Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 296/2020-164

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi, o zaplacení 204 642,23 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 182 490 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 28. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení 22 152,23 Kč, úroku ve výši 24 240,76 Kč, úroku ve výši 18,02 % ročně z částky 125 660,10 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 20,07 % ročně z částky 76 054,13 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 4 765,65 Kč, úroků z prodlení z částky 204 642,23 Kč od 8. 7. 2020 do 27. 1. 2021 a úroků z prodlení z částky 22 152,23 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce titul. jméno příjmení, anonymizováno na náhradě nákladů řízení 19 395 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 182 490 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 28. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do zaplacení 22 152,23 Kč, úroku ve výši 24 240,76 Kč, úroku ve výši 18,02 % ročně z částky 125 660,10 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 20,07 % ročně z částky 76 054,13 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 4 765,65 Kč, úroků z prodlení z částky 204 642,23 Kč od 8. 7. 2020 do 27. 1. 2021 a úroků z prodlení z částky 22 152,23 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] na náhradě nákladů řízení 19 395 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 7. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovanou dne 21. 5. 2019 uzavřela pomocí prostředků komunikace na dálku úvěrovou smlouvu číslo na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč a žalovaná

se naproti tomu zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 20,07 % ročně, to vše v 72 měsíčních splátkách po 1 951 Kč. Žalovaná však uhradila pouze šest splátek v celkové výši 11 706 Kč. Dále žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 22. 5. 2019 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku úvěrovou smlouvu číslo na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 130 000 Kč a žalovaná se naproti tomu zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 18,02 % ročně, to vše v 96 měsíčních splátkách po 2 634 Kč. Žalovaná však uhradila pouze šest splátek v celkové výši 15 804 Kč. V důsledku prodlení žalované pak žalobkyně prohlásila oba úvěry splatnými k 30. 3. 2020.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Zy nazvané smlouva o používání online aplikací příjmení jméno soud zjistil, že obsahuje údaje o žalobkyni a žalované (jméno a rodné číslo). obsahuje ujednání o používání online aplikací žalobkyně, a to zejména Správce financí s tím, že prostřednictvím této aplikace lze uzavírat jednotlivé úvěrové smlouvy.

4. Zy nazvané úvěrové podmínky společnosti právnická osoba soud zjistil, že se jedná o všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, které obsahují informace pro klienty o uzavírání a ukončování smluv, splácení atp. Pro níže vyložený právní názor soud z tétoy podrobnější skutková zjištění nečinil.

5. Zy nazvané smlouva o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru číslo soud zjistil, že jsou zde vyplněny údaje o žalobkyni a dále údaje o žalované s tím, že je zaměstnána u společnosti právnická osoba s příjmem částka měsíčně, je svobodná, má učňovské vzdělání a vlastní dům/byt. Žalobkyně se zde zavazuje bankovním převodem na účet č. bankovní účet poskytnout částka oproti povinnosti tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 20,07 % ročně v celkem 72 měsíčních splátkách po částka. Jako telefonní číslo žalované je zde uvedeno číslo, přičemž žalobkyně uváděla, že z tohoto čísla žalovaná smlouvu podepsala SMS kódem.

6. Z potvrzení příjmení příjmení příjmení Republic and právnická osoba soud zjistil, že dne 21. 5. 2019 bylo převedeno 80 000 Kč na účet č. bankovní účet s variabilním symbolem číslo.

7. Zy nazvané smlouva o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru číslo soud zjistil, že jsou zde vyplněny údaje o žalobkyni a dále údaje o žalované s tím, že je zaměstnána u společnosti právnická osoba s příjmem částka měsíčně, je svobodná, má učňovské vzdělání a vlastní dům/byt. Žalobkyně se zde zavazuje bankovním převodem na účet č. bankovní účet poskytnout částka oproti povinnosti tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 18,02 % ročně v celkem 96 měsíčních splátkách po částka. Jako telefonní číslo žalované je zde uvedeno číslo, přičemž žalobkyně uváděla, že z tohoto čísla žalovaná smlouvu podepsala SMS kódem.

8. Z potvrzení příjmení příjmení příjmení Republic and právnická osoba soud zjistil, že dne 22. 5. 2019 bylo převedeno 130 000 Kč na účet č. bankovní účet.

9. Ze sdělení příjmení příjmení příjmení Republic and právnická osoba ze dne 21. 4. 2021 soud zjistil, že v květnu 2019 byla majitelkou účtu č. bankovní účet žalovaná.

10. Ze scanu občanského průkazu soud zjistil, že se jedná o občanský průkaz žalované.

11. Ze sdělení operátorů T-Mobile, Vodafone a O2 soud zjistil, že telefonní číslo tel. číslo (tj. číslo, ze kterého měly být obě smlouvy podepsány) provozuje virtuální operátor Mobil CZ jako anonymní, a nelze tak zjistit, kdo toto číslo užíval. Stejně tak se nepodařilo zjistit, kdo užíval IP adresu číslo, neboť se jedná o dynamicky přidělovanou překladovou adresu.

12. Z listin nazvaných karta klienta soud zjistil, že dne 9. 5., 17. 5., 21. 5. a 22. 5. 2019 bylo MVCR, ISIR, příjmení, O2 i příjmení ověřeno a OK.

13. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že pro osobu žalované je zde evidováno sedm existujících úvěrů, dvacet sedm ukončených, čtyři odvolané, osm odmítnutých a jeden ve fázi žádosti, což soud hodnotí jako úctyhodný výkon, obzvláště pro osobu žalované, které v té době bylo pouhých 23 let. Podle této zprávy měla žalovaná k 21. 5. 2019 hradit měsíční splátky úvěrů ve výši 4 883 Kč.

14. Zy nazvané výpis čerpání, splátek a úhrad pro smlouvu číslo soud zjistil, že žalobkyně na tuto smlouvu eviduje celkem šest úhrad po 1 951 Kč.

15. Zy nazvané výpis čerpání, splátek a úhrad pro smlouvu číslo soud zjistil, že žalobkyně na tuto smlouvu eviduje celkem šest úhrad po 2 634 Kč.

16. Z dopisu ze dne 30. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně zde vyzývá žalovanou ke splacení celého úvěru ze smlouvy číslo tj. celkem 83 040,66 Kč. Z dalšího dopisu z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně zde vyzývá žalovanou

ke splacení celého úvěru ze smlouvy číslo tj. celkem 135 560,43 Kč. Z přiložených podacích archů se pak podává, že tyto dopisy byly žalované odeslány 31. 3. 2020.

17. Z dopisu ze dne 16. 4. 2020 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně žalovanou vyzývá k zaplacení celkem 220 534,87 Kč do sedmi dnů, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu se podává, že žalobkyně tento dopis odeslala žalované dne 16. 4. 2020.

18. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovanou pomocí prostředků komunikace na dálku dvě smlouvy o úvěru, a to dne 21. 5. 2019 smlouvu číslo dne 22. 5. 2019 smlouvu číslo. K tomu je třeba poznamenat, že podle žalobních tvrzení žalobkyně ověřovala totožnost žalované přes telefonní číslo, IP adresu a bankovní účet. V řízení však bylo zjištěno, že žalobkyně ničeho neověřovala, neboť v případě telefonního čísla se jednalo o předplacenou kartu (kde nelze zjistit uživatele) a v případě IP adresy o dynamicky přidělovanou překladovou adresu (neveřejnou, kde lze zjistit aktuálního uživatele jen podle provozních dat). Pouze bankovní účet se ukázal být účtem žalované, avšak to bylo zjištěno až v tomto řízení, žalobkyně sama před uzavřením smlouvy majitele účtu neověřovala. Nicméně i s ohledem na předložený občanský průkaz soud dospěl k závěru, že žalobkyně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku o uzavření smlouvy komunikovala se žalovanou. První z uvedených smluv se žalobkyně zavázala poskytnout žalované 80 000 Kč a žalovaná se naproti tomu zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 20,07 % ročně v celkem 72 měsíčních splátkách po 1 951 Kč. Druhou z uvedených smluv se žalobkyně zavázala poskytnout žalované 130 000 Kč a žalovaná se naproti tomu zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 18,02 % ročně v celkem 96 měsíčních splátkách po 2 634 Kč. Při uzavírání obou smluv žalovaná uvedla, že je zaměstnána u společnosti právnická osoba s příjmem částka měsíčně, je svobodná, má učňovské vzdělání a vlastní dům/byt. Z úvěrové zprávy pak vyplynulo, že pro osobu žalované bylo evidováno sedm existujících úvěrů, dvacet sedm ukončených, čtyři odvolané, osm odmítnutých a jeden ve fázi žádosti, přičemž žalovaná měla hradit měsíční splátky úvěrů ve výši celkem 4 883 Kč (bez těch sjednávaných shora uvedenými smlouvami). Zatímco žalobkyně žalované převodem na účet poskytla nejprve 80 000 Kč a následně 130 000 Kč, žalovaná žalobkyni uhradila z obou smluv jen šest splátek, tj. celkem 27 510 Kč (11 706 Kč a 15 804 Kč) a dále již nezaplatila ničeho.

19. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli ( zákona o spotřebitelském úvěru).

20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

22. Podle , , v účinném znění (dále již jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z., ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Zprostředkovaně pak tato povinnost chrání také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Odbornou péčí je pak třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , jehož závěry, byť se týká předchozí právní úpravy, lze mutatis mutandis aplikovat i pro výklad shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru).

24. Žalobkyně v projednávaném případě obšírně vysvětlila, že úvěruschopnost klientů zkoumá svým sofistikovaným scoringovým modelem, kam zadává údaje sdělené klientem a zjištěné z lustrací (v insolvenčním rejstříku, registru SOLUS a nebankovním registru klientských informací), přičemž tento systém je zcela v souladu s dohledovým benchmarkem ČNB 1/2014, ze kterého citovala mimo jiné pasáž o tom, že poskytovatel nemusí vyžadovat od spotřebitele potvrzení o jeho příjmech, nicméně musí být schopen mechanismus ověřování doložit, vysvětlit a odůvodnit. To však žalobkyně v tomto případě i přes řádné poučení soudu ve smyslu , 3 , , v účinném znění (dále již jen„ “) neučinila. Žalobkyně v doplnění žaloby na deseti stranách rozvedla, jakým způsobem byla smlouva uzavřena, že dostatečným způsobem ztotožnila žalovanou přes telefonní číslo, IP adresu a bankovní účet a dále to, že je v pořádku mít svůj interní scoringový model. Žalobkyně však ani náznakem neosvětlila, jakým způsobem je její scoringový model nastaven, natož aby tyto skutečnosti byla schopna doložit. Ostatně i ověření totožnosti žalované při uzavírání obou smluv se ukázalo jako nedostatečné, když nemohlo být zjištěno, kdo je uživatelem telefonního čísla, ze kterého byly smlouvy„ podepisovány“, neboť se jednalo o předplacenou kartu, ani z jakého počítače byla činěna registrace do správce financí, když se jednalo o neveřejnou IP adresu. Pouze účet, na který byly finanční prostředky poskytnuty, byl účtem žalované, což však bylo zjištěno až v tomto řízení, neboť žalobkyně sama před uzavřením smlouvy majitele účtu neověřovala.

25. Pro uvedené soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně úvěruschopnost žalované neposoudila s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015) a na uzavřené smlouvy o úvěru nahlížet jako na absolutně neplatné podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z., neboť žalobkyně žalované (aniž řádně ověřila i jen její totožnost) dva dny po sobě poskytla peněžní prostředky celkem ve výši 210 000 Kč, přičemž celkové splátkové zatížení žalované mělo tvořit bezmála polovinu jejích příjmů (spolu se splátkami předchozích úvěrů), aniž opět měla žalobkyně alespoň základní představu o pravidelných výdajích žalované (například z výpisu z jejího bankovního účtu, na který byly peněžní prostředky vyplaceny) a fungování svého sofistikovaného scoringového modelu ani náznakem neosvětlila, v důsledku čehož nemohl soud její závěry nikterak přezkoumat.

26. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši celkem 210 000 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 o. z.), přičemž současně bylo zjištěno, že takto vydala již 27 510 Kč a k vydání tudíž zbývá již jen 182 490 Kč. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na dobu uplynulou od obohacení žalované, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. ). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k plnění, neboť z přiložených podacích archů se nepodává, že by se zasílaná zásilka dostala do sféry dispozice žalované. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měla žalovaná objektivní možnost se seznámit až dne 26. 1. 2021 (kdy byla žalované zásilka obsahující žalobu uložena u provozovatele poštovních služeb), následující den, tj. 27. 1. 2021, tak byla žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinila, dostala se dne 28. 1. 2021 do prodlení.

27. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni celkem 182 490 Kč, a to včetně úroků z prodlení z této částky podle o. z. jdoucích od 28. 1. 2021 do zaplacení ve výši stanovené Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s  , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.

28. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 22 152,23 Kč, úroku ve výši 24 240,76 Kč, úroku ve výši 18,02 % ročně z částky 125 660,10 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 20,07 % ročně z částky 76 054,13 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 4 765,65 Kč, úroků z prodlení z částky 204 642,23 Kč od 8. 7. 2020 do 27. 1. 2021 a úroků z prodlení z částky 22 152,23 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení, když tato plnění měla vyplývat ze smluv o úvěru, které však byly shledány neplatnými. Ohledně těchto nároků soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

29. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí ( ). V daném případě byla žalobkyně úspěšná co do 68 %, přičemž neúspěšná (v rozsahu zamítnutí žaloby) byla co do 32 % a náleží jí tudíž právo na náhradu 36 % nákladů řízení ( ). Při absenci právní úpravy stanovící sazby odměny paušálně pro řízení v jednom stupni jak předpokládá ustanovení věta první před středníkem , je třeba postupovat podle věty první části za středníkem a odměnu za zastoupení advokátem stanovit podle vyhl. č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“, která je v současné době jediným platným a účinným předpisem, který stanoví mimosmluvní výši odměny advokáta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. ). Náklady řízení ve výši 19 395 Kč tak sestávají z odměny za čtyři úkony právní služby po 9 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a účast u jednání soudu dne 8. 3. 2021 (, AT za užití , d), g) AT), čtyř náhrad hotových výdajů po 300 Kč (, 3 AT za užití , d), g) AT), náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 7 929,60 Kč ( ) a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 8 186 Kč, to vše snížené na 36 %. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s  , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle Pro úplnost soud dodává, že odměnu ani náhradu hotových výdajů nepřiznal za doplnění žaloby podáním ze dne 30. 3. 2021 a ze dne 22. 4. 2021, neboť tato podání by nebyla zapotřebí, pokud by žalobní tvrzení byly kompletní již při podání žaloby.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.