Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 159/2021-42
Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 8 995 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 995 Kč s úrokem z prodlení ve výši
10 % ročně z částky 3 197 Kč od 25.9.2019 do 30.11.2019,
10 % ročně z částky 1 986 Kč od 1.12.2019 do zaplacení,
10 % ročně z částky 5 489 Kč od 6.3.2020 do zaplacení,
10 % ročně z částky 513 Kč od 8.3.2020 do zaplacení,
do tří dnů od právní moci rozsudku
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 995 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 197 Kč od 25.9.2019 do 30.11.2019, 10 % ročně z částky 1 986 Kč od 1.12.2019 do zaplacení, 10 % ročně z částky 5 489 Kč od 6.3.2020 do zaplacení, 10 % ročně z částky 513 Kč od 8.3.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 17.5.2020 domáhala na žalované zaplacení částky 1 986 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu odebrané elektřiny vyúčtované žalované prostřednictvím faktury žalobkyně číslo na částku 3 197 Kč se splatností dne 24.9.2019 a dodávané žalobkyní do odběrného místa na adrese adresa, kterou žalovaná zčásti uhradila platbou ze dne 23.9.2019 v částce 70 Kč a ze dne 30.11.2019 v částce 1 141 Kč. K úhradě tak zbývá částka 1 986 Kč.
Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 489 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu odebrané elektřiny vyúčtované žalované prostřednictvím daňového dokladu (faktury) žalobkyně číslo na částku 5 489 Kč se splatností dne 5.3.2020 a dodávané žalobkyní do odběrného místa na adrese adresa.
Dále žalobkyně žalobou požadovala zaplacení částky 513 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu dodávek plynu vyúčtovaných žalované prostřednictvím faktury žalobce číslo na částku 513 Kč se splatností dne 7.3.2020 a dodávané žalobkyní do odběrného místa ulice a číslo, obec v období od 29.10.2019 do 9.2.2020.
Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 200 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu poplatku za upomínání žalovaného.
Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 807 Kč z titulu nároku na úhradu nákladů spojených s přerušením dodávky elektřiny.
Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který však byl pro nemožnost doručit jej žalovanému zrušen. Následně žalobkyně s žalovaným k výzvě soudu projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto ve věci rozhodnul ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ) bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
Na základě žalobkyní předložených listin (smlouva o sdružených službách dodávky ze dne 19.4.2013, daňové doklady uvedené v žalobě, upomínka) má soud za prokázané, že žalované byla na základě smluvního vztahu založeného smlouvou o sdružených službách dodávky dodána elektřina a poskytnuty související služby v elektroenergetice, jejichž cenu v částce 1 986 Kč se splatností dne 24.9.2019 za období od 6.9.2018 do 4.9.2019 a v částce 5 489 Kč se splatností dne 5.3.2020 za období od 5.9.2019 do 5.2.2020 žalovaná dosud neuhradila. Požadavek na zaplacení těchto částek je proto při absenci důkazu o jejím zaplacení oprávněný.
Po právní stránce plyne nárok žalobkyně z ustanovení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny upravené v ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. , energetický zákon, kdy takovou smlouvou se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
Na základě žalobkyní předložených listin (smlouva o sdružených službách dodávky ze dne 19.4.2013, daňové doklady uvedené v žalobě, upomínka) má soud za prokázané, že žalované byla na základě smluvního vztahu založeného smlouvou o sdružených službách dodávky žalobkyní dodán plyn a poskytnuty související služby v plynárenství, jejichž cenu vyúčtovanou shora uvedeným daňovým dokladem v částce 513 Kč se splatností dne 7.3.2020 za období od 29.10.2019 do 9.2.2020 žalovaná dosud ani zčásti neuhradila. Požadavek na zaplacení částky 513 Kč je proto při absenci důkazu o jejím zaplacení oprávněný.
Po právní stránce plyne nárok žalobkyně z části z ustanovení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu upravené v ustanovení § 72 odst. 2 energetického zákona.
Pokud jde o zbývající nároky žalobkyně na zaplacení poplatku za přerušení dodávky elektřiny a poplatku za odpojení, tak rovněž oprávněnost těchto nároků žalobkyně prokázala, když jejich výši účtovala žalované v souladu s ceníkem. Proto soud žalobě vyhověl.
Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaný byl od okamžiku po splatnosti jednotlivých daňových dokladů v prodlení. Pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení od tohoto okamžiku, je její požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 10 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl.
Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch, a proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na plnou náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady zastoupení účastníka advokátem, které soud, stanovil podle vyhl.č. 177/1996 Sb. , kdy náklady sestávají z odměny dle § 14b vyhlášky ve výši 600 Kč (za 3 úkony právní služby po 200 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč.
Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.