Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
55 C 159/2021-63
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Kadlecovou, LL.M. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 410 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 2 410 Kč
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 123 Kč ode dne 6. 2. 2018 do zaplacení,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 123 Kč ode dne 6. 3. 2018 do zaplacení,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 123 Kč ode dne 6. 4. 2018 do zaplacení a
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 41 Kč ode dne 6. 5. 2018 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 2 410 Kč</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 123 Kč ode dne 6. 2. 2018 do zaplacení,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 123 Kč ode dne 6. 3. 2018 do zaplacení,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 123 Kč ode dne 6. 4. 2018 do zaplacení a</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 41 Kč ode dne 6. 5. 2018 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 3. 1. 2017 uzavřela společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému sjednané služby elektronických komunikací (spočívající v umožnění přístupu k síti internet a/nebo umožnění rozhlasových a televizních signálů po kabelu a/nebo poskytování telefonních služeb a poskytování dalších doplňkových služeb) a popř. další služby (pronájem přijímacích zařízení a služby třetích stran) a žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnuté služby sjednanou cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na základě Smlouvy pronajala a následně dne 6. 4. 2016 předala zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA* (číslo), (dále jen„ Zařízení“). Žalovaný však nehradil řádně a včas cenu za poskytnuté služby a proto právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 6. 6. 2018, kde žalovaného upozornila na povinnost uhradit dlužné částky a vrátit Zařízení. Dlužné částky žalobkyně účtovala žalovanému daňovými doklady číslo v částce 123 Kč se splatností dne 5. 2. 2018, číslo v částce 123 Kč se splatností dne 5. 3. 2018, číslo v částce 123 Kč se splatností dne 5. 4. 2018, číslo v částce 41 Kč se splatností dne 5. 5. 2018. Dále jelikož žalovaný nevrátil ve lhůtě 14 dnů od ukončení Smlouvy Zařízení právní předchůdkyni žalobkyně, vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na jednorázovou smluvní pokutu v celkové výši 2 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku ze Smlouvy na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 6. 2019. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.
3. S ohledem na skutečnost, že žalovaný má slovenskou státní příslušnost, zkoumal soud nejprve, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům.
4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 24. 6. 2021, a to do vlastních rukou a žalobkyni dne 1. 9. 2021. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného do současné doby nijak reagováno. Žalobkyně s projednáním věci bez její přítomnosti vyslovila souhlas. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl.
5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. a z přiložených důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu:
6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu dne 3. 1. 2017 uzavřeli Smlouvu, jejíž součástí jsou Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a Ceník poskytovatele. Na základě této Smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost poskytovat žalovanému služby (přístup k síti internet, přenos rozhlasových a televizních signálů po kabelu a telefonní služby) a dále pronajmout žalovanému přijímací Zařízení pro využívání těchto služeb. Ve všeobecných podmínkách pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací byla v bodě 7.4 uvedena povinnost žalovaného po skončení smluvního vztahu vrátit pronajaté přijímací zařízení do 14 dnů od data ukončení Smlouvy, přičemž v případě nesplnění této povinnosti měl žalovaný povinnost uhradit smluvní pokutu uvedenou v Ceníku ve výši 2 000 Kč za každé včas a v pořádku nevrácené přijímací zařízení. Dne 4. 1. 2017 převzal žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA* (číslo). Žalovaný však nehradil řádně a včas cenu za poskytnuté služby a proto právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od Smlouvy dopisem ze dne 6. 6. 2018, kde žalovaného upozornila na povinnost uhradit dlužné částky a zároveň na povinnost vrátit Zařízení. Žalovaný však na požadované částky nezaplatil ničeho, a stejně tak ve lhůtě 14 dnů od ukončení Smlouvy Zařízení právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikl jednak nárok na uhrazení dlužných částek za poskytnuté služby v celkové výši 410 Kč a jednak nárok na jednorázovou smluvní pokutu v celkové výši 2 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku ze Smlouvy na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 6. 2019, o čemž byl žalovaný vyrozuměn prostřednictvím oznámení o postoupení pohledávky. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 30. 7. 2019 předžalobní upomínku.
7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce následujícím způsobem:
8. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an o. z., když předmětná pohledávka na ni byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena.
9. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací přístupu k síti internet dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Vztah mezi účastníky se řídil Smlouvou a Všeobecnými podmínkami. Smluvní pokuta byla sjednána písemně v souladu s úpravou obsaženou v § 2048 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytovány elektro komunikační služby a za tímto účelem mu bylo zapůjčeno přijímací zařízení, které mělo být dle bodu 7.4 Všeobecných smluvních podmínek vráceno ve lhůtě 14 dnů po skončení smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně za poskytnuté služby vyúčtovala žalovanému daňovými doklady celkovou částku 410 Kč. Žalovaný vyúčtované částky řádně a včas nezaplatil, a to ani přes výzvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, a proto právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila dne 6. 6. 2018 od Smlouvy. Jelikož žalovaný nevrátil ve lhůtě 14 dnů od ukončení Smlouvy Zařízení právní předchůdkyni žalobkyně, vyzvala tato žalovaného k úhradě dlužné částky a k vrácení vypůjčeného přijímacího zařízení v souladu s bodem 7.6 Všeobecných podmínek ve výši stanovené Ceníkem. Právní předchůdkyně žalobkyně následně svoji pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupila na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.
10. Vzhledem k výše uvedenému soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2 000 Kč a neuhrazených poplatků v celkové výši 410 Kč je dostatečně prokázán, přičemž žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zapůjčené zařízení právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni k dnešnímu dni vrátil a že by neuhrazené poplatky uhradil, čímž neunesl břemeno tvrzení ani důkazní břemeno. Jelikož žalovaný na svůj dluh i přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně ničeho nezaplatil, dostal se uplynutím 30 dnů ode dne doručení výzvy k zaplacení dluhu do prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a žalobkyni tak dále vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) podle § 11 odst. 1 a. t. (3 x 200 Kč) včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 14b odst. 5 a. t. (3 x 100 Kč). Ze shora uvedeného je s ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, nutno přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.
12. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.