Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 82/2021-61

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 11 860,84 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni:

-) částku ve výši 10 722 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % p. a. od datum do zaplacení

-) částku ve výši 1 138,84 Kč

-) úrok za poskytnutí úvěru ve výši 47,22 % p. a., a to z částky odpovídající dlužné původní jistině úvěru od datum do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 47,22 % p. a. z částky 21 166,38 Kč od datum do datum ve výši 1 462,44 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 47,22 % p. a. z částky 13 343,68 Kč od datum do datum ve výši 270,88 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 47,22 % p. a. z částky 11 541,68 Kč od datum do datum ve výši 542,05 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 47,22 % p. a. z částky 8 023,68 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 101 318 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni: -) částku ve výši 10 722 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % p. a. od [datum] do zaplacení -) částku ve výši 1 138,84 Kč -) úrok za poskytnutí úvěru ve výši 47,22 % p. a., a to z částky odpovídající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 47,22 % p. a. z částky 21 166,38 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 462,44 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 47,22 % p. a. z částky 13 343,68 Kč od [datum] do [datum] ve výši 270,88 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 47,22 % p. a. z částky 11 541,68 Kč od [datum] do [datum] ve výši 542,05 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 47,22 % p. a. z částky 8 023,68 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 101 318 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum, ve znění doplnění ze dne datum, domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 11 860 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne datum úvěr ve výši 54 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit ve 24 měsíčních splátkách po 3 518 Kč i se sjednaným úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 58,9 % ročně. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a dalších zdrojů. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a do data zesplatnění úvěru uhradila žalobkyni celkem částku ve výši 59 806 Kč. Účastníci si ve smlouvě dále sjednali, že žalovaná zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně uplatnila smluvní pokutu za splátku číslo ve výši 499 Kč. V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni také právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 2 200 Kč (200 Kč za každou splátku, u které se ocitne žalovaná v prodlení o délce 15 dnů), tj. u splátek číslo. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů, dojde bez dalšího k zesplatnění celé zbývající dlužné částky. K datu datum tak došlo k zesplatnění celého úvěru, kdy se dle ujednání smlouvy stala splatnou celá dosud nezaplacená jistina a k ní přirostlé dosud nezaplacené úroky, které se ke dni zesplatnění staly součástí jistiny, s tím, že výše nové jistiny činila 23 343,68 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí jistinu v den následující po zesplatnění, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaná po zesplatnění úvěru uhradila žalobkyni ještě částku 15 320 Kč (dne datum částku 10 000 Kč, dne datum částku 1 802 Kč a dne datum částku 3 518 Kč). Žalobkyně žalobou uplatnila smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny počínaje dnem datum do zaplacení. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroku ve výši 47,22 % ročně z dlužné jistiny, jak je specifikováno v žalobním petitu. Na zaslanou předžalobní výzvu žalovaná nereagovala.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

- z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, že žalobkyně získala dne datum oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení podle , o spotřebitelském úvěru;

- z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 54 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni celkovou částku

84 432 Kč ve 24 měsíčních splátkách ve výši 3 518 Kč, kdy ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, kdy sjednaná zápůjční úroková sazba činí 58,90 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V čl. 6 úvěrové smlouvy si účastníci dohodli důsledky vyplývající z prodlení žalovaného. Dle odst. 6. 1. jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení, max. 2 999 Kč za rok. Dle odst. 6. 2. smlouvy má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, kdy výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Právo na zaplacení této částky vzniká u každé jednotlivé splátky 15. dnem trvání prodlení s její úhradou. Dle odst. 6. 3. jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, ke dni zesplatnění se celá dosud neuhrazená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění k jistině stávají součástí nové jistiny. Novou jistinu je žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle odst. 6. 5. smlouvy jestliže žalovaný nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou;

- z předsmluvního formuláře, že žalované byly ze strany žalobkyně poskytnuty v souvislosti se Smlouvou o úvěru číslo standardní informace o spotřebitelském úvěru;

- z karty klienta, že žalovaná hradila splátky úvěru ne vždy včas, opakovaně byla o zaplacení upomínána a celkem uhradila 75 126 Kč, zbývá doplatit 18 537,89 Kč;

- z oznámení o schválení úvěru, že žalobkyně přípisem ze dne datum oznámila žalované, že akceptovala její návrh na uzavření smlouvy o úvěru číslo došlo tak k jejímu uzavření za předjednaných podmínek a dle připojeného splátkového kalendáře bylo žalované v souvislosti se smlouvou o úvěru číslo předepsáno 24 měsíčních splátek po 3 518 Kč;

- z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalovaná úvěr čerpala ve výši 54 000 Kč dne datum pod variabilní symbol;

- z výpisu z NRKI ze dne datum, že žalovaná měla skóre anonymizováno, což je kategorie anonymizováno (menší riziko, lepší segment klientů, možnost lepší nabídky tenoru a částky k vyplacení);

- z výpisu záznamů registru příjmení z datum, že žalovaná neměla v tomto registru záznam o dlužné částce po splatnosti či dlužných splátkách;

- z kopie občanského průkazu žalované, že tato doložila svou totožnost a trvalé bydliště číslo obč. průkazu platným do datum;

- z výpisu z osobního účtu žalované vedeného u právnická osoba za období 1. 8. – datum, že v průběhu měsíce srpna rok došlo ke změně zůstatku z počátečního stavu mínus částka na mínus částka, když dne datum přišla žalované na účet mzda od zaměstnavatele právnická osoba ve výši částka a od právnická osoba anonymizována dvě slova dne datum mzda ve výši částka, žalovaná opakovaně čerpala kontokorent a čerpala půjčky od společností právnická osoba dne datum částku částka, od právnická osoba dne datum částku částka, přičemž dne datum nebyla provedena platba ve prospěch právnická osoba s.r.o. ve výši částka pro nedostatek finančních prostředků;

- z y žalobkyně označené jako důkaz o umístění dokumentů v systému žalobkyně do klientské zóny ze dne datum, že se jedná o interní potvrzení o vložení dokumentů ke Smlouvě o úvěru číslo do interního systému žalobkyně;

- ze zprávy z právnická osoba ze dne datum, že se jedná o posouzení kredibility žalované, kdy jsou zde uvedeny kontaktní a identifikační údaje, a dále, že není proti ní vedena insolvence, score má anonymizováno – odpovídá rizikovosti anonymizováno a rating má příznak N - neurčitý;

- z oznámení o zesplatnění dluhu ze dne datum, že žalobkyně požaduje na základě tohoto oznámení úhradu částky ve výši 26 042 Kč, a to do 10-ti dnů od data odeslání tohoto oznámení;

- z předžalobní výzvy ze dne datum a z poštovního podacího archu, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky do 15 dnů od data odeslání této výzvy, která byla odeslána dne datum;

- z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že dle závěrů znalce příjmení jméno příjmení, anonymizováno, příjmení, bez ohledu na to, zda je ve smlouvě uvedena nominální úroková sazba či efektivní úroková sazba, absolutní výše celkově zaplacených úroků je v obou případech shodná;

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

Žalobkyně získala dne datum oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení podle , o spotřebitelském úvěru. Žalované byly ze strany žalobkyně poskytnuty dne datum standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne datum, že žalovaná měla skóre anonymizováno, což je kategorie anonymizováno (menší riziko, lepší segment klientů, možnost lepší nabídky tenoru a částky k vyplacení) a žalovaná neměla v registru příjmení žádný záznam o dlužných splátkách. Žalovaná předložila výpis z osobního účtu vedeného u právnická osoba, ze kterého vyplývá, že v průběhu měsíce srpna rok došlo ke změně zůstatku z počátečního stavu mínus částka na mínus částka, když dne datum přišla žalované na účet mzda od zaměstnavatele právnická osoba ve výši částka a od právnická osoba anonymizována dvě slova dne datum mzda ve výši částka, dále, že žalovaná opakovaně čerpala kontokorent a čerpala půjčky od společností právnická osoba dne datum částku částka, od právnická osoba dne datum částku částka, přičemž dne datum nebyla provedena platba ve prospěch právnická osoba s.r.o. ve výši částka pro nedostatek finančních prostředků. Účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 54 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni celkovou částku 84 432 Kč ve 24 měsíčních splátkách ve výši 3 518 Kč, kdy ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, kdy sjednaná zápůjční úroková sazba činí 58,89 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Dle odst. 6. 1. jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení, max. 2 999 Kč za rok. Dle odst. 6. 2. smlouvy má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, kdy výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Právo na zaplacení této částky vzniká u každé jednotlivé splátky 15. dnem trvání prodlení s její úhradou. Dle odst. 6. 3. jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, ke dni zesplatnění se celá dosud neuhrazená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění k jistině stávají součástí nové jistiny. Novou jistinu je žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle odst. 6. 5. smlouvy jestliže žalovaný nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 54 000 Kč dne datum, splátky však nehradila řádně a včas. Žalobkyně uplatnila smluvní pokutu za splátku číslo ve výši 499 Kč. V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni také právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 2 200 Kč (200 Kč za každou splátku, u které se ocitne žalovaná v prodlení o délce 15 dnů), tj. u splátek číslo. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů, dojde bez dalšího k zesplatnění celé zbývající dlužné částky. K datu datum tak došlo k zesplatnění celého úvěru, kdy se dle ujednání smlouvy stala splatnou celá dosud nezaplacená jistina a k ní přirostlé dosud nezaplacené úroky, které se ke dni zesplatnění staly součástí jistiny, s tím, že výše dluhu činila 26 042 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí jistinu v den následující po zesplatnění, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaná celkem na základě uzavřené smlouvy o úvěru uhradila žalobkyni částku ve výši 75 126 Kč (dle karty klienta). Žalobkyně požaduje také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny počínaje dnem datum do zaplacení. Na zaslanou předžalobní výzvu ze dne datum žalovaná nereagovala.

5. Podle ustanovení , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle ustanovení , úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

8. Podle ustanovení , 2 , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení , 2 , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle ustanovení , nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

11. Podle ustanovení , dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

12. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Podle ustanovení , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle ust. , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle ust. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

18. Podle ustanovení , uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžní povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

19. Podle ustanovení , souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

20. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná a jako nedůvodnou ji zcela zamítl.

21. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu by měly obecné soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dostupný z www.nalus.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tak vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení uzavřené smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Navíc k závěru, že vnitrostátní soud je zásadně povinen zkoumat z úřední povinnosti dodržování povinností věřitele vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů provádějících článek 8 a čl. 10 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ směrnice o spotřebitelském úvěru“), když článek 8 ve spojení s článkem 23 směrnice o spotřebitelském úvěru brání vnitrostátní právní úpravě sankce za porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, která požaduje, aby se spotřebitel aktivně dovolával příslušného porušení povinnosti (spotřebitel je povinen neplatnost úvěrové smlouvy namítnout, a to ve tříleté promlčecí době), dospěl i Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (rozsudek dostupný na www.curia.europa.eu). Pokud pak jde o samotné posouzení úvěruschopnosti, tak jak uzavřel Nejvyšší soud, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn , tyto závěry však jsou aplikovatelné i na ), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostupný z www.nsoud.cz). Ke stejným závěrům pak dospěl i soudní dvůr 5 Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (rozhodnutí dostupné z www.curia.europa.eu), který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a dále tak, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. S ohledem na výše uvedené závěry judikatury tedy je pro řádné prověření úvěruschopnosti nezbytné, aby prohlášení dlužníka bylo podepřeno i doklady, není však nezbytné kompletní podložení jednotlivých položek.

22. V daném řízení žalobkyně tvrdila, že řádně prověřila úvěruschopnost žalované ověřením v příslušných databázích a registrech dlužníků, a to s negativním výsledkem, dále dokladem totožnosti (občanský průkaz) a žalovaná také předložila výpis ze svého osobního účtu vedeného u právnická osoba za měsíc srpen rok. K těmto svým tvrzením pak žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalované, a dále výpis z účtu žalované, ze kterého vyplývá, že v průběhu měsíce srpna rok došlo ke změně zůstatku z počátečního stavu mínus částka na mínus částka, když dne datum přišla žalované na účet mzda od zaměstnavatele právnická osoba ve výši částka a od právnická osoba anonymizována dvě slova dne datum mzda ve výši částka, dále, že žalovaná opakovaně čerpala kontokorent a čerpala půjčky od společností právnická osoba dne datum částku částka, od právnická osoba dne datum částku částka, přičemž dne datum nebyla provedena platba ve prospěch právnická osoba s.r.o. ve výši částka pro nedostatek finančních prostředků. Žalobkyně tedy nijak neprokázala, že by měla k dispozici jakékoliv prohlášení žalované o jejích poměrech, tedy zda s někým bydlí, zda vyživuje nějaké osoby, jaké jsou její pravidelné výdaje na bydlení a jiné pravidelné výdaje, když tyto skutečnosti z předložených listin nijak nevyplývají. Z karty klienta (žalované) toliko vyplývají identifikační a kontaktní údaje žalované a dále výše úvěru (54 000 Kč), smluvní odměna (30 432 Kč), že uhrazeno bylo celkem 75 126 Kč, k úhradě zbývá 18 537,89 Kč, jakož i přehled hrazení splátek a zaměstnavatel (právnická osoba). Za této situace tedy dospěl podepsaný soud k závěru, že v daném případě žalobkyně neprokázala, že by řádně prověřila úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy o úvěru, neboť netvrdila, ani neprokázala, že by měla dostatečné informace o pravidelných výdajích žalované na bydlení, dopravu, příp. jiných pravidelných výdajích a tyto nějakým způsobem i ověřil (předložení jakýchkoliv dokladů o výdajích žalovaného žalobkyně ani netvrdila). Naopak, z výpisu z osobního účtu žalované vedeného u právnická osoba je zřejmé, že žalobkyně sice v měsíci srpnu rok vykazovala příjem ze zaměstnání částka a částka, nicméně její výdaje významně převýšily její příjmy, a to i přesto, že čerpala další půjčky od společností právnická osoba a právnická osoba Pokud na počátku měsíce činil stav účtu mínus částka a na konci měsíce mínus částka, pak nelze v žádném případě hovořit v případě žalované jako o úvěruschopné osobě. Pokud pak jde o tvrzení žalobkyně, že byla žalovaná prověřena v různých rejstřících, tak toto by nemohlo bez dostatečného prověření i výdajové stránky žalované na závěru o nedostatečném neprověření úvěruschopnosti nic změnit. Smlouva o úvěru je tedy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatná pro rozpor s dobrými mravy a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 588 o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti. S ohledem na to je pak nezbytné vypořádat nároky stran z titulu bezdůvodného obohacení.

23. Nároky z této neplatné smlouvy byly vypořádány dle ustanovení z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy, tedy soud zohlednil, oč byla žalobkyně, resp. její právní zástupkyně, ochuzena. V případě neplatné úvěrové smlouvy při zohlednění vzájemně poskytnutých stejnorodých (peněžních) plnění představuje ochuzení věřitele to, oč jím poskytnutá částka na úvěru přesahuje dlužníkem (spotřebitelem) poskytnutá plnění. Určení výše takového ochuzení pak není otázkou synallagmatického vypořádání bezdůvodného obohacení dle o. z., ale otázkou kvantifikace bezdůvodného obohacení před jeho vypořádáním. Podepsaný soud tak uzavírá, že žalobkyně žalované předala částku 54 000 Kč na základě neplatné smlouvy a od žalované získala na stejnorodém plnění částku 75 126 Kč, jak vyplynulo z provedeného dokazování. Žalobkyně by tedy obecně měla nárok na uhrazení rozdílu dlužné jistiny po odečtení plateb žalované, když s ohledem na neplatnost celé smlouvy nemohlo dojít k přirůstání neplatně sjednaného úroku k jistině, jak žalobkyně v žalobě tvrdí. Soud s ohledem na tyto skutečnosti, když žalobkyní v řízení bylo zaplaceno v souvislosti s výše označeným úvěrem více, než činí původní jistina ve výši 54 000 Kč, žalobu zcela zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. , když žaloba byla zcela zamítnuta a procesně úspěšným účastníkem byla tedy žalovaná. Vzhledem k tomu, že žalovaná žádné náklady řízení nepožadovala a podle obsahu spisu této ani žádné nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.