Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 358/2021-27
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 62 949,44 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 62 949,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 52 535 Kč za období od 30. 1. 2021 do zaplacení se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 62 949,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 52 535 Kč za období od 30. 1. 2021 do zaplacení se v celém rozsahu zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení celkové částky 62 949,44 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 15. 3. 2019. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela tato s žalovaným dne 15. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 65 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou finanční částku vrátit spolu s úrokem ve výši 52 681 Kč a administrativním poplatkem ve výši 12 000 Kč ve 24 měsíčních splátkách, přičemž splatnost první splátky byla stanovena na 24. 4. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a tak žalobkyně jistinu, úrok a náklady na půjčku v důsledku pokračujícího prodlení žalovaného zesplatnila ke dni 30. 12. 2020. V důsledku prodlení žalovaného požaduje žalobkyně také smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z dlužné jistiny, přičemž s ohledem na ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru požaduje úhradu smluvní pokuty pouze ve výši 4 623,08 Kč. Do data zesplatnění uhradil žalovaný na jistině celkem 27 898 Kč, na úroku 40 758 Kč a na poplatku 7 000 Kč. Po datu zesplatnění neuhradil žalovaný ničeho. Vzhledem k prodlení žalovaného žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 15. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce (spotřebitelském úvěru) číslo na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 65 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s celkovými náklady půjčky (obchodním úrokem a administrativním poplatkem) ve výši 64 681 Kč ve 24 měsíčních splátkách (23 splátek po 5 404 Kč a poslední splátka ve výši 5 389 Kč; se splatností první splátky dne 24. 4. 2019), tj. celkem vrátit částku ve výši 129 681 Kč (viz smlouva o zápůjčce číslo ze dne 15. 3. 2019). Žalovaný převzal od žalobkyně smluvenou částku dne 15. 3. 2019 (viz výdajový pokladní doklad č. HV1903000011). Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, když některé z prvních 14 splátek uhradil s prodlením, na následující splátky pak neuhradil ničeho (viz vyčíslení pohledávky). Z článku 11 smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo sjednáno právo žalobkyně zápůjčku zesplatnit pro případ, že žalovaný nesplní svou povinnost uhradit již splatnou splátku ani v dodatečné lhůtě 30 dnů od doručení písemné upomínky, která mu bude zaslána žalobkyní. Žalobkyně v návaznosti na prodlení s úhradou žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky a upozornila jej na možnost zesplatnění zápůjčky přípisem ze dne 5. 11. 2020 (viz výzva k úhradě ze dne 5. 11. 2020). Žalovaný však ve stanovené lhůtě 30 dnů neuhradil ničeho a žalobkyně tak v souladu s článkem 11 smlouvy o zápůjčce ke dni 30. 12. 2020 zápůjčku zesplatnila a požadovala okamžité uhrazení dlužných částek, což žalovanému oznámila dopisem z 30. 12. 2020 (viz oznámení o zesplatnění pohledávky ze dne 30. 12. 2020). Ke dni zesplatnění činila neuhrazená jistina částku 36 602 Kč, obchodní úroky částku 11 183 Kč, neuhrazený administrativní poplatek odpovídal 4 000 Kč (viz vyčíslení pohledávky). Z článku 13.3 obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky stanovena povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z aktuální výše nesplacené jistiny, přičemž žalobkyně požaduje v na smluvní pokutě pouze úhradu částky ve výši 4 623,08 Kč, a to s ohledem na ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou smluvených splátek požaduje žalobkyně úhradu zákonných úroků z prodlení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, ve které žalovaného vyzvala k úhradě dlužných částek a zároveň žalovaného upozornila, že v případě neuhrazení se bude žalobkyně domáhat jejich úhrady soudní cestou (viz předžalobní upomínka ze dne 1. 2. 2021).
5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o zápůjčce podle ustanovení 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“).
7. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
9. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle ustanovení § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Dle judikatury je v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).
13. Na základě shora citovaných zákonným ustanovení a uvedené judikatury dospěl soud k závěru, že sjednaný úrok (když za úrok se považuje i sjednaný administrativní poplatek, neboť úrokem jsou jakékoli poplatky, které svou povahou plní funkci úroku), je nepřiměřeně vysoký (činí více téměř 50 % z půjčené částky za rok), když ve srovnatelném období banky poskytovaly spotřebitelské úvěry zpravidla za roční úrok okolo 8,5 % ročně, jak vyplývá z veřejně dostupných informací ČNB (https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang). Takto stanovený úrok se příčí dobrým mravům (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 215/2015, popř. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 219/2015). Z tohoto důvodu soud uzavřel, že smlouva o zápůjčce je neplatná a věc posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.).
14. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně nabyl bez právního důvodu (na základě neplatné smlouvy o zápůjčce) dne 15. 3. 2019 částku 65 000 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem 75 656 Kč (14 * měsíční splátka ve výši 5 404 Kč). S ohledem na neplatnost smlouvy je nutné zaplacené částky započíst na poskytnutou jistinu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10). Vzhledem k tomu, že obchodní úrok, smluvní pokuta ani administrativní poplatek nebyly platně sjednány, je zřejmé, že žalovaný uhradil žalobkyni na jistině více, než kolik sám nabyl. Soud se nicméně zabýval i žalobkyní uplatněným nárokem na úhradu zákonného úroku z prodlení. Žalovaný do dne zesplatnění (30. 12. 2020) uhradil žalobkyni výše zmíněnou částku ve výši 75 656 Kč, žalobkyně přitom ke dni 30. 12. 2020 zákonný úrok z prodlení vyčíslila částkou 1 035,09 Kč. Částka uhrazená žalovaným ke dni zesplatnění (75 656 Kč) je o několik tisíců vyšší než součet jistiny a úroku z prodlení vyčísleného ke dni zesplatnění, neboť součet těchto položek odpovídá 66 035,09 Kč (65 000 Kč + 1 035,09 Kč). I nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení tak soud posoudil jako nedůvodný.
15. S ohledem na výše uvedené shledal soud žalobu jako zcela nedůvodnou a výrokem I. tohoto rozsudku ji v celém rozsahu zamítl.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy byl žalovaný ve věci zcela úspěšný, neboť žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Zároveň však z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Soud tak ve výroku II. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.