Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 180/2021-11
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr Janem Čvančarou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 7 590 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 3. 6. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 518 Kč od 27. 7. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 518 Kč od 6. 8. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 518 Kč od 5. 11. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 518 Kč od 3. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 3. 6. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 518 Kč od 27. 7. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 518 Kč od 6. 8. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 518 Kč od 5. 11. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 518 Kč od 3. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný využil k přepravě městskou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, avšak při kontrole se neprokázal platnou jízdenkou a k výzvě revizora na místě a ani dodatečně neuhradil jízdné (18 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč). K výše popsané situaci došlo dne 3. 5. 2018, kdy žalovaný cestoval trolejbusem – linkou 057, dále dne 26. 6. 2018, kdy žalovaný cestoval trolejbusem – linkou 058, dále dne 6. 7. 2018, kdy žalovaný cestoval trolejbusem – linkou 051, dále dne 5. 10. 2018, kdy žalovaný cestoval trolejbusem – linkou 058 a konečně dne 2. 11. 2018, kdy žalovaný cestoval trolejbusem – linkou 051. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy proběhly dílčí přepravní kontroly, tj. kdy byl žalovaný poprvé vyzván k úhradě dlužných částek a tyto se staly splatnými.
2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali.
3. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (zápis o přepravní kontrole ze dne 3. 5. 2018 včetně přílohy, zápis o přepravní kontrole ze dne 26. 6. 2018 včetně přílohy, zápis o přepravní kontrole ze dne 6. 7. 2018 včetně přílohy, zápis o přepravní kontrole ze dne 5. 10. 2018 včetně přílohy, zápis o přepravní kontrole ze dne 2. 11. 2018 včetně přílohy, předžalobní výzva včetně podacího archu) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Ze zápisů o provedených přepravních kontrolách soud zjistil, že žalovaný cestoval městskou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, a to dne 3. 5. 2018 trolejbusem - linkou 057, dne 26. 6. 2018 trolejbusem – linkou 058, dne 6. 7. 2018 trolejbusem – linkou 051, dne 5. 10. 2018 trolejbusem – linkou 058 a dne 2. 11. 2018 trolejbusem – linkou 051 bez platné jízdenky a ani k výzvě revizora (pracovníka žalobkyně) pohledávku na místě neuhradil. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku již, byť z části, zaplatil.
4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. hodnotí soud nárok žalobkyně jako nárok ze smlouvy o přepravě ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a § 37 odst. 2, 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v účinném znění, § 3 a § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční přepravu, v účinném znění, a Smluvních přepravních podmínek žalobkyně.
5. Nárok na přirážku k jízdnému, která má charakter smluvní pokuty (viz nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2001, sp. zn. ústavní nález), vyplývá z čl. 10 odst. 6 Smluvních přepravních podmínek žalobkyně.
6. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl včetně práva na úrok z prodlení, které vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění a podání žaloby), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
8. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.