Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 C 114/2021-63

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa

adresa pro doručování adresa žalované

o zaplacení částky 24 146,64 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 6 400 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a částku 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 700 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, splatných počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 10 529,10 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 463,29 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 064,99 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 280,97 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z částky 10 680,97 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a částky 6 517,54 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 598,08 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 216,77 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 665,52 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z částky 4 365,52 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 6 400 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a částku 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 700 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, splatných počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 10 529,10 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 463,29 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 064,99 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 280,97 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z částky 10 680,97 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a částky 6 517,54 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 598,08 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 216,77 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 665,52 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z částky 4 365,52 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Lounech domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 24 146,64 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o zápůjčce číslo dne 25. 11. 2017, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli částku 11 532 Kč jako součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 431 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 29 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 4 213 Kč (hotovostní inkaso), a částku 3 888 Kč jako odměnu za zpracování a doručení. Žalovaná dále uzavřela s původním věřitelem smlouvu o zápůjčce číslo dne 8. 8. 2017, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 961 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 29 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 2 407 Kč a částku 2 436 Kč jako odměnu za zpracování a doručení. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. V prvním případě uhradila částku 7 600 Kč, v druhém případě 7 300 Kč. Pohledávky byly postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalované v prvním případě jistinu ve výši 10 680,97 Kč, v druhém případě jistinu ve výši 4 365,52 Kč a dále úroky a zákonné úroky z prodlení. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované, a to i na základě informací získaných od žalované, které jsou obsahem karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v této kartě. Žalobkyně ani právní předchůdkyně žalobkyně nemají doklady k dispozici. Současně z veřejně dostupného rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den 1. 9. 2021, k němuž se žalobkyně nedostavila a svoji neúčast řádně omluvila. Žalovaná se k jednání dostavila, poukázala na skutečnost, že v době poskytnutí úvěru i v současné době trpí závažnými zdravotními problémy a je odkázána na příjmy, které pobírá její manžel. V době, kdy jí byly oba úvěry poskytnuty, nepředkládala poskytovateli úvěru žádné doklady o svých příjmech a výdajích. V případě, že soud shledá pohledávky žalobkyně důvodnými, požádala, aby jí bylo umožněno tyto zaplatit ve splátkách po 500 Kč měsíčně, když její poměry vyšší splátku neumožňují, neboť vlastní příjem nemá.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 25. 11. 2017 soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalované finanční částku ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku a poplatek ve výši 11 532 Kč, a to úrok ve výši 3 431 Kč, hotovostní inkaso splátek ve výši 4 213 Kč a odměnu za zpracování a doručení 3 888 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku v 18 měsíčních splátkách po 1 419 Kč do 25. 5. 2019 s tím, že první splátku je povinna zaplatit do jednoho měsíce od data uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí finanční částky. Z karty zákazníka ze dne 25. 11. 2017 podepsané žalovanou soud zjistil, že původní věřitel prověřoval majetkové poměry žalované z jejího prohlášení o výši příjmů a výdajů, kdy žalovaná uvedla příjmy ve výši 23 500 Kč a výdaje 8 000 Kč.

4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 8. 8. 2017 soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalované finanční částku ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku včetně poplatku ve výši 6 804 Kč, který zahrnuje úrok ve výši 1 961 Kč, odměnu za zpracování a doručení 2 436 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 407 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku v 18 měsíčních splátkách po 823 Kč s tím, že první splátku je povinna zaplatit do jednoho měsíce od data uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí finanční částky. Z karty zákazníka ze dne 8. 8. 2017 podepsané žalovanou soud zjistil, že původní věřitel prověřoval majetkové poměry žalované z jejího prohlášení, podle něhož činily její příjmy 14 631 Kč a výdaje 10 000 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 vzal soud za prokázané, že původní věřitel oznámil postoupení žalovaných pohledávek žalované. Dopisem ze dne 23. 4. 2020 byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně.

6. Soud má za to, že v posuzovaném případě byly mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřeny v souladu s ustanovením (dále jen „ “) smlouvy o zápůjčce, na které se vztahuje též o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované. Dle názoru soudu však toto prověření nebylo provedeno dostatečně, když původní věřitel neprověřoval žalovanou ve veřejných databázích dlužníků (SOLUS apod.) nebo v registru centrálních exekucí a zejména nelze považovat za prověření úvěruschopnosti žalované to, že je vycházeno pouze z údajů, které žalovaná před uzavřením smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně sdělila. V případě smlouvy ze dne 8. 8. 2017 pak původní věřitel neprověřoval příjmy žalované pracovní smlouvu, výplatními páskami, daňovým přiznáním, potvrzením o příjmu, popř. výměrem důchodu ani jiným způsobem a neprověřil ani výdaje žalované např. nájemní smlouvou, výpisy z účtu, dokladem SIPO. Žádné doklady pak právní předchůdce žalobkyně neměl k dispozici ani ve vztahu k příjmům a výdajům, které žalovaná deklarovala ve svém prohlášení ze dne 25. 11. 2017. Dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotřebitelském úvěru č. 2 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Původní věřitel jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto jsou spotřebitelské smlouvy, které odporují neplatné; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( ) Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná ve smlouvě uvedené finanční hotovosti čerpala. Převzala-li žalovaná finanční částky na základě neplatné smlouvy, byla povinna tyto částku vrátit podle jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalované v prvním případě byla poskytnuta částka 14 000 Kč a zaplatila celkem částku 7 600 Kč, činí bezdůvodné obohacení částku 6 400 Kč. V druhém případě jí byla poskytnuta částka 8 000 Kč a zaplatila celkem částku 7 300 Kč, bezdůvodné obohacení tedy činí částku 700 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , které je aplikovatelné i v poměrech nového , který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích i finanční arbitr. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení . Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 vyplývala výzva k úhradě celé poskytnuté částky, když i dle smluv v té době uplynula celková sjednaná splatnost závazků. Soud proto žalobkyni přiznal zákonné úroky z prodlení z přisouzených částek v rozsahu uvedeném ve výroku I. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i v případě řádného posouzení úvěruschopnosti žalované ze smlouvy nevyplývá, že by žalovaná byla povinna nad výslovně sjednaný úrok hradit i úrok ve výši 29 % ročně do zaplacení jistiny.

7. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí ( ). Za této situace byla převážně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

8. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením určil v delší, než třídenní lhůtě s ohledem na poměry žalované, která je bez vlastního příjmu, když má za to, že takto stanovená lhůta povede k zaplacení pohledávek žalobkyně ještě v přiměřené době a současně zohledňuje poměry žalované. V případě, že žalovaná nezaplatí některou splátku řádně nebo včas, stane se splatným celý dluh.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí (exekuci).