Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
14 C 204/2019-49
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 26.7.2017 do zaplacení, se zamítá.
II. Žaloba, aby žalovaná vydala žalobci podklady pro vyčíslení provize z prodeje Kardiofitu od 1.7.2017 do 30.6.2019 představující podklady ke zjištění počtu prodaného Kardiofitu, ke zjištění výše zisku z prodeje, prodejní ceny, nákladů na reklamy, podíl nákladů reklamy na výrobu Kardiofit a výše zisku, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobce je povinen zaplatit náklady státu ve výši, která bude dodatečně stanovena v samostatném písemném rozhodnutí Okresního soudu ve Frýdku-Místku, a to do 3 dnů od právní moci předmětného rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 26.7.2017 do zaplacení, se zamítá. II. Žaloba, aby žalovaná vydala žalobci podklady pro vyčíslení provize z prodeje Kardiofitu od 1.7.2017 do 30.6.2019 představující podklady ke zjištění počtu prodaného Kardiofitu, ke zjištění výše zisku z prodeje, prodejní ceny, nákladů na reklamy, podíl nákladů reklamy na výrobu Kardiofit a výše zisku, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobce je povinen zaplatit náklady státu ve výši, která bude dodatečně stanovena v samostatném písemném rozhodnutí Okresního soudu ve Frýdku-Místku, a to do 3 dnů od právní moci předmětného rozhodnutí.
1. Žalobce se žalobou ze dne 3.7.2019 domáhal u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím, a to z důvodu neuhrazené provize, současně se po žalované domáhal vydání podkladů pro vyčíslení provize z prodeje Kardiofitu za období od 1.7.2017 do 30.6.2019.
2. Žalobce žalobu zdůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o vývoji, výrobě a distribuci výživového doplňku Kardiofit s tím, že dle smlouvy se žalobce bude na zisku podílet v rozsahu 20 %. V polovině roku 2016 dle žalobce žalovaná společnost uvedla na trh předmětný produkt, pokud prodala 2 000 kusů k 22.6.2017, zisk na jednom výrobku je 150 Kč, náklady na reklamu činí 250 000 Kč, jeho podíl na zisku představuje 10 000 Kč, vystavil fakturu, kterou žalovaná společnost až na 2 100 Kč představující daň z přidané hodnoty neuhradila. Předžalobní výzvou ze dne 5.12.2018 žalobce žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky. Žalovaná doposud nic dalšího nezaplatila.
3. Žalobce k důkazům navrhl výslech účastníků, emailovou komunikaci, svědeckou výpověď jméno příjmení, fakturu číslo 2017, předžalobní výzvu a doklad o odeslání.
4. Žalobce svá skutková tvrzení doplnil podáním ze dne 23.12.2019, když uvedl v reakci na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení, označení a předložení důkazů ze dne 20.11.2019 to, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva v prosinci 2015. Obsahem smlouvy byla dohoda mezi účastníky o vývoji, výrobě, prodeji výživového doplňku Kardiofit s tím, že žalobce se bude podílet na zisku z tohoto prodeje v rozsahu 20 %. Pokud jde o podklady, jejichž vydání se domáhá, jedná se o podklady k počtu prodaných výrobků, nákladů na reklamu, podílu nákladů na reklamu a výše zisku s tím, že uvedené podklady za období od 1.7.2017 do 31.12.2019 mají být žalobci vydány do 30 dnů od právní moci rozhodnutí.
5. Žalovaná společnost se k žalobě před jednáním nevyjádřila.
6. Žalobce k výzvě soudu a poučení podle § 118a odst. 1 , 3 o.s.ř. doplnil skutková tvrzení a uvedl, že skutečně byla mezi účastníky uzavřena ústní smlouva o spolupráci v prosinci 2015. Předmětem dohody bylo ujednání o společném podnikání. Účastníci se dohodli na tom, že společně vyvinou výživový doplněk Kardiofit, bylo dohodnuto, že žalobce se bude podílet na zisku v rozsahu 20 %, přičemž prodej bude zajišťovat žalovaná společnost. Ze smlouvy vyplývala vzájemná práva a povinnosti, povinností žalobce bylo podílet se na vývoji doplňku, navrhovat jeho složení a vyjadřovat se k tomu, jak ho žalovaná upraví. Složení výrobku sice vyplývá z odborné literatury, žalobce však toto složení objevil, přišel s teorií homocysteinu, která žalované společnosti nebyla známa. Žalobce má za to, že nárok je důvodný, nárok vyplývá z předmětné smlouvy, proto částku vyfakturoval daňovým dokladem číslo 2017, faktura byla vystavena dne 3.7.2017 se splatností 25.7.2017. Fakturováno bylo žalované společnosti celkem 12 100 Kč s DPH. Žalovaná částka představuje podíl na zisku v rozsahu 20 % za prodej výrobku v období první poloviny roku 2017. Faktura byla žalované doručena.
7. Žalobce u prvního jednání rozšířil žalobu, když uvedl, že se domáhá, aby žalovaná společnost byla povinna v následujícím období od 1.7.2020 a do budoucna každý měsíc žalobci poskytovat písemné podklady o údajích k výpočtu podílu na zisku.
8. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, měla za to, že tvrzení žalobce nejsou pravdivá, veškerá skutková tvrzení považuje žalovaná za sporná, nesporné je pouze to, že žalovaná společnost v roce 2017 a doposud nadále vyrábí přípravek Kardiofit, který však žalobce nevymyslel, nepřišel s jeho složením, neobjevil myšlenku homocysteinu, přípravek byl naopak vyvinut žalovanou společností, prodej měl však zajišťovat primárně na začátku žalobce, neboť žalovaná v tomto prodeji neviděla žádný potenciál. Žalovaná zpochybnila ústní smlouvu z roku 2015, není pravdou, že by v roce 2017 prodala 2 000 kusů přípravků po 240 Kč, že by reklama činila 250 000 Kč a že by čistý zisk z prodeje představoval 50 000 Kč a s ohledem na 20 % podíl na zisku že by nárok žalobce představoval 10 000 Kč bez DPH. Veškerá tvrzení žalobce shledává žalovaná společnost nepravdivými a neoprávněnými. Nesouhlasí s nárokem ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím, stejně jako nesouhlasí s nárokem na vydání podkladů. Zástupce žalované uvedl, že žalobce nic nevymyslel, nic neobjevil, zaslal pouze žalované návrh složení, požádal, aby žalovaná společnost výrobek vyrobila, skutečně žalovaná společnost vyvinula a začala vyrábět Kardiofit, něco se prodalo, většinou se výrobek rozdával zdarma. Vystavená faktura ze dne 3.7.2017 byla předána žalované osobně, je v účetnictví a podle zástupce žalované byla zaplacena.
9. Soud u jednání ze dne 10.2.2021 podle § 95 odst. 1 o.s.ř. připustil změnu žaloby v rozsahu, kdy žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 26.7.2017 do zaplacení a dále změnu žaloby v tom rozsahu, kdy se žalobce domáhal vydání podkladů pro vyčíslení provize z prodeje Kardiofitu od 1.7.2017 do 30.6.2019 představující podklady pro zjištění počtu prodaného Kardiofitu ke zjištění výše zisku z prodeje, prodejní ceny, nákladů na reklamy, podíl nákladů na reklamy na výrobku Kardiofit a výše zisku.
10. Soud naopak u jednání nepřipustil změnu žaloby podle § 95 odst. 2 o.s.ř. v té části, kde se žalobce domáhal, aby žalovaná byla povinna vydat žalobci předmětné podklady i do budoucna počínaje 1.7.2020 a dále každý měsíc, a to podklady o údajích ke zjištění počtu prodaného Kardiofitu ke zjištění výše zisku z prodeje, prodejní ceny, nákladů na reklamu, podíl nákladů na reklamu, výrobu Kardiofitu a výše zisku, neboť pokud soud v prvních dvou případech připustil změnu žaloby, dosavadní výsledky řízení takovou změnu připustily, jedná se o bližší upřesnění a specifikaci požadovaného nároku. Pokud jde o další rozšíření, aby žalovaná společnost byla povinna opakovaně do budoucna každý měsíc poskytovat podklady, pro toto rozšíření dle závěru soudu nebyly splněny zákonné podmínky, jedná se o nepřípustné rozšíření žaloby a takovéto rozšíření nemá opodstatnění ve fázi, kdy bylo možné o žalobě rozhodnout u druhého jednání a výsledky dosavadního řízení by nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu.
11. Zástupce žalované u druhého jednání upřesnil svá skutková tvrzení, uvedl, že žalobce žádné složení výživového doplňku Kardiofit nenavrhl, na vývoji, produkci ani vývoji se nepodílel. Účastníci sice opakovaně spolu jednali, řešili řadu jiných záležitostí, mimo jiné zdravotní stav žalobce, nikdy však neuzavřeli žádnou ústní dohodu o spolupráci a podílu na zisku. Žalobce od žalované vyzvídal, jak se produktu daří, v jakém rozsahu se prodává. Žalobce žalované opakovaně fakturoval řadu činností, zasílal faktury, proto i předmětná faktura žalobce číslo 2017 byla do účetnictví zanesena a částečně proplacena v rozsahu DPH ve výši 2 100 Kč. I přes tuto skutečnost není nárok žalobce důvodný. Pokud zástupce žalované u posledního jednání uvedl, že faktura byla uhrazena v hotovosti, jedná se o nedopatření, faktura zaplacena nebyla, neboť nárok není oprávněný.
12. Soud ve věci prováděl dokazování účastnickou výpovědí žalobce, účastnickou výpovědí jednatele žalované společnosti, svědeckou výpovědí jméno příjmení a čtením listinných důkazů, tedy emailovou korespondencí, fakturou, emailem ze dne 31.10.2017, emailem ze dne 26.3.2018, dokladem o doručení, předžalobní výzvou, emailem z 26.3.2018 a 21.11.2018 a výpisem z obchodního rejstříku žalované společnosti.
13. Žalobce ve své účastnické výpovědi před soudem uvedl, že spolupráce mezi účastníky trvá 14 let. Za tu dobu řešili mnoho obchodních případů a vždy mezi nimi byla uzavřena ústní smlouva. Je tedy dle žalobce nepravděpodobné, že by v projednávaném případě žádná smlouva uzavřena nebyla. Trvá na tom, že mezi účastníky byla uzavřena před výrobou a produkcí Kardiofitu smlouva. Zástupce žalované žalobci poskytl informace o zisku na 1 ks 150 Kč a nákladech na reklamu ve výši 250 000 Kč. Žalobce se na výrobě a vývoji podílel, jak vyplývá z emailové korespondence, žalované zaslal složení výrobku.
14. Zástupce žalované společnosti jednatel příjmení jméno příjmení ve své účastnické výpovědi před soudem uvedl, že jednatelem žalované právnická osoba, s.r.o., od jejího založení. Pokud jde o fakturu vystavenou žalobcem na částku 10 000 Kč + DPH, tato byla doručena žalované společnosti, byla vložena do účetnictví a nedopatřením částečně zaplacena ve výši 2 100 Kč. Ve zbytku nebyla uhrazena, žalobce výživový doplněk Kardiofit nevymyslel, neobjevil, nevyráběl ani neprodával. Žalobce poté, co si přečetl knihu od MUDr. příjmení, se na žalovanou obrátil, aby začala prodávat látku na bázi snižování hladiny homocysteinu v těle. Žalobce nechtěl vyrábět výživový doplněk sám, o prodej také neměl zájem, proto Kardiofit začala prodávat žalovaná společnost. Samotný obsah Kardiofitu nevymyslel žalobce ale žalovaná společnost a produkt byl uveden na trh, registrován byl k 31.5.2017. Dle žalované není o výrobek zájem, produkce neprodává, rozdává se k objednávkám zdarma. Produkt byl patentován až v květnu 2017 a žalobce se proto nemůže podílet na zisku již v červenci 2017. Žádná smlouva mezi účastníky o společné výrobě a Kardiofitu, případně podílu na zisku, nebyla uzavřena. Faktura nebyla zaplacena pro její nedůvodnost.
15. Svědkyně jméno příjmení před soudem uvedla, že se nikdy neúčastnila žádného obchodního jednání mezi účastníky, od žalobce ví, že s žalovanou společností vede obchodní spor, ona neví, čeho se spor týká a z jakého důvodu je žalováno. V minulosti byla partnerkou žalobce, nezajímala se o jeho obchodní záležitosti, neví o tom, jaká a zda byla mezi účastníky uzavřena smlouva o výživových doplňcích a zejména přímo o Kardiofitu. Rovněž ničeho neví o obsahu smlouvy. Ví pouze to, že existuje výživový doplněk označený Kardiofit a vyrábí ho žalovaná společnost, kdo ho prodává, neví.
16. Z emailové korespondence mezi účastníky vyplývá, že 4.1.2016 žalobce zaslal žalované složení kapsle.
17. Z faktury vystavené 3.7.2017 se splatností 25.7.2017 číslo 2017 vyplývá, že žalobce jako dodavatel fakturoval odběrateli spol. právnická osoba (žalovanému), částku 12 100 Kč jako podíl na zisku z prodeje 2 000 kusů doplňku stravy Kardiofit.
18. Z emailu ze dne 26.3.2018 vyplývá, že předmětná faktura byla uhrazena částečně co do DPH částkou 2 100 Kč. Z dokladu o odeslání vyplývá, že faktura byla zaslána poštou žalované společnosti, avšak nikoliv na adresu sídla a na adresu právnická osoba právnická osoba v obec.
19. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:
Podle výpisu z obchodního rejstříku žalovaná právnická osoba, s.r.o., byla založena a zapsána do obchodního rejstříku dne 15.11.2000, adresa sídla je obec a číslo, obec, identifikační číslo je číslo jedná se o společnost s ručením omezeným, jejímž jednatelem je Ing. jméno příjmení a Ing. jméno příjmení s tím, že každý jednatel zastupuje společnost samostatně. Předmětem podnikání je provozování nestátního zdravotnického zařízení lékárny, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona a prodej kvasného linu, konzumního lihu a lihovin. Na jaře v roce 2017 žalovaná společnost uvedla na trh výživový doplněk označený Kardiofit, doplněk byl zaregistrován u patentového úřadu v květnu 2017, celkem bylo vyrobeno cca 2 000 kusů. Žalobce dne 3.7.2017 fakturou číslo 2017 vyúčtoval žalované společnosti podíl na zisku z prodeje 2 000 kusů doplňku stravy Kardiofit ve výši 12 000 Kč včetně DPH s tím, že faktura byla splatná dne 25.7.2017. I přes splatnost faktury žalovaná společnost celou dlužnou částku neuhradila, zaplatila 2 100 Kč představující DPH. Předžalobní výzvou ze dne 4.12.2018 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky s tím, že předmětnou předžalobní výzvu nezaslal na adresu žalované společnosti, ale na adresu adresa, obec.
20. Tato skutková zjištění vyplývají v prvé řadě z listinných důkazů, a to faktury, emailové korespondence mezi účastníky, předžalobní výzvy i dokladu o odeslání včetně výpisu z obchodního rejstříku. Dle závěru soudu předložené listinné důkazy prokazují shora uvedený skutkový stav věci, nebo´t korespondují sobě navzájem. Pokud jde o samotnou účastnickou výpověď žalobce celé jméno žalobce, která měla prokazovat důvodnost nároku, soud této výpovědi neuvěřil, neboť zůstala zcela osamocená, není podporována žádným dalším důkazem zejména v té části, kdy žalobce trval na uzavření smlouvy o spolupráci. Výpověď žalobce je v rozporu s tím co uvedl jednatel žalované společnosti, když popřel existenci smlouvy, tuto výpověď žalobce nepodpořila ani svědecká výpověď svědkyně, která si na smlouvu o spolupráci resp. její obsah nepamatuje.
21. Podle § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.
22. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
23. Po provedeném dokazování, vyhodnocení důkazů a zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Pokud se žalobce u zdejšího soudu po žalované společnosti domáhal zaplacení částky ve výši 10 000 Kč spolu s příslušenstvím představující zákonné úroky z prodlení z částky 10 000 Kč od 26.7.2017 do zaplacení, a to na základě smlouvy z prosince 2015 o spolupráci a podílu na zisku, dle závěru soudu v průběhu řízení nebylo prokázáno, že by taková smlouva mezi účastníky byla v prosinci 2015, respektive kdykoliv jindy uzavřena. Žalobce sice po celé řízení trval na tom, že ústní smlouva o spolupráci, výrobě, vývoji, distribuci výživového doplňku Kardiofit a podílu na zisku ve výši 20 % byla uzavřena, na základě této smlouvy řádně vyúčtoval žalovanou částku poté, co zjistil, kolik kusů bylo vyrobeno a distribuováno. Vzhledem k tomu, že tato tvrzení žalobce v průběhu řízení neprokázal, neunesl své důkazní břemeno v této věci, když byla-li tvrzení prokazována pouze jeho účastnickou výpovědí, jde o nedostačující důkaz vzhledem k tomu, že žádný jiný důkaz tuto skutečnost neprokazuje, naopak žalovaná jakékoli uzavření smlouvy z prosince 2015 popřela. Z žádného důkazu (vyjma účastnickou výpověď žalobce) nevyplývá, že by skutečně smlouva mezi účastníky byla uzavřena. Na druhé straně pokud by snad uzavřena byla, nebylo v řízení ani prokázáno, co bylo obsahem této smlouvy, tedy jaká práva a povinnosti ze smlouvy účastníků vyplývají, nebo´t v tomto směru byla dle závěru soudu tvrzení žalobce i přes opakovaná poučení soudu absolutně nedostatečná.
24. V průběhu řízení nebylo dále prokázáno, jak k žalované částce žalobce dospěl, když se nepodařilo žalobci prokázat to, že skutečně žalovaná společnost v průběhu roku 2017 vyrobila takové množství, od kterého odvíjí svůj podíl na zisku, respektive, že zisk na jednom výrobku byl právě 150 Kč, jak tvrdil žalobce a proto má právo na podíl na zisku ve výši 20 %, který představuje žalovanou částku 10 000 Kč bez DPH. Na věci nic nemění ani skutečnost, že část fakturované částky, a to DPH ve výši 2 100 Kč byla skutečně zaplacena, neboť zástupce žalované uvedl, že se tak stalo pouhým nedopatřením. Občanské řízení je založeno na základní zásadě, že žalobce, který se domáhá svého nároku soudní cestou, musí poskytnout soud tvrzení ve svůj prospěch a současně svá tvrzení, má-li být ve sporu úspěšný, prokázat. Žalobce sice tvrdil, že nárok je důvodný, že vyplývá ze smlouvy o spolupráci, že tato smlouva byla mezi účastníky řádně uzavřena, a to v ústní formě, že touto smlouvou se účastníci dohodli na jeho podílu na zisku ve výši 20 %. Tato tvrzení však žalobce prokazoval pouze svou účastnickou výpovědí, žádný jiný důkaz s touto výpovědí nekoresponduje, zejména svědeckou výpovědí se nepodařilo tvrzení žalobce prokázat, svědkyně si nepamatuje, že by kdy byla přítomna obchodních jednání mezi účastníky, zejména že by v její přítomnosti byla uzavřena ústní smlouva o spolupráci, případně co je obsahem takové smlouvy, zůstala v řízení účastnická výpověď zcela osamocena a vzhledem k tomu, že je v rozporu s účastnickou výpovědí žalované společnosti, není podporována svědeckou výpovědí, neexistuje v písemné formě, neuvěřil soud tvrzením žalobce o tom, že smlouva skutečně byla uzavřena, nemluvě o tom, co je obsahem takové smlouvy, ze které má nárok žalobce vyplývat. Pokud je existence smlouvy prokazována žalobcem fakturou, toto nepovažuje soud za dostačující, neboť faktura není dle závěru soudu důkazem jakéhokoli právního závazkového vztahu, faktura prokazuje pouze to, že někdo něco někomu účtuje. Za situace, kdy žalobce neprokázal své tvrzení o existenci ústní smlouvy o spolupráci, neprokázal ani jaká práva a povinnosti ze smlouvy mezi účastníky vyplývaly, neprokázal skutečnost, že je jeho nárok důvodný, nemohl soud žalobě na zaplacení částky ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím vyhovět a v této části žalobu zamítl.
25. Pokud jde o nárok žalobce na vydání podkladů, které osvědčují a prokazují podíl na zisku, rovněž tento nárok neshledal soud důvodným. Žalobce před soudem nedoplnil svá skutková tvrzení, na základě čeho se domáhá vydání podkladů, nespecifikoval právní důvod ani titul pro uplatnění takového nároku, jednoznačně nevymezil a nespecifikoval listin y, které by případně měly být vydány. S ohledem na to, že petit je neurčitý, nejasný a nesrozumitelný, nemohl soud ani v této části žalobě vyhovět a výrokem II. rovněž v této části žalobu zamítl.
26. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě žalobce byl zcela procesně neúspěšný, žalovaný procesně úspěšný účastník řízení však se u jednání vzdal práva na náhradu nákladů řízení, respektive v průběhu řízení mu žádné náklady nevznikly, bylo proto výrokem III. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
27. V průběhu řízení vznikly náklady státu představující svědečné předvolané svědkyně. Tyto náklady státu je povinen hradit procesně neúspěšný účastník řízení. Vzhledem k tomu, že doposud náklady nebyly přiznány samostatným rozhodnutím, rozhodl sodu výrokem IV. tak, že žalobci jako procesně neúspěšnému účastníku řízení uložil uhradit náklady státu ve výši, která bude dodatečně stanovena v písemném rozhodnutí Okresního soudu ve Frýdku-Místku, a to do 3 dnů od právní moci předmětného rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné do 15 dnů od doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, a to písemně ve 3 vyhotoveních.
Neplní-li dobrovolně povinný, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu tohoto rozhodnutí.
Právo odvolání nenáleží těm z účastníků, kteří se výslovně odvolání do protokolu po vyhlášení rozhodnutí vzdali.