Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 213/2021-29

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení

se sídlem adresa

sp.zn. spisová značka žalobkyně číslo

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka a zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím s tím, že uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni celkovou částku částka, tj. jistinu, obchodní úrok ve výši částka, administrativní poplatek ve výši částka v 59 měsíčních splátkách po částka a poslední splátce částka. Žalovaná hradila splátky pouze částečně, žalobkyně proto smlouvu o zápůjčce zesplatnila ke dni datum. Dlužná částka ke dni zesplatnění činí částka, tj. neuhrazená jistina částka, úroky ve výši částka, dlužný poplatek částka, zákonný úrok za dobu do zesplatnění ve výši částka a zákonný úrok z prodlení za dobu od zesplatnění do datum celkem ve výši částka, dále požaduje smluvní pokutu za prodlení částka ke dni datum, náklady za písemnou upomínku částka a dále zákonný úrok z prodlení z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované ( ). Žalovaná se ve věci nevyjádřila, předvolání k jednání jí bylo doručeno řádně a včas.

3. Při provedeném dokazování bylo prokázáno rámcovou smlouvou o zápůjčce číslo ze dne datum, z výpisu z účtu název účtu AG a výpisu splátek, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu, na základě níž jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši částka vyplacením na její účet. Žalovaná se jako dlužník zavázala ke splacení poskytnutého úvěru, celkem částka (tj. jistina částka, úrok ve výši 45 % ročně, administrativní poplatek 60 x částka, RPSN 83,9 %) podle smlouvy ve 60 měsíčních splátkách po částka (poslední ve výši částka) počínaje dnem datum. V bodě 9 smlouvy o zápůjčce si dohodli, že ocitne-li se klient v prodlení se splácením splátky, je žalobkyně oprávněna účtovat klientovi smluvní pokutu podle Sazebníku a podle čl. 10 také náhradu účelně vynaložených nákladů (náklady na upomínky). Podle bodu II. 1.a) sazebníku, výše smluvní pokuty do zesplatnění ve výši 0,5% denně z aktuální dlužné splátky až do výše částka za prodlení s každou splátkou, nejvýše částka v každém kalendářním roce. Podle čl. II. 1. b) je výše smluvní pokuty po zesplatnění ve výši 0,1% za každý den z aktuální celkové částky, s níž je klient v prodlení. Podle čl. 11 byla žalobkyně oprávněna celou zbývající jistinu zesplatnit pokud klient nesplní splátku včas. Přípisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a oznámila žalované, že nebude-li dlužná částka uhrazena do datum společnost podle čl. 13 obchodních podmínek a čl. 11 Smlouvy zesplatní celou dosud neuhrazenou jistinu.

4. Přípisem ze dne datum žalobkyně oznámila žalované, že dne datum došlo k zesplatnění celé neuhrazené jistiny ve výši částka, kdy celková částka činila částka s tím, že částku má uhradit do datum. Předžalobní upomínkou ze dne datum žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právní zástupce žalovanou k úhradě celkové dlužné částky. Z vyčíslení pohledávky ze smlouvy číslo ke dni datum soud pak zjistil, že žalovaná uhradila celkem částka, z toho na jistinu bylo započteno částka, dlužná jistina činí částka, neuhrazené úroky činí částka, neuhrazený administrativní poplatek částka, neuhrazený zákonný úrok z prodlení částka, z toho částka do zesplatnění a částka za dobu od zesplatnění do datum, smluvní pokuta činí celkem částka (částka do zesplatnění a za dobu od zesplatnění do datum částka).

5. Žalobkyně na výzvu soudu k prokázání úvěruschopnosti žalované předložila návrh smlouvy a standardní informace o spotřebitelském úvěru, které byly žalované předloženy před podpisem smluv. Provedla lustraci v rejstříku exekucí a v insolvenčním rejstříku, v databázi neplatných dokladů Ministerestva vnitra, podle kterých bylo ověřeno, že žalovaná není v exekuci, ani v insolvenci a má platný občanský průkaz. Výsledky lustrací k důkazu předložila. Výpisy z databáze dlužníků příjmení žalobkyně podle sdělení zástupkyně při jednání neprováděla. K prokázání příjmu žalované pak žalobkyně tvrdila, že žalovaná předložila výplatní pásku za říjen 2018, podle níž její čistý příjem činil částka (stejná částka jí od zaměstnavatele přišla na účet. Žalobkyně dále předložila výpisy z účtu žalované, které si od ní vyžádala za období září, říjen a listopad 2018. Z těchto výpisů vyplývá, že konečný zůstatek v září 2018 činil částka, příjem ze zaměstnání činil částka a částka, v říjnu měla příjem ze zaměstnání částka a další příjmy z půjček a úvěrů částka. Mezi výdaji žalované jsou podle výpisů většinou platby kartou a výběry v hotovosti, nejsou zde výdaje na bydlení ani inkaso. Zůstatek ke konci října činil částka. Podle bankovního výpisu činil v listopadu 2018 zůstatek částka, na účet žalované přišla mzda částka, dále částka úvěr od právnická osoba, částka od právnická osoba, částka od název společnosti název společnosti název společnosti a částka od název společnosti název společnosti název společnosti, což jsou rychlé on-line půjčkyi. Formulář příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr žalobkyně k důkazu neoznačila. Dále si žalobkyně nechala udělat scooring podle systému licencovaného označení peněžního ústavu označení a název peněžního ústavu bankou, kam zadala jednotlivé hodnoty a systém žalobkyně vyhodnotil žalovanou jako schopnou splácet poskytnutou zápůjčku. Tento výsledek žalobkyně má k dispozici, ale k důkazu jej při jednání nepředložila.

6. Žalované jako spotřebiteli ( o. z.) byla žalujícím poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

7. Podle § 86 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst.1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle , (dále jen „“), přenechá-li zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § číslo odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou jako spotřebitelkou nebyla platně uzavřena smlouva o zápůjčce podle

15. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení , soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy třeba posoudit jako rozpornou s dobými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, dostupný z webová adresa). Zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Nejvyšší soud uzavřel, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn , tyto závěry však jsou aplikovatelné i na ), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, dostupný z webová adresa). Pokud pak jde o samotné posouzení, tak žalobkyně měla k dispozici pouze výpisy z účtu žalované za tři měsíce a jednu výplatní pásku, neměla k dispozici pracovní smlouvu ani prohlášení žalované o jejích příjmech a výdajích, neměla k dispozici informace o jejích výdajích, ani o nákladech na bydlení. Pokud žalobkyně zadala takové neúplné údaje do svého scorovacího systému, pak jeho výsledek je zcela neprůkazný. Žalobkyně tento výsledek soudu k důkazu nepředložila, ačkoli jej k důkazu označila. Soud nepovažoval za hospodárné pouze z tohoto důvodu soudní jednání odročovat, neboť pro posouzení věci není tento důkaz relevantní. Vyhodnotila-li si žalobkyně v tomto scorovacím systému, že žalovaná je schopna splácet úvěr ve splátkách částka měsíčně při průměrném příjmu zhruba částka měsíčně za situace, kdy měsíc předtím čerpala další zápůjčky celkem částka a její měsíční výdaje (bez nákladů na bydlení a energie) přesahovaly její příjem ze zaměstnání, pak takový důkaz nemůže prokazovat, že poskytovatel úvěru řádně posoudil schopnost žalované (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu . Pochybnosti o schopnosti žalované předmětný úvěr splatit měly u žalobkyně vzbudit samotné výpisy z účtu žalované, podle kterých žalovaná čerpala v 10/ 2018 zápůjčky částka a v 11/ 2018 dokonce ve výši částka, přitom její zůstatky na účtech ke konci měsíce byly minimální a to v nich nefigurovaly výdaje na bydlení, tedy nájem, inkaso, ani energie. Přitom žalobkyně si v registru dlužníků z registru příjmení ani v nebankovním registru klientských informací (NRKI) neověřila, zda u žalované nejsou evidovány nesplacené závazky. Výše výdajů vykázaná ve výpisech z účtu hrubě přesahovala měsíční příjmy žalované ze zaměstnání. Z předložených důkazů vyplývá, že nebylo ověřeno, zda je příjem ze zaměstnání je zaručen po celou dobu splácení, když nebyla předložena pracovní smlouva. Navíc nebyly zohledněny obvyklé náklady na bydlení a na domácnost, a nebylo přihlédnuto k výši dalších prokazatelně poskytnutých zápůjček a úvěrů před uzavřením předmětné smlouvy. K uvedeným zjištěním uzavírá soud, že posouzení úvěruschopnosti žalované poskytovatelem úvěru proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové příjmy a výdaje domácnosti, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaná bude schopna půjčku splácet.

16. V souzené věci soud uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle ZosÚ řádně neprovedla. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá též výsledek, neboť žalovaná úvěr řádně nesplácela a od června 2020 byla v prodlení.

17. Soud proto uzavírá, že smlouva o zápůjčce je podle ust. zákona o spotřebitelském úvěru a neplatná. Rovněž Krajský soud v Ostravě uvedl ve svém rozsudku ze dne 14. 3. 2018 sp. zn. spisová značka,„ Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení , soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.“

18. Nad rámec soud uvádí, že smlouva je rovněž neplatná pro nepřiměřenost sjednaného úroku z úvěru. Úrok byl sjednán ve výši 45 % ročně, přitom se nejednalo o krátkodobou zápůjčku, ale zápůjčku na dobu pěti let. Přitom je nutno poukázat na to, že kromě úroků byl sjednán administrativní poplatek ve výši částka měsíčně (RPSN pak činila 83,9 %).

19. Soud se zcela ztotožňuje se závěry vyjádřenými v rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7.2.2019 čj. číslo jednací (kterým argumentovala žalobkyně), a to pokud se týká závěru, že nepřiměřenost úroku může být posuzována bez zřetele k tomu, zda jde o ujednání sjednané individuálně. Rovněž se soud ztotožňuje s tím, že obvyklou výši úroků lze posuzovat podle údajů uvedených v databázi příjmení, ze kterých soud rovněž v citovaném rozsudku vycházel. Rovněž se soud ztotožňuje s názorem, že půjčky a úvěry poskytované na základě smluv uzavíraných mimo bankovní sektor, a často v případech, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají výrazně vyšší míru rizikovosti. Proto nemusí být s ohledem na konkrétní okolnosti případu nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, není však možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Přitom Vrchní soud v Praze považoval za takové vybočení čtyřnásobek obvyklé úrokové sazby. Naopak má soud rozdílný názor na posouzení, zda se v případě nepřiměřeného úroku jedná o neplatnost absolutní nebo částečnou.

20. Soud dospěl k závěru, že toto ujednání o výši úroku je absolutně neplatné dle ustanovení , neboť ujednaná výše úroku 45 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, která se váže k již neúčinné právní úpravě , (dále jen„ obč.zák.), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne

15. 12. 2004, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015,

sp. zn. spisová značka, všechna rozhodnutí jsou dostupná na webová adresa).

21. Z databáze obec národní banky příjmení přitom vyplývá, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR na spotřebu se splatností nad 1 rok do 5 let včetně se v období od 12/ 2018 pohybovala v rozmezí od 3,65 % do 8,59 % ročně. Ačkoliv tuto statistiku nelze zcela přesně použít ke zjištění obvyklých úroků za srovnatelné úvěry poskytované nebankovními institucemi v bydlišti žalované v době uzavření smlouvy, může ovšem posloužit jako určité vodítko k posouzení akceptovatelnosti sjednané výše úroku v daném případě. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 45 % pak představuje více než pětinásobek nejvyšší sazby podle statistiky obec národní banky. Z těchto důvodů, kdy dle smlouvy o úvěru měla žalovaná při řádném splácení úvěru po dobu 5 let žalobkyni v důsledku sjednané sazby úroků vrátit více než trojnásobek poskytnuté částky, je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení i bez návrhu. Z rozhodovací činnosti je pak soudu známo, že sjednávání vysokých úroků je u žalobkyně běžnou praxí, pak je závěr soudu o nepřiměřeném úroku, který je v rozporu s dobrými mravy zcela na místě.

22. Ujednání o výši úroků je sice od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné, avšak podle ustanovení § 576 o. z., které je postaveno na zcela odlišném konceptu než předchozí úprava obč. zák., soud uzavřel, že neplatná je celá úvěrová smlouva. I za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnou právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. příjmení, P. a kol.: I. Obecná část /−654/. Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2060 číslo). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a sjednaná výše úroků několikanásobně převyšuje úroky bank, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu.

23. Nároky z neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat podle ustanovení § 2991 a násl. o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Od celkového poskytnutého úvěru je třeba odečíst realizované platby. V daném případě byl žalobkyní poskytnut úvěr ve výši částka a zaplaceno bylo žalovanou částka. Zůstává tedy nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši částka a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Soud proto žalobě v této části vyhověl. V tomto směru je třeba vyjít z toho, že žalobkyně jako věřitel není podle ustálené soudní praxe oprávněna jednostranně určovat, na jaký z více dluhů plnění dlužníka přijme, takové právo určení má jen dlužník (spotřebitel), který plnění poskytuje, a pokud tak jednoznačně neučiní, uplatní se princip priority nebo proporcionality (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka a navazující sp. zn. spisová značka, spisová značka, nebo spisová značka a další). Platí, že musí jít nejen o mnohost dluhů, ale také, že dlužníkem plněný dluh musí existovat, dlužník o něm musí vědět (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Pokud tedy dlužník, stejně jako v daném případě, poskytuje dílčí nebo částečná plnění podle uzavřené úvěrové smlouvy (v jediném vztahu, skutku, ze kterého může, ale také nemusí, vzniknout více nároků různého právního posouzení), je třeba poskytnutá plnění účtovat (a považovat podle shora uvedených principů za splněné) jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné), a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné) (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp.zn. spisová značka, ze dne 12.12.2019).

24. Jiné smluvní nároky (úrok, smluvní pokuty, různé poplatky apod.) nelze podle zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit, soud proto ve zbytku žalobu zamítl. Výjimkou je zákonný úrok z prodlení podle

25. Při absenci platné dohody o splatnosti je tak nutné analogicky ve smyslu jako v jiných podobných případech vyjít z výzvy věřitele k plnění v jím uvedené lhůtě. K vrácení celé jistiny dluhu byla žalovaná řádně vyzvána nejpozději oznámením o zesplatnění, které jí bylo odesláno na jí zvolenou adresu pro doručování dne datum. S ohledem na běžný běh věcí tedy lze předpokládat, že tato zásilka byla žalované, nejpozději třetí pracovní den od jejího odeslání, tedy dne datum, doručena (podle ). V této výzvě pak žalobkyně sama stanovila lhůtu k plnění do datum, od datum je tedy žalovaná s úhradou jistiny dluhu v prodlení. Žalobkyni tak dle ustanovení o. z. náleží úrok z prodlení ve výši dle , z částky částka, ve výši 8,25 % ročně, který od datum do datum (datum ke kterému žalobkyně úrok zkapitalizovala) činí částka Celkem tak žalobkyni náleží částka, od datum pak běží úrok z prodlení až do zaplacení. (výrok I.). S ohledem na shora uvedené soud zamítl žalobu pro částku částka a úrok z prodlení z částky částka (výrok II.).

26. O nákladech řízení bylo soudem rozhodnuto podle a když žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 7,8 %, neúspěšná v rozsahu 92,2 %, žalované, která byla převážně úspěšná náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.