Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
130 C 201/2021-58
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Turčíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky ve výši 32 387,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 9 000 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 23 387,99 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 674,64 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 426,30 Kč, co do ročního úroku ve výši 15 % ročně z částky 13 005,38 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a co do ročního úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 14 085,48 Kč od 21. 5. 2020 do 8. 12. 2020 a ve výši 1,75 % z částky 5 085,48 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 9 000 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 23 387,99 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 674,64 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 426,30 Kč, co do ročního úroku ve výši 15 % ročně z částky 13 005,38 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a co do ročního úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 14 085,48 Kč od 21. 5. 2020 do 8. 12. 2020 a ve výši 1,75 % z částky 5 085,48 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 32 387,99 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla smlouvou o postoupení ze dne 24. 6. 2020 postoupena pohledávka právnická osoba ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 10. 6. 2018 s žalovanou. Na základě smlouvy o úvěru poskytla původní věřitelka žalované částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se oproti tomu zavázala vrátit úvěr navýšený o částku 12 888 Kč, která představovala pevný úrok ve výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a za možnost hotovostního splácení v místě bydliště ve výši 2 700 Kč ve 14 splátkách po 1 992 Kč. Původní věřitelka zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalované úvěr splácet. Vycházela přitom z informací získaných od žalované a podložených doklady o tom, že žalovaná je zaměstnána jako operátor výroby u právnická osoba s měsíčním příjmem ve výši 13 500 Kč, její výdaje činí 10 500 Kč měsíčně a nemá vyživovací povinnost. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, původní věřitelka proto úvěr zesplatnila. Dluh na jistině činil 13 005,38 Kč, na úroku 1 080,10 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 2 312,74 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 193,99 Kč a na úhradě za hotovostní splácení v místě bydliště 6 295 Kč. Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 8 500 Kč, kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny od 11. 8. 2019 do postoupení ve výši 2 426,30 Kč a dále ve výši 15 % ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení z dlužné jistiny a úroku v kapitalizované podobě do postoupení ve výši 1 674,64 Kč a dále ve výši 10 % ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Z žádosti o úvěr, pracovní smlouvy, mzdového výměru, výplatních lístků za měsíce únor až duben 2018 a podnájemní smlouvy soud zjistil, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je zaměstnána u právnická osoba její mzda činí 13 500 Kč měsíčně a za bydlení a energie vydá 6 000 Kč měsíčně, je svobodná, bez vyživovací povinnosti, má základní vzdělání a bydlí v nájmu. Žalovaná byla zaměstnána u právnická osoba jako operátor výroby v průmyslové zóně v obec – obec. V únoru 2018 žalovaná dosáhla čistého příjmu ve výši 11 446 Kč, v březnu 13 969 Kč a dubnu 14 326 Kč. Žalovaná měla uzavřenu podnájemní smlouvu na dobu určitou od 26. 2. 2018 do 1. 3. 2019, přičemž cena podnájmu činila 6 000 Kč bez energií a bez TV a rozhlasových poplatků.
Ze smlouvy o úvěru číslo předpisu splátek soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 10. 6. 2018. Na základě smlouvy byla žalované vyplacena v hotovosti částka ve výši 15 000 Kč, jejíž převzetí žalovaná podpisem smlouvy potvrdila. Tuto částku se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč, s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaná zavázala zaplatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč splatných v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena.
Z výpisu plateb soud zjistil, že žalovaná uhradila dne 11. 6. 2018 částku ve výši 2 000 Kč a dne 14. 11. 2018 částku ve výši 2 000 Kč.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že na základě smlouvy, která byla uzavřena dne 24. 6. 2020, ve znění dodatku ze dne 13. 7. 2020, mezi právnická osoba a žalobkyní, byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo uzavřené dne 10. 6. 2018 postoupena na žalobkyni.
Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou, aby do 8. 12. 2020 zaplatila dlužnou částku ve výši 38 233,92 Kč vyplývající ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené původně s původní věřitelkou dne 10. 6. 2018. Předžalobní výzva byla odeslána dne 23. 11. 2020.
Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka ze smlouvy označené jako smlouva o úvěru číslo uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovanou dne 10. 6. 2018. Na základě této smlouvy původní věřitelka vyplatila žalované v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 12 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši po 1 992 Kč. Po právní stránce soud smlouvu posoudil jako smlouvu o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku . Současně soud aplikoval ust. § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť šlo současně o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 téhož zákona. Dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona neplatná. Soud je toho názoru, že zjištěné majetkové a osobní poměry žalované měly vést původní věřitelku minimálně k pochybnostem, zda žalovaná je schopna zápůjčku splácet. Průměrný čistý měsíční příjem žalované v době předcházející uzavření smlouvy činil 13 247 Kč, cena podnájmu bez dalších obvyklých pravidelných měsíčních plateb spojených s bydlením činila 6 000 Kč měsíčně. Jaké byly další výdaje žalované, původní věřitelka nezkoumala. Soud proto předmětnou smlouvu o zápůjčce vyhodnotil jako neplatnou dle ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalované částku ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila žalobkyni ze stejného titulu částku ve výši 4 000 Kč, je žalovaná povinna v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni rozdíl ve výši 11 000 Kč. Splatnost pohledávky nastala dne 8. 12. 2020 na základě předžalobní výzvy odeslané dne 23. 11. 2020. Ode dne 9. 12. 2020 je tak žalovaná v prodlení a žalobkyni náleží v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení. Soud proto zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 000 Kč s úrokem z prodlení ode dne 9. 12. 2020 a ve zbytku žalobu zamítl.
O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla v řízení úspěšnější, dle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady v řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.