Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

74 C 198/2020-49

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 470 Kč s úrokem s prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 470 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 2 530 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 670 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, od datum do datum ve výši 7,25 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 470 Kč s úrokem s prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 470 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 2 530 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 670 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 5 000 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 670 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel (právnická osoba, IČO, ulice a číslo, PSČ obec) uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o půjčce číslo (dále jen„ smlouva o půjčce“). Žalovaná na základě této smlouvy převzala částku 5 000 Kč a zavázala se, i se souhrnným poplatkem 3 200 Kč, vrátit celkem částku 8 200 Kč, a to v 40 pravidelných týdenních splátkách ve výši 205 Kč. Žalovaná svoji povinnost hradit splátky řádně a včas nesplnil, když na pohledávku zaplatil celkem částku ve výši 2 530 Kč. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena na právnická osoba anonymizováno, sídlem anonymizováno jméno příjmení anonymizována dvě slova číslo anonymizováno, země, která ji následně postoupila na žalobkyni. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí právo na plnou náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že dne datum původní věřitel (právnická osoba, IČO, ulice a číslo, PSČ obec) a žalovaná podepsali u označenou jako smlouva o půjčce číslo jejímž obsahem je závazek původního věřitele půjčit žalované částku 5 000 Kč a závazek žalované vrátit částku i se souhrnným poplatkem 3 200 Kč, tedy vrátit celkem částku 8 200 Kč, a to v 40 pravidelných týdenních splátkách ve výši 205 Kč, když první splátka je splatná 7. den ode dne podpisu smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že dne datum žalovaná převzala od původního věřitele částku 5 000 Kč. Ze smlouvy plyne, že nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky pro smlouvu o půjčce. Ze smluvních podmínek soud zjistil, že při 53 týdenních splátkách činní RPSN (roční procentní sazby nákladů) 206,8 % ročně a při 40 týdenních splátkách činní RPSN 294,1 %.

4. Ze statistických údajů České národní banky vyplývá, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v roce 2007 činily průměrně v případě spotřebních úvěrů sazbu od 13,31 % do 17,36 % ročně.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku právnická osoba anonymizováno, sídlem anonymizováno jméno příjmení anonymizována dvě slova číslo anonymizováno soud zjistil, že se jedná o společnost zapsanou v obchodním rejstříku země. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že se jedná o společnost zapsanou v obchodním rejstříku země.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce v celé výši včetně veškerého příslušenství právnická osoba anonymizováno, sídlem anonymizováno jméno příjmení anonymizována dvě slova číslo anonymizováno, země.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky a zároveň ji vyzval k úhradě dluhu právnická osoba anonymizováno, a to do 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo žalované odesláno dne datum (podací arch).

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba anonymizováno, sídlem anonymizováno jméno příjmení anonymizována dvě slova číslo anonymizováno, země, oznámila žalované, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň ji vyzvala k úhradě dluhu. Oznámení bylo žalované odesláno dne datum (podací arch).

9. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla dne datum vyzvána k úhradě žalobou uplatňované pohledávky s upozorněním na možnost podání žaloby (podací arch).

10. Z předložených listin soud dospěl k níže uvedenému skutkovému závěru. Původní věřitel a žalovaná podepsali dne datum u označenou jako smlouva o půjčce, na základě které byla žalované předána částka ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala půjčku včetně souhrnného poplatku 8 200 Kč splácet v 40 pravidelných týdenních splátkách ve výši 205 Kč. Žalovaná na pohledávku uhradila splátky v celkové výši 2 530 Kč. Průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v roce 2007 částku ve výši od 13,31 % do 17,36 % ročně. Původní věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství právnická osoba anonymizováno, která ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila na žalobkyni.

11. Podle , dále jen „ “), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Podle , účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák“), nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

13. Podle § 39 obč. zák., je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

15. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda byla platně uvařena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák.

16. Ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek soud zjistil, že výše půjčky činila 5 000 Kč a souhrnný poplatek činil 3 200 Kč. Podle smluvních podmínek při 40 týdenních splátkách činí RPSN (roční procentní sazby nákladů) 294,1 % ročně. Dle smluvních podmínek se celková částka (8 200 Kč), kterou musí žalovaná vrátit, skládá z vypůjčené jistiny a souhrnného poplatku. Souhrnný poplatek se tak sestává částečně z úroků a částečně z nákladů původního věřitele s půjčkou. Konkrétní výši úroků však ze smlouvy o půjčce ani ze smluvních podmínek nelze zjistit. Vzhledem k tomu, že původní věřitel byl podnikatelem, jehož předmětem podnikání bylo poskytování úvěru a půjček, tedy poskytování půjček za účelem dosažení zisku, dospěl proto soud k závěru, že půjčky poskytoval za úrok a souhrnný poplatek ve výši 3 200 Kč je tak cenou peněz, za kterou původní věřitel půjčil žalované jistinu ve výši 5 000 Kč Cena peněz, resp. souhrnný poplatek, tak zahrnuje nejen čistý zisk z půjčené jistiny, ale zahrnuje i náklady v souvislosti s poskytnutím půjčky. Jen těžko si lze totiž představit, že by původní věřitel jakožto podnikatel půjčoval peníze zadarmo, resp. jen s navýšením o náklady s půjčením spojené. Soud tedy souhrnný poplatek přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že jistina byla úročena úrokem ve výši 83,2 % ročně. Dle statistiky vedené Českou národní banky vyplývá, že obvyklá úroková míra v bankovním sektoru v roce 2007 byla ve výši od 13,31 % do 17,36 % ročně. V daném případě úrok 83,2 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více jak třikrát, tedy několika násobně nežli je obvyklé. Otázkou přiměřenosti výše úroků se mnohokrát zabýval i název soudu např. v rozhodnutí sp. zn. spisová značka, kdy uvedl, že v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V souladu s právními závěry název soudu soud dospěl k závěru, že sjednaný úrok je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák.

17. Dále se soud zabýval oddělitelností ujednání o úrocích, resp. o souhrnném poplatku od ostatních ujednání a dospěl k závěru, že toto ujednání není oddělitelné od ostatních částí smlouvy, naopak je jeho integrální součástí. K tomuto závěru vede soud zejména skutečnost, že z předtištěného formuláře smlouvy o půjčce, resp. smluvních podmínek, vyplývá, že byla pevně stanovena (navrhovatelem, kterým byl právní předchůdce žalobkyně) výše RPSN (v případě 27-ti splátek 460,9 %, 40-ti splátek 294,1 % a 53-ti splátek 206,8 %) a z ní vyplývající výše splátek a výše souhrnného poplatku, když jiná možnost připuštěna nebyla. Tedy bez sjednání RPSN, potažmo souhrnného poplatku, by nedošlo k poskytnutí půjčky žalované. Dále nelze přehlédnout, že ve smlouvě byla uvedena celková dlužná částka včetně souhrnného poplatku, kterou byla žalovaná povinna původnímu věřiteli zaplatit. Po vypočtení souhrnného poplatku byla tedy žalovaná povinna zaplatit jednu nedělitelnou částku. A konečně bez zaplacení souhrnného poplatku by tedy nedošlo ke splacení půjčky, tedy zaplacení půjčky je podmiňováno zaplacením souhrnného poplatku. Z těchto okolností lze podle soudu jednoznačně uzavřít, že neplatně sjednaný úrok, ve smlouvě označený jako souhrnný poplatek, činí absolutně neplatnou celou smlouvu o půjčce (rovněž pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák.).

18. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

19. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

20. Na základě všech vyložených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, když žalovaná převzala částku ve výši 5 000 Kč, uzavřená smlouva je však ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, a proto žalované vznikla v souladu s § 451 obč. zák. povinnost vrátit původnímu věřiteli na základě výzvy částku 5 000 Kč. Naopak původnímu věřiteli nevzniklo právo na zaplacení souhrnného poplatku (3 200 Kč), když tento nárok byl sjednán v absolutně neplatné smlouvě. V řízení bylo dále zjištěno, že žalovaná před podáním žaloby uhradila původnímu věřiteli částku 2 530 Kč, tedy k úhradě zbývá částka ve výši 2 470 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o půjčce je neplatná, nemohla být sjednána splatnost této částky. Žalovaná tak byla povinna splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění původním věřitelem požádána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo žalované odesláno dne datum. Oznámení o postoupení pohledávky se do dispozice žalované dostalo dne datum (srov. rozsudek název soudu sp. zn. spisová značka), když splatnost byla stanovena do 10 dnů od doručení tedy do datum. Jelikož žalovaná částku na výzvu původního věřitele neuhradila vzniklo tak původnímu věřiteli od datum právo na úhradu úroků z prodlení z této částky dle obč. zák., a to ve výši specifikované v

21. Podle § 524 obč. zák. může věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

22. Závěrem soud konstatuje, že pohledávka byla postoupena v souladu s § 524 obč. zák. původním věřitelem na právnická osoba S.a.r.l., která ji následně v souladu s § 524 obč. zák. postoupila na žalobkyni.

23. Soud proto shledal žalobu v části, ve které žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 470 Kč s úrokem s prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 470 Kč od datum do zaplacení, za důvodnou (výrok I.).

24. Naopak soud neshledal důvodnou žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala přiznání částky 2 530 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 670 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do datum, od datum do datum ve výši 7,25 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, neboť žalobkyni právo na požadované plnění nevzniklo (výrok II.).

25. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval , když v řízení byla převážně úspěšná žalovaná a měla by právo na (poměrnou část) náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady nevznikly, proto jí soud žádné nepřiznal (výrok III.).

26. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. ).

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.