. Dopisem ze dne 13.1.2017 označeném jako„ Předžalobní upomínka – výzva k úhradě“ byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku neprodleně uhradil. Dle podací knihy byla Předžalobní upomínka zaslána žalovanému dne 13.2.2017.
7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku , ve znění pozdějšcích předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
10. Dle § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
11. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
12. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
14. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § číslo odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
15. V daném případě při hodnocení žaloby po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je v plném rozsahu důvodná. Závazkový vztah mezi předchůdcem žalobce a žalovaným vzniklý na základě smlouvy o úvěru je nutno posuzovat dle příslušných ustanovení občanského zákoníku upravujících práva a povinnosti stran smlouvy o úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly Podmínky splácení úvěru uvedené přímo na formuláři úvěrové smlouvy. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel úvěrovou smlouvu, na základě které mu v den podpisu Smlouvy poskytl částku 12 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit a celkem spolu s náklady spotřebitelského úvěru, tj. poplatkem za uzavření smlouvy, úrokem ve výši 20 % z jistiny a úplatou, uhradit 32 680 Kč. Hradil však nepravidelně, zaplatil na splátkách 7 700 Kč a poplatku 570 Kč. Dluh činí tedy na jistině a nákladech spotřebitelského úvěru 24 410 Kč. Rovněž i smluvní pokuta byla sjednána dostatečně určitým způsobem tak, že výše měsíční smluvní pokuty se rovná výši 0,2 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn výše pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Rovněž bylo dohodnuto, pro případ kterého konkrétního porušení smluvních povinností je smluvní pokuta sjednána. Na smluvní pokutu vznikal věřiteli nárok v případě, že dlužník (žalovaný) nebude řádně a včas plnit na svůj závazek. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Cdo 3622/2011 ze dne 18.12.2012 je výše smluvní pokuty přiměřená nezakládající rozpor s dobrými mravy, tedy platně, když k tíži žalobce coby věřitele nelze vykládat ani dlouhodobé prodlení žalovaného, v důsledku nějž se smluvní pokuta navyšovala. Soud tak žalobě i v tomto ohledu vyhověl, navíc žalobce požaduje smluvní pokutu do ½ výše dlužné jistiny.
16. Žalobce prokázal existenci pohledávek i jejich výši, žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neunesl tak břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužných částek či jiný způsob zániku dluhu. Soud tak zavázal žalovaného uhradit pohledávku žalobce, která na žalobce přešla platnou smlouvou o postoupení pohledávek, jak je uvedeno výroku I. rozsudku.
17. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb. , je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 887,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 357 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 33 910 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. a z částky 1 230 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 050 Kč ve výši 1 480,50 Kč.
19. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.