Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 32/2021-42
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 13 945 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 255 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 11. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části předmětu řízení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 255 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 11. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části předmětu řízení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 25. 9. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 13 945 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřel s žalovanou dne 21. 9. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 17 690 Kč, jež představuje součet kapitalizovaného úroku za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 1 400 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně) sjednanou v článku 1.4 smlouvy, odměny za zpracování zápůjčky ve výši 2 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč RPSN pak byla sjednána ve výši 206 % ročně. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a shora uvedených položek včetně doplňkové služby životního pojištění v částce 190 Kč se pak žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 1. 11. 2018. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla žalovanou uhrazena dne 1. 2. 2018, když žalovaná celkem žalobkyni uhradila 3 745 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné pohledávky, která činila na jistině částku 10 000 Kč, na dlužném poplatku za administrativní činnost 616,61 Kč, na poplatku za hotovostní inkaso 3 103,39 Kč a na dlužném poplatku za pojištění 225 Kč. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani poté, co byla zástupcem žalobkyně vyzvána k jejímu uhrazení v rámci předžalobní upomínky.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně.
4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaná uzavřela dne 21. 9. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a pojištění ve výši 290 Kč. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne. Předžalobní upomínkou byla žalovaná zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky.
5. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy byla žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Jelikož žalovaná jistinu ve lhůtě splatnosti nevrátila, resp. toliko částečně, soud žalobě o zaplacení dlužného úvěru částečně vyhověl.
6. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu sestávající z části neuhrazeného poplatku za administrativní činnost, hotovostní inkaso splátek a poplatku za životní pojištění a kapitalizovaný úrok, pak soud uvádí, že tomuto nároku nebylo vyhověno z následujících důvodů. Soud dospěl k závěru, že shora uvedené položky nepředstavují nic jiného než úroky, tedy formou úplaty (odměny) za poskytnuté peněžní prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroku však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Přepočet úroků činí cca 76 % ročně, a to u všech výše uvedených smluv. Ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je tak v rozporu s dobrými mravy a je proto neplatné. Ze shora uvedených důvodů soud zamítl žalobu co do požadovaných částek týkajících se dlužného poplatku.
7. Z výše uvedeného důvodu přiznal žalobkyni soud jen částku týkající se doposud neuhrazené jistiny. Jelikož z žalobního tvrzení vyplývá, že žalovaná částečně hradila na položky uvedené shora, musel soud od jistiny ještě odečíst to, co žalobkyně započítala na tyto položky. Celkově žalobkyně požadovala uhrazení jistiny ve výši 13 945 Kč, kdy po odečtení zaplacených částek a částek, které soud považoval za neplatná ujednání, zbývá uhradit částka 6 255 Kč. Soud tedy žalobkyni tuto částku přiznal jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a n. občanského zákoníku , ve znění účinném od 1. 1. 2014, když ve zbývající části předmětu řízení žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku , ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , tak, že náhradu nepřiznal žádnému z účastníků. Ve věci byla z větší části úspěšná žalovaná, avšak tato zůstal po celé řízení pasivní a neprokázala tak žádné účelně vynaložené náklady. O lhůtách a způsobu plnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný svého práva domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí či návrhem na nařízení exekuce.