Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 210/2019-89
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr Šárkou Henzlovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
zastoupený advokátem titul. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
o zaplacení 23 053,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 23 053,50 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 933,42 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 332,80 Kč, a dále zákonným úrokem z prodlení z částky 23 053,50 Kč od 2. 8. 2017 do zaplacení ve výši 8,05% ročně a úrok ve výši 9,9% ročně z částky 23 053,50 Kč od 2. 8. 2017 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 15 201 k rukám jejího právního zástupce do 3 od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 23 053,50 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 933,42 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 332,80 Kč, a dále zákonným úrokem z prodlení z částky 23 053,50 Kč od 2. 8. 2017 do zaplacení ve výši 8,05% ročně a úrok ve výši 9,9% ročně z částky 23 053,50 Kč od 2. 8. 2017 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 15 201 k rukám jejího právního zástupce do 3 od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svou žalobou ze dne 27. 9. 2019 domáhá proti žalovanému zaplacení částky 23 053,50 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce právnická osoba na základě smlouvy o úvěru ze dne 2. 1. 2013 poskytla žalovaného úvěrový rámec ve výši 150 000 Kč, kterou měl žalovaný oprávnění čerpat prostřednictvím kreditní karty. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána povinnosti hradit úrok ve výši 9,9 % ročně a dále poplatek za správu a vedení kartového účtu. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr a další platby měsíčně k datu splatnosti uvedeného na výpisu z kartového účtu, a to tak, že vždy uhradí 3,2 % z čerpané částky a nesplaceného úvěru a 100% částky úroku z úvěru a poplatků vyúčtovaných za daný měsíc. Žalovanému vznikl dluh, který nesplatil, žalobkyně ho vyzvala k zaplacení dluhu a následně vypověděla smlouvu o úvěru a požádala žalovaného o vrácení celé dlužné částky, a to ke dni 11. 1. 2017. Ke dni zesplatnění celého úvěru činila dlužná částka 23 053,50 Kč, úrok z úvěru 1 052,50 Kč a úrok z prodlení 21,54 Kč. Nyní se dlužná částka skládá z jistiny úvěru 23 053,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 933,42 Kč v kapitalizované podobě a úroku z úvěru 2 332,80 Kč kapitalizované úroky ke dni postoupení pohledávky. Žalovaný nesouhlasil s žalobou, nejprve namítl, že zaplatil veškeré dlužné částky, poté namítl promlčení nároku, a dále nesouhlasil s platným postoupením pohledávky z právnická osoba na žalobkyni. Dále uvedl, že dlouhou dobu nepobýval na adrese a ačkoli měla žalobkyně telefonní spojení a e-mailovou adresu, nesnažila se ho na této kontaktovat.
2. Soud má prokázán tento skutkový děj z dále uvedených listinných důkazů: Ze smlouvy o kreditní kartě a kartovém účtu č. bankovní účet, že žalovaný sjednal s právnická osoba smlouvu dne 2. 1. 2013, jejímž předmětem byl závazek banky poskytnout žalovanému úvěr sjednaný ke kartovému účtu, a to v limitu 150 000 Kč s tím, že úroky z úvěru jsou stanoveny 9,9 % ročně a žalovaný je povinen splácet bance pohledávky z úvěru způsobem stanovených v podmínkách a v závislosti na variantě splácení sjednané žádosti. Splácení úvěru je stanoveno v obchodních podmínkách VI. a především bod 4., 7., 12. a VI. bod 2. specifické ustanovení k soukromým kreditním kartám a v Článku VIII. bod 2. písm. a) je klient bez zbytečného odkladu bance povinen písemně oznámit veškeré skutečnosti týkající se změny údajů uvedených v žádosti. IX. bod 8. upravuje výpověď smlouvy a bod X. úroky z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2017 má soud prokázáno, že právnická osoba postoupila pohledávky a konkrétně i pohledávku za žalovaným žalobkyni. Za tento převod byla žalobkyně povinna zaplatit příslušnou částku. Listinou ze dne 25. 8. 2017 právnická osoba oznámila postoupení pohledávky žalovanému na adresu adresa žalovaného, potvrzeno podacím lístkem ze dne 29. 8. 2017. Dne 11. 1. 2017 vyzvala právnická osoba žalovaného, aby zaplatil dlužnou částku, a to spolu s úrokem z prodlení, zaslala na adresu adresa žalovaného. Dne 7. 12. 2016 právnická osoba vypověděla smlouvu a vyzvala k úhradě dluhu ve výši 23 723 Kč. Soud má prokázáno z výpisu z účtu žalovaného, vedeného u anonymizována dvě slova, č. bankovní účet za období od 11. 1. 2016 do 10. 1. 2017, že žalovaný čerpal finanční prostředky, když nakonec dlužná částka z nezaplaceného úvěrového rámce zůstala ve výši - 24 127,54 Kč.
3. Soud nemá prokázáno, že by žalovaný tuto částku právnická osoba nebo žalobkyni zaplatil.
4. Po právní stránce posoudil soud věc následujícím způsobem: právnická osoba a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru dle ust. § 497 a následujících, zák. č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, kdy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala věřit jako věřitel, poskytnout na požádání dlužníka, čili žalovaného v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, v daném případě 150 000 Kč a dlužník, tj. žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 3028 odst. 1 a 2 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (1. 1. 2014). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3036 o.z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle § 387 zák. č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku účinného v době sjednání závazku se právo promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Práva z finančního zajištění a ujednání o něm se nepromlčí dříve, než se promlčí poslední z pohledávek finančního charakteru zajištěných příslušným ujednáním o finančním zajištění. Podle § 388 odst. 1 promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby. Podle § 397 obch. zák., nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.
5. V daném případě vznikl závazkový vztah za účinnosti obchodního zákoníku, smlouva o úvěru je tzv. absolutním obchodem, tzn., že na právní vztah, který byl uzavřen ohledně smlouvy o úvěru, se vztahují příslušná ustanovení obchodního zákoníku, a to nehledě na osoby, které smlouvu o úvěru uzavřely, tzn. nehledě na to, že na jedné straně je fyzická osoba. Právě proto se i na tento vztah vztahuje promlčecí doba, která je čtyřletá. Soud se nejprve zabýval otázkou promlčení nároku, kterou vznesl žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce, a dospěl závěru, že tato námitka není oprávněná, neboť žaloba byla podána soudu 27. 9. 2019, žalovaný naposledy zaplatil splátku úvěru 2. 9. 2016, zbývalo doplatit 14 160,50 Kč, dále pak čerpal peněžní prostředky až do 29. 9. 2016, v prodlení se ocitl v říjnu r. 2016 a také v říjnu r. 2016 mohla nejdříve žalobkyně uplatnit u soudu svou pohledávku z nezaplacené části jistiny, tedy od tohoto data se počítá čtyřletá promlčecí lhůta, která skončí v říjnu r. 2000, jestliže žaloba byla podána v září r. 2019, je podána včas, a to i za předpokladu, že by platila tříletá promlčecí doba, která by skončila v říjnu 2019 a žaloba byla podána v září r. 2019, tedy stále ještě včas. Další námitkou bylo, že smlouva o postoupení pohledávky nebyla platně sjednána, když pohledávka tam uvedená není zcela jasně specifikována. K tomu soud provedl dokazování, a to smlouvami o postoupení pohledávky, jejich dodatky a přílohami, a dospěl k závěru, že mezi právnická osoba a žalobkyní došlo k platnému postoupení pohledávky ve smyslu ust. § 1879, když byly zachovány všechny zákonné postupy proto, aby platně pohledávka byla postoupena. Nakonec i tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Není povinností žalobkyně nebo obec anonymizováno, aby kontaktovala žalovaného všemi možnými způsoby, když prokazatelně může doručit zásilku pouze na adresu prostřednictvím pošty nebo jiného způsobu doručení, nikoli telefonicky nebo e-mailem. Toto doručení by bylo bez možného zpětného ověření. Naopak bylo povinností žalovaného, aby sdělil novou kontaktní adresu.
6. Poslední námitka, že žalovaný nedluží žádnou částku, soud nemohl také akceptovat, neboť z výpisu z účtů plyne, že dluh na kreditní kartě ke dni 10. 12. 2016 byl - 23 919,34 Kč, tuto skutečnost žalovaný žádným jiným způsobem, než tím, že konstatoval to, že žádný dluh nevznikl, soudu nedoložil. Ze všech uvedených důvodů soud uzavírá, že mezi účastníky, resp. mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru prostřednictvím kreditní karty, žalovaný čerpal úvěrový rámec až do výše 150 000 Kč a nezaplatil část čerpaného úvěru spolu s poplatky a úrokem z prodlení, proto tímto soud uložil žalovanému, aby dlužnou částku, a to spolu s úrokem z prodlení ve smyslu ust. § 1970 a ve výši, kterou stanoví vyhl. č. 351/2013 Sb. žalobkyni zaplatil.
7. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, a to za zaplacený soudní poplatek, odměnu za zastupování, za předžalobní upomínku, převzetí, přípravu sepis žaloby, účast při jednání a reakci na vyjádření žalovaného.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li žalovaný dobrovolně plnit, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit soudní výkon nebo exekuci.