Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 273/2020-43
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 24 100 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 11 100 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 418,96 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 819,5 Kč, úrok 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od datum do datum ve výši 8,5 % a zákonný úrok z prodlení z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 %, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 11 100 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 418,96 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 819,5 Kč, úrok 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,5 % a zákonný úrok z prodlení z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 100 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o půjčce číslo na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání ve výši 2 100 Kč při úrokové sazbě 23,72 % ročně, s odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum, čemuž žalovaný nedostál, jelikož nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední platbu provedl dne datum a do postoupení pohledávky uhradil pouze částku 2 000 Kč. Vzhledem k tomu, že nebyla ze strany žalovaného ke dni datum dlužná částka řádně uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 15 000 Kč ode dne datum do zaplacení úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství částku 24 100 Kč a od tohoto data do sepisu žaloby žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 24 100 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 15 000 Kč a dlužných úhrad ve výši 9 100 Kč, a dále příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku 6 819,50 Kč (23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do datum), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 2 418,96 Kč (z částky 15 000 Kč od datum do datum), úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od datum a úroku z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z 15 000 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínku, přesto však žalovaný dlužnou částku nezaplatil.
2. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně posoudila při uzavírání úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného, tak, že informace získané od žalovaného, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, byly ověřovány oproti dokladům předloženým žalovaným, a to konkrétně z výpisu z účtu, živnostenského listu, dokladů SIPO. Právní předchůdkyně žalobkyně toto posoudila kladně, vycházela přitom ze scoringového modelu zahrnujícího kritéria, které vycházejí ze statistických dat a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. K prokázání svých tvrzení předložila zákaznickou kartu, do které se zaznamenaly údaje sdělené žalovaným. Žalobkyně upozornila, že ve smlouvě o půjčce je také uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že příjmení jméno sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných i od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“. Žalobkyně tak má za to, že její právní předchůdkyně splnila podmínky zákona pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a tedy že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v dané věci s odbornou péčí.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě do 7 dnů od doručení vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne datum náhradním způsobem – formou uložení u pošty. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.
4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:
5. Z listin y označené jako Smlouva o půjčce číslo ze dne datum že společnost právnická osoba poskytla žalovanému při podpisu této dohody částku 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se naproti tomu zavázal zaplatit příjmení jméno částku 26 100 Kč, sestávající se z jistiny 15 000 Kč, úroku 2 100 Kč (úroková sazba 23,72 %), poplatku 3 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč (40 % z výše spotřebitelského úvěru). Tuto částku se žalovaný zavázal platit v hotovosti v 58 týdenních hotovostních splátkách ve výši 450 Kč.
6. Z Karty zákazníka ze dne datum, která sloužila pro zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný bydlel v nájmu ve společné domácnosti se svou partnerkou, což mělo být ověřeno nájemní smlouvou a dokladem SIPO. Žalovaný byl zaměstnán jako OSVČ ve právnická osoba příjmení, což bylo ověřeno osobně dne datum Žalovaný v té době neměl další půjčku. Čistý příjem žalovaného činil částka, výdaje tvořilo nájemné a inkaso ve výši částka, výdaje domácnosti ve výši částka a dále částka částka jako ostatní náklady, které nebyly blíže specifikované. V kartě zákazníka je zaškrtnuto, že k ověření finanční situace byl použit výpis z účtu, živnostenský list, nájemní smlouva a SIPO. Proti žalovanému byla vedena jedna exekuce.
7. Listino u označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem, bylo prokázáno, že právnická osoba prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalovanému oznámeno původní věřitelkou, a to dopisem ze dne datum, kterým byl žalovaný zároveň vyzván, aby dlužnou částku 24 100 Kč bez příslušenství (s tím, že o výši příslušenství se má informovat u žalobkyně) ze smlouvy číslo zaplatil na tam uvedený účet č. bankovní účet, a to do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl dán k poštovní přepravě dne datum.
8. Výzvou ze dne datum a podacím lístkem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 35 392,48 Kč nejpozději do datum s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smlouvy číslo zároveň žalovaného upozornil, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou. Účet, na který má být hrazeno se shoduje s číslem účtu uvedeným na dopisem, kterým bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky. Výzva byla dána k poštovní přepravě dne datum.
9. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.
10. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o půjčce číslo ze dne datum poskytla spolčenost právnická osoba, jako právní předchůdkyně žalobkyně, žalovanému při podpisu smlouvy částku 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaný si tyto finanční prostředky převzal a zavázal se jmenované společnosti vrátit částku celkem 26 100 Kč, z toho 15 000 Kč jako půjčené finanční prostředky a dále 2 100 Kč představující úrok 23,72 % ročně, 3 000 Kč jako poplatek, a dále částku 6 000 Kč jako poplatek za hotovostní inkaso splátek. Uvedenou částku se žalovaný zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Před podpisem dohody společnost právnická osoba zkoumala schopnost žalovaného splácet dohodnuté splátky tak, že s žalovaným vyplnila Kartu zákazníka ohledně jeho osobních, příjmových a výdajových poměrů, podle nichž měl žalovaný zaměstnán jako OSVČ s příjmem částka měsíčně čistého, což si společnost ověřila živnostenským listem, výpisem z účtu, který však nepředložila. Společnost dále zjistila, že žalovaný bydlí v nájmu ve společné domácnosti se svou partnerkou a jeho výdaje s tím spojené činí částka, což bylo zřejmě ověřeno z nájemná smlouvy a SIPO, nicméně tyto nebyly k žalobě připojeny. Ostatní výdaje domácnosti částka a další náklady ve výši částka soudu není známo, z čeho žalobkyně ověřila. Za účelem prověření schopnosti žalovaného splácet, společnost právnická osoba nahlédla také do insolvenčního rejstříku. Žalovaný na svůj závazek uhradil celkem částku 2 000 Kč právnická osoba následně dne datum, prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu a tuto skutečnost omámila žalovanému dopisem ze dne datum, ve kterém zároveň vyzvala žalovaného, aby dlužnou částku ze smlouvy číslo zaplatil na tam uvedený účet žalobkyně do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Dopis byl dán do přepravy dne datum. Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z uvedené smlouvy dopisem, který dala do poštovní přepravy dne datum.
11. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
13. Podle § 2 písm. e) ZSU tento zákon se nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období,
14. Podle § 9 odst. 1 ZSU Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
15. Podle § 9 odst. 3 ZSU spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
16. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
20. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na základě které byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztah mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSU, jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 1 věta druhá ZSU).
21. Podle § 9 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, potažmo její právní předchůdkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. Z ustanovení § 9 odst. 3 ZSU je zřejmé, že je to věřitel, který má aktivně ověřovat a zjišťovat všechny skutečnosti důležité pro posouzení úvěruschopnosti, nikoliv se spolehnout jen na tvrzení podaná spotřebitelem. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006 , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019 , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 , nebo ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 .
22. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí a nedostála tak svým povinnostem, které pro ni vyplývají ze ZSU. Pokud se jedná o příjem z pracovního poměru, v zákaznické kartě je sice uvedeno, že výše příjmu byla ověřena z výpisu z účtu a živnostenského listu, avšak těmi to již žalobkyně nedisponuje a soudu je na výzvu nepředložila a v žalobě ani netvrdila, co z těchto listin zjistila. V případě výdajů má soud za to, že právní předchůdkyně nezkoumala jejich výši dostatečně, měla sice k dispozici nájemní smlouvu a SIPO, případně výpis z účtu, nicméně tyto rovněž k žalobě nepřiložila, jelikož s nimi nedisponuje a ani soudu netvrdila, co konkrétního z těchto listin zjistila. Předchůdkyně žalobkyně taktéž rezignovala na jakékoliv zjišťování majetkové situace osoby, která žila s žalovaným ve společné domácnosti.
23. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr proto nebylo dle závěru soudu dostatečně a správné, pročež právní předchůdkyně žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze ZSU, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Proto soudu nezbylo nic jiného než prohlásit uzavřenou smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou, protože v souladu s § 588 o. z. je soud povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet, neboť předmětná zápůjčka je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18. Pro poučení žalobkyně ze strany soudu ve smyslu § 118a o. s. ř. o. s. ř. přitom nebyly předpoklady, neboť žalobkyně tvrdila všechny skutečnosti a předložila všechny důkazy, kterými disponovala ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní. Soud tedy nerozhodoval na základě neunesení břemene důkazního nebo břemene tvrzení, ale na podkladě zjištěného skutkového stavu, který ve vztahu k úvěruschopnosti, vyhodnotil jako nedostatečný.
24. Jelikož byla smlouva mezi účastníky absolutně neplatná, bylo potřeba vztah mezi nimi posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalovanému, aniž by tady byl právní důvod takového plnění. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč a žalovaný jí vrátil pouze částku 2 000 Kč, pročež jí stále dluží částku 13 000 Kč, když tato částka představuje majetkový prospěch žalovaného na úkor žalobkyně. Pro doplnění soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávky. Proto soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky 13 000 Kč a zavázal žalovaného k jejímu zaplacení.
25. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný byl poprvé vyzván k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne datum, kterým právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni a vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky na účet tam uvedený (účet žalobkyně). Toto oznámení bylo dáno k poštovní přepravě dne datum. Podle § 573 o. z. došlo k doručení zásilky dne datum. Od té doby měl žalovaný lhůtu 10 dnů na to, aby dlužnou částku zaplatil, tedy do datum. Ode dne následujícího se tedy žalovaný dostal do prodlení. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 13 000 Kč, a to ode dne datum. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 8,5 % ročně, když soud je návrhem žalobkyně v žalobě vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), jakkoliv byla zákonná úroková sazba k danému okamžiku vyšší. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta.
26. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.
27. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem částky 13 000 Kč s příslušenstvím z celkového předmětu řízení ve výši 24 100 Kč s příslušenstvím, které učinila předmětem řízení. Již z tohoto pohledu, s ohledem na výši požadovaného jen kapitalizovaného příslušenství, je tedy zřejmé, aniž by soud konkrétně kapitalizoval požadované a přiznané příslušenství ke dni vydání rozsudku (jak toto vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ), že procesně úspěšnější byl v daném řízení žalovaný, který by tak měl právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.