Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 227/2021-26
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 544,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 544,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 56,04 Kč od 28. 4. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 399 Kč od 28. 5. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 289,96 Kč od 28. 6. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 499,99 Kč od 19. 9. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se do požadované částky 300 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 923,18 Kč,
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 544,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 56,04 Kč od 28. 4. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 399 Kč od 28. 5. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 289,96 Kč od 28. 6. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 499,99 Kč od 19. 9. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se do požadované částky 300 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 923,18 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 544,99 Kč s příslušenstvím z titulu účastnické smlouvy o poskytování služeb, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO (dále jen„ anonymizováno“).
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný a anonymizováno podepsali účastnickou smlouvou o poskytování služeb (číslo zákaznické smlouvy číslo), v níž se anonymizováno zavázala žalovanému poskytnout služby mimo služby elektronické telekomunikace a dále i služby třetích stran a žalovaný se zavázal za tyto služby uhradit částky dle vyúčtování. Žalovaný na svůj dluh hradil jen částečně, když na fakturu číslo splatnou dne 27. 4. 2018 neuhradil částku 56,04 Kč, na fakturu číslo splatnou dne 27. 5. 2018 neuhradil částku 399 Kč, na fakturu číslo splatnou dne 27. 6. 2018 neuhradil částku 289,96 Kč a na fakturu číslo splatnou dne 18. 9. 2018 neuhradil částku 499,99 Kč T-Mobile podepsala s žalobkyní dne
12. 11. 2020 Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným převedena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 9. 12. 2020. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 8. 12. 2020.
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen „zákon“), ve spojení s § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
7. Žalovaný s anonymizováno uzavřel účastnickou smlouvu o poskytování služeb, v níž se anonymizováno zavázala poskytovat žalovanému služby dle § 2 odst. 1 písm. n) zákona a žalovaný se zavázal za odebrané služby uhradit cenu dle vyúčtování. Žalovanému byly vystaveny faktury: číslo splatná dne 27. 4. 2018, na kterou žalovaný neuhradil částku 56,04 Kč, číslo splatná dne 27. 5. 2018, na kterou žalovaný neuhradil částku 399 Kč, číslo splatná dne 27. 6. 2018, na kterou žalovaný neuhradil částku 289,96 Kč a číslo splatná dne 18. 9. 2018, na kterou žalovaný neuhradil částku 499,99 Kč. Tím se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z., žalobkyně má tak právo vedle dlužné částky i na zákonný úrok z prodlení. Počátek prodlení je den následující po splatnosti shora uvedených faktur. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z., o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Dlužnou částku však neuhradil.
8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu co do částky 300 Kč představující náklady za vymáhání. Ze smlouvy povinnost žalovaného hradit žalobkyni (resp. anonymizováno) tyto náklady v žalované výši nevyplývá. Pokud by smlouva obsahovala ujednání o povinnosti spotřebitele (tj. žalovaného) hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky, resp. hradit náklady na vymáhání v případě porušení jeho povinnosti, když poskytovatel (tj. anonymizováno) žádnou takovou povinnost v případě porušení svých povinností nemá, takové ujednání by zakládalo významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele – žalovaného, pročež by se k němu jakožto k ujednání nepřiměřenému podle § 1813 a § 1815 o. z. nepřihlíželo (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, Cpjn 200/2013).
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu 62 % nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 544,99 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (celkem tedy 400 Kč + 600 Kč + 300 Kč + 189 Kč). Žalobkyně však byla úspěšná jen co do 81 % předmětu řízení, žalovaný byly úspěšný co do 19 % předmětu řízení. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. se od úspěchu žalobkyně odečítá úspěch žalovaného (vzájemné nároky na náhradu nákladů řízení soud započte), žalobkyně tak má nárok na náhradu 62 % nákladů řízení, jež činí 923,18 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.
10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).