Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 62/2021-28
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kadlecovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 68 796 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 996 Kč spolu úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 4 784 Kč od 10. 2. 2012 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 240 Kč od 10. 1. 2012 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 12 840 Kč od 11. 11. 2011 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 102 Kč od 31. 2. 2011 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 41 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 5 016 Kč od 10. 2. 2012 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 360 Kč od 10. 1. 2012 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 16 720 Kč od 11. 11. 2011 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 11 704 Kč od 31. 2. 2011 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 996 Kč spolu úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 4 784 Kč od 10. 2. 2012 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 240 Kč od 10. 1. 2012 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 12 840 Kč od 11. 11. 2011 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 102 Kč od 31. 2. 2011 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 41 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 5 016 Kč od 10. 2. 2012 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 360 Kč od 10. 1. 2012 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 16 720 Kč od 11. 11. 2011 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 11 704 Kč od 31. 2. 2011 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 68 796 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), postupně čtyři smlouvy o půjčce. První smlouvu o půjčce číslo uzavřela dne 16.12.2010. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 5 016 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 186 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9.2.2012. Žalovaná nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 29.5.2012, a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 5 337,69 Kč a na dlužném poplatku 4 462,31 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani následně již ničeho neuhradila, se žalobkyně domáhala po žalované z titulu nesplacené půjčky úhrady částky 5 337,69 Kč na jistině, na dlužném poplatku 4 462,31 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 3 065,05 Kč a nadále běžícím ve výši 7,75% ročně z částky 9 800 Kč od 18.6.2016 do zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradila celkem částku 1 216 Kč.
2. Druhou smlouvu o půjčce číslo uzavřela žalovaná dne 15. 11. 2010. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 8 360 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 310 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 1. 2012. Žalovaná nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 22. 5. 2012, a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 9 057,73 Kč a na dlužném poplatku 7 572,27 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani následně již ničeho neuhradila, se žalobkyně domáhala po žalované z titulu nesplacené půjčky úhrady částky 9 057,73 Kč na jistině, na dlužném poplatku 7 572,27 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 5 225,92 Kč a nadále běžícím ve výši 7,75% ročně z částky 16 630 Kč od 18.6.2016 do zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradila celkem částku 1 730 Kč.
3. Třetí smlouvu o půjčce číslo uzavřela žalovaná dne 16. 9. 2010. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 16 720 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 620 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10.11.2011. Žalovaná nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 22.5.2011, a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 16 100,22 Kč a na dlužném poplatku 13 459,78 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani následně již ničeho neuhradila, se žalobkyně domáhala po žalované z titulu nesplacené půjčky úhrady částky 16100,22 Kč na jistině, na dlužném poplatku 13 459,78 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 9 289,13 Kč a nadále běžícím ve výši 7,75% ročně z částky 29 560 Kč od 18.6.2016 do zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradila celkem částku 7 160 Kč.
4. Čtvrtou smlouvu o půjčce číslo uzavřela žalovaná dne 6.7.2010. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 11 704 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 434 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30.8.2011. Žalovaná nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 2.1.2013, a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 6 974,95 Kč a na dlužném poplatku 5 831,05 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani následně již ničeho neuhradila, se žalobkyně domáhala po žalované z titulu nesplacené půjčky úhrady částky 6 974,95 Kč na jistině, na dlužném poplatku 58 31,05 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 3 104,23 Kč a nadále běžícím ve výši 7,05% ročně z částky 12 806 Kč od 18.6.2016 do zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradila celkem částku 12 898 Kč.
5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17.6.2016, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem.
6. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradila.
7. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
8. Vzhledem k tomu, že mohlo být rozhodnuto jen na základě listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), vyzval soud účastnice, aby se vyjádřily, zda souhlasí, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání s upozorněním, že pokud se nevyjádří bude soud předpokládat jejich souhlas ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. Účastnice se k výzvě nevyjádřily, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.
9. Ze smlouvy o půjčce číslo včetně smluvních podmínek má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 16. 12. 2010, na základě které byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 5 016 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni v 60 týdenních splátkách po 186 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře.
10. Ze smlouvy o půjčce číslo včetně smluvních podmínek má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 15. 11. 2010, na základě které byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 8 360 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni v 60 týdenních splátkách po 310 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře.
11. Ze smlouvy o půjčce číslo včetně smluvních podmínek má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 16.9.2010, na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 16 720 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni v 60 týdenních splátkách po 620 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře.
12. Ze smlouvy o půjčce číslo včetně smluvních podmínek má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 6. 7. 2010, na základě které byla žalované poskytnuta částka 14 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 11 704 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni v 60 týdenních splátkách po 186 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře.
13. Z výpisu z databáze časových řad vedených Českou národní bankou ARAD za měsíc říjen 2010 má soud za prokázané, že v daném měsíci činila u spotřebitelských půjček uzavíraných na období 1 až 5 let průměrná úroková sazba 11,43 % ročně.
14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17.6.2016 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou s účinností témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 17.6.2016.
15. Z výzvy k plnění ze dne16 číslo a podacího lístku ze dne 19.2.2018 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podání žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.
16. Soud věc posoudil vzhledem k tomu, že smlouvy o půjčce byly uzavřeny v roce 2010, jako půjčku uzavřenou podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do 31.12.2013 (dále jen„ občanský zákoník “), a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník .
17. Podle § 657 občanského zákoníku platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.
18. Podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 39 občanského zákoníku je ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy neplatné. Podle § 41 občanského zákoníku vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.
19. Soud ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 přihlédne ze zákonné povinnosti k neplatnosti právního úkonu, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
20. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění.
21. S ohledem na skutečnost, že k postoupení pohledávek došlo dne 17.6.2016, je třeba na daný vztah nutno aplikovat zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném od 1.1.2014. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
22. Po zhodnocení obsahu listin provedených k důkazu dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. rozhodnutí.
23. Soud dospěl k závěru, že všechny smlouvy o půjčce jsou pro rozpor s dobrými mravy neplatné, vzhledem k výši souhrnného poplatku z půjčky.
24. V projednávaných případech měla žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně sjednat smlouvu o půjčce, kdy žalovaná měl v dohodnutém termínu vrátit jednak půjčku, a to v prvním případě částku 6 000 Kč, v druhém případě 10 000 Kč, ve třetím případě 20 000 Kč a ve čtvrtém případě 14 000 Kč) a dále v prvním případě souhrnný poplatek 5 016 Kč, v druhém případě 8 360 Kč, ve třetím případě 16 720 Kč a čtvrtém případě 11 704 Kč. Obsah poplatku nebyl ve smlouvě sjednán a jde tak o odměnu za půjčení peněz, tedy úrok z půjčky. Tomu ostatně nasvědčuje i stanovení RPSN pro daný případ ve výši 224,28 %. Občanský zákoník v rozhodné době přímo neupravoval limity výše úroku, tedy cenu peněz, který může věřitel po dlužníkovi požadovat. Limitem tak bylo zejména ustanovením § 3 občasného zákoníku, tedy, že ujednání o plnění spojená s poskytnutím půjčky nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Kdy již je úrok považován a nepřiměřený bylo judikováno mimo jiné rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 čj. 21 Cdo 1484/2004 (publikované ve sbírce rozhodnutí pod číslem C 3171) dle něhož„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Za účelem ověření úrokové míry půjček poskytovaných obyvatelům s dobou splatnosti 1 rok až 5 let soud ze systému České národní banky - ARAD – Systém časových řad zjistil, že průměrná úroková sazba u korunových půjček a úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu domácností v ČR v říjnu 2010 činila 11,43 % ročně. Sjednaný úrok ve výši 224,28 % ročně pak je více než 20krát vyšší než úrok obvykle poskytovaný bankami, tedy ujednání o výši úroku je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 občanského zákoníku neplatné. Soud pak má za to, že ujednání o výši úroku lze oddělit od zbytku smlouvy o půjčce, a proto neplatnost ujednání o úroku z půjčky nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy ve smyslu § 41 občanského zákoníku . Vzhledem k tomu, že v daném případě byla sjednána smlouva o půjčce dle ustanovení občanského zákoníku a nikoliv smlouva o úvěru podle ustanovení obchodního zákoníku, kdy pojmovým znakem půjčky není sjednání úroku, není ani na místě, aby soud moderoval sjednaný úrok na úrok obvyklý, tak jak předpokládal § 497 ve spojení s § 502 odst. 1 obchodního zákoníku ve vztahu k úvěru.
25. Za situace, kdy je ujednání o výši poplatku z úvěru neplatné, vznikla žalované povinnost na základě uzavřené první smlouvy o půjčce vrátit půjčku, tj. částku 6 000 Kč, do sjednaného data. Pokud žalovaná na předmětnou půjčku uhradila částku 1 216 Kč, zbývá žalované uhradit částku 4 784 Kč. Za situace, kdy je ujednání o výši poplatku z úvěru neplatné, vznikla žalované povinnost na základě uzavřené druhé smlouvy o půjčce vrátit půjčku, tj. částku 10 000 Kč, do sjednaného data. Pokud žalovaná na předmětnou půjčku uhradila částku 1 730 Kč, zbývá žalované uhradit částku 8 270 Kč. Za situace, kdy je ujednání o výši poplatku z úvěru neplatné, vznikla žalované povinnost na základě uzavřené třetí smlouvy o půjčce vrátit půjčku, tj. částku 20 000 Kč, do sjednaného data. Pokud žalovaná na předmětnou půjčku uhradila částku 7 160 Kč, zbývá žalované uhradit částku 12 840 Kč. Za situace, kdy je ujednání o výši poplatku z úvěru neplatné, vznikla žalované povinnost na základě uzavřené čtvrté smlouvy o půjčce vrátit půjčku, tj. částku 14 000 Kč, do sjednaného data. Pokud žalovaná na předmětnou půjčku uhradila částku 12 898 Kč, zbývá žalované uhradit částku 1 102 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni částku 26 996 Kč (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). Vedle dlužné částky soud uznal žalovanou povinnou uhradit úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 4 784 Kč od 10. 2. 2012 (ode dne následujícího po splatnosti půjčky) do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 240 Kč od 10. 1. 2012 (ode dne následujícího po splatnosti půjčky) do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 12 840 Kč od 11. 11. 2011 (ode dne následujícího po splatnosti půjčky) do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 102 Kč od 31. 2. 2011 (ode dne následujícího po splatnosti půjčky) do zaplacení (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku.
26. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni ve smyslu § 1879 o.z. a toto postoupení bylo žalované oznámeno v souladu s § 1882 odst. 1 o.z., protože je tak žalobkyně aktivně legitimována. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. .
27. Vzhledem k tomu, že ujednání o výši úroku (souhrnný poplatek) je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 občanského zákoníku neplatné, soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl, a to včetně požadovaného příslušenství (výrok pod bodem II. rozsudku)
28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tj. podle úspěchu ve věci. Žalované, která byla ve sporu úspěšnější, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.