Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 6/2021-27
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 663,29 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 663,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 663,29 Kč od 29. 5. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 596 Kč,
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 663,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 663,29 Kč od 29. 5. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 596 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 663,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky 200 Kč z titulu neuhrazeného pojistného za období od 6. 2. 2019 do 28. 5. 2019 vyplývající z pojistné smlouvy číslo.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný podepsal s žalobkyní dne 6. 11. 2018 smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění anonymizováno z anonymizována dvě slova na dobu neurčitou s počátkem pojištění 6. 11. 2018 Součástí smlouvy byly též anonymizováno pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti z výkonu povolání (dále jen„ VPPO“). Roční pojistné bylo smlouvou stanoveno částkou 2 132 Kč splatnou čtvrtletně, tj. 533 Kč/čtvrtl. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 6. 2. 2019, a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne 6. 4. 2019 obsahující poučení, že neuhradí-li žalovaný dlužné pojistné nejpozději do 27. 5. 2019, pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty zanikne. Žalobkyně evidovala zánik pojištění žalovaného ode dne 29. 5. 2019 pro neplacení pojistného. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné, které žalobkyně vyčíslila jako poměrnou část pojistného za pojistné období od 6. 2. 2019 do 28. 5. 2019 ve výši 663,29 Kč, ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry jeho dispozice.
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
6. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
7. V projednávané věci uzavřela žalobkyně coby pojistitel s žalovaným coby pojistníkem smlouvu o pojištění anonymizována čtyři slova na dobu neurčitou podle § 2758 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se smlouvou zavázal, když nezaplatil pojistné splatné dne 6. 2. 2019, přičemž dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 6. 4. 2019 v souladu s § 2804 o. z. k zaplacení dlužného pojistného do 27. 5. 2019 a poučila jej o zániku pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného. Žalovaný však dlužné pojistné neuhradil, proto pojištění ze zákona zaniklo dne 27. 5. 2019, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 7. 6. 2019. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která došla do sféry jeho dispozice. Soud ji proto žalobkyni výrokem I. přiznal, spolu s jí požadovaným zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ode dne 29. 5. 2019 do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu co do částky 200 Kč představující náklady za upomínání. Z pojistné smlouvy povinnost žalovaného hradit žalobkyni tyto náklady v žalované výši nevyplývá a smlouva neodkazuje ani na ceník či sazebník žalobkyně (VPPO jej neobsahují). Pokud by pojistná smlouva obsahovala ujednání o povinnosti spotřebitele (tj. žalovaného) hradit paušální náklady za zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinnosti, dopadaly by na takové ujednání závěry stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, Cpjn 200/2013. V něm Nejvyšší soud dovodil – v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, že v adhezních smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem je neplatné ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když podnikatel žádnou takovou povinnost v případě porušení svých povinností nemá. Tyto závěry se uplatní i v poměrech právní úpravy aktuálního občanského zákoníku s tím rozdílem, že se k takovým ujednáním jakožto k ujednáním nepřiměřeným podle § 1813 a § 1815 o. z. nepřihlíží.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu 40 % nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 663,29 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (celkem tedy 400 Kč + 600 Kč + 300 Kč + 189 Kč). Žalobkyně však byla úspěšná jen co do 70 % předmětu řízení, žalovaný byl úspěšný co do 30 % předmětu řízení. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. se od úspěchu žalobkyně odečítá úspěch žalovaného (vzájemné nároky na náhradu nákladů řízení soud započte), žalobkyně tak má nárok na náhradu 40 % nákladů řízení, jež činí 596 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.
10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).