Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 198/2021-18
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 14 857,88 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do požadavku na zaplacení částky 4 857,88 Kč a úroku z prodlení z částky
14 857,88 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši
765,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do požadavku na zaplacení částky 4 857,88 Kč a úroku z prodlení z částky 14 857,88 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 765,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 16. 4. 2021 domáhá po žalované zaplacení částek uvedených ve výroku I a II. V žalobě uvedla následující: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne
24. 8. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 24. 8. 2020 úvěr, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí úvěru. Celkem žalovaná čerpala úvěr ve výši 14 857,88 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně webová adresa, odesláním žádosti o úvěr žalovaná potvrdila, že se seznámila s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření smlouvy došlo dle smluvních podmínek okamžikem poskytnutí úvěru žalované. Žalovaná se zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr a úrok z poskytnutého úvěru ve výši 10,50 % měsíčně, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 11 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaná úvěr ani zčásti nesplatila a žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 14 857,88 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou dne 20. 12. 2019 na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23. 1. 2021. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 23. 1. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované nahlédnutím do databází, konkrétně do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a provedla lustraci dokladu totožnosti žalované v databázi neplatných dokladů. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje žádnými dalšími informacemi a důkazy o tom, jaké konkrétní informace právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti použila či proti jakým dokladům tyto informace ověřovala, jelikož jí právní předchůdkyně žalobkyně tyto informace ani důkazy neposkytla.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.).
3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, přestože jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila
a souhlasila, aby proběhlo v její nepřítomnosti. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:
5. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že žalovaná požádala dne 24. 8. 2020 právní předchůdkyni žalobkyně, společnost právnická osoba, o úvěr ve výši 80 000 Kč, v žádosti se identifikovala rodným číslem, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, adresou a číslem bankovního účtu, právní předchůdkyně žalobkyně žádost žalované schválila téhož dne. Žalovaná měla podle znění smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně uhradit úvěr spolu s úrokem ve výši 10,50 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši odpovídající 11 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, nebo ve výši 1 000 Kč, dle toho, která z těchto částek je vyšší. Nedílnou součástí smlouvy o revolvingovém úvěru byly dle smlouvy obchodní podmínky společnosti právnická osoba
6. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované převodem na bankovní účet č. bankovní účet částku 10 000 Kč dne 24. 8. 2020.
7. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně nezaplatila ničeho (žalovaná v řízení netvrdila
a neprokázala, že by něco hradila).
8. Z platební informace soud zjistil, že žalobkyní požadovaná částka 14 857,88 Kč sestává z poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč a úroků ve výši 4 107,88 Kč.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni dne 20. 12. 2019, což žalované oznámila dopisem ze dne 23. 1. 2021.
10. Z výzvy k plnění ze dne 23. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky. Výzva k plnění byla žalované dle podacího lístku odeslána téhož dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila.
11. Ohledně zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet žalobkyně pouze tvrdila, že původní věřitelka provedla lustraci žalované v databázích a že zkoumala rozdíl mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Neuvedla však, jaké příjmy a výdaje byly zkoumány, jaký byl rozdíl mezi nimi a zda byly uvedené údaje původní věřitelkou nějak ověřovány. K prokázání svých tvrzení navíc žalobkyně neoznačila žádné důkazy, soud je proto nemá za prokázané.
12. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
13. Žalovaná uzavřela dne 24. 8. 2020 s právní předchůdkyní žalobkyně prostřednictvím webové stránky webová adresa smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaná na dlužnou částku ničeho nezaplatila.
14. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení:
15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit
a zaplatit úroky.
16. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „zákon č. 257/2016“, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Podle § 86 zákona č. 257/2016, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné,
z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu
plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy
o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže
z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 ods.t 1 zákona č. 257/2016, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
21. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.) prostřednictvím elektronických prostředků (§ 561 odst. 1 o. z., § 7 zákona č. 297/2016 Sb. a § 562 odst. 1
o. z.). Soud se zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalované jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaná uplatnila námitku neplatnosti smlouvy (srov. rozsudek soudního dvora Evropské unie – druhého senátu, ze dne 5. 3. 2020 ve věci anonymizováno právnická osoba proti anonymizováno, C číslo).
22. Žalobkyně však v řízení nedoložila (a ani dostatečně netvrdila), že by původní věřitelka úvěruschopnost žalované řádně zkoumala.
23. Soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaná je proto povinna uhradit pouze částku 10 000 Kč, která jí byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy.
24. Žalované bylo právní předchůdkyní žalobkyně řádně oznámeno postoupení pohledávky (číslo odst. 1 o. z.), žalovaná je tedy povinna plnit svůj dluh žalobkyni (§ 1879 o. z.)
25. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
26. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení netvrdila nic o svých možnostech (§ 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb.), lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta první
27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 10 000 Kč, tedy ze 67 %. Žalovaná byla úspěšná co do částky 4 857,88 Kč, tedy z 33 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 34 % (67 % - 33 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 2 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínku) náleží odměna ve výši 300 Kč,
a náhrada hotových výdajů v celkové výši 300 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 34 % z částky 2 252 Kč, tj. na částku 765,70 Kč.
28. Podmínky pro přiznání snížené náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na
ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze.
Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí.