Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 99/2021-38

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 36 137,80 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 18 310 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 4.2.2021 do zaplacení.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 17 827,80 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 671,51 Kč, kapitalizovaným úrokem 4 575,68 Kč, úrokem 29% ročně z částky 20 432,19 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 20 432,19 Kč od 21.1.2020 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 18 310 Kč od 4.2.2021 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 18 310 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 4.2.2021 do zaplacení. II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 17 827,80 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 671,51 Kč, kapitalizovaným úrokem 4 575,68 Kč, úrokem 29% ročně z částky 20 432,19 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 20 432,19 Kč od 21.1.2020 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 18 310 Kč od 4.2.2021 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 36 137,80 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazenou zápůjčku. Uvedla, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba (dále předchůdce) byla dne 21.2.2018 uzavřena smlouva o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smluv. Na jejím základě předchůdce žalované poskytl 22 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit do 17.4.2019 formou 60 týdenních splátek po 684 Kč spolu s poplatkem ve výši 19 017 Kč skládajícím se z úroku 3 935 Kč při úrokové sazbě 29 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 8 596 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 6 486 Kč. Před uzavřením dané smlouvy přitom předchůdce posoudil s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet, kdy provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované (rodinné majetkové a pracovní poměry žalované) oproti dokladům vyžádaných od žalované (pracovní smlouva, výplatní pásky, pod/nájemní smlouva) - vše bylo zaznamenáno na zákaznické kartě. Žalovaná však nehradila dohodnuté splátky řádně a včas, ke dni 10.12.2018 tak dosahovala dlužná jistina 20 432,19 Kč a dlužný poplatek 15 705,61 Kč, přičemž poté již žalovaná na daný dluh ničeho neuhradila, žalovaná tak uhradila na danou smlouvu toliko 3 690 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 předchůdce následně postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně se tak domáhá úhrady dlužné jistiny 20432,19 Kč, dlužného poplatku 15705,61 Kč, kapitalizovaných úroků z dlužné jistiny za dobu od 18.4.2019 do dne postoupení pohledávky 20.1.2020 ve výši 4 575,68 Kč, úroků z dlužné jistiny ve výši 29% ročně od 21.1.2020 do zaplacení, kapitalizovaných úroků z prodlení z jistiny za dobu od 16.8.2018 do dne postoupení pohledávky 20.1.2020 ve výši 2 671,51 Kč a úroků z prodlení ve výši 9% ročně z dlužné jistiny od 21.1.2020 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila, o odročení nepožádala. Předvolání k jednání jí bylo doručeno v souladu s  na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Soud proto postupoval podle a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

5. Podle y označené jako smlouva o zápůjčce - zelená v hotovosti číslo spolu předchůdce a žalovaná dne 21.2.2018 uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu této smlouvy částku 22 000 Kč a žalovaná se mu je zavázala vrátit ve formě 60 týdenních splátek ve výši 684 Kč, resp. 661 Kč u splátky poslední s poplatkem ve výši 19017 Kč skládajícím se z úroku 3 935 Kč při úrokové sazbě 29 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a s RPSN 230,58 %, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení 8 596 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 6 486 Kč. Celková dlužná částka tak dosahovala 41 017 Kč. je přitom opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Za nedílnou součást této smlouvy byly poté označeny Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce, které jsou otištěné na zadní straně smlouvy. Nakonec je ve smlouvě uvedeno, že žalovaná podpisem smlouvy potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytla předchůdci úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědoma, že si předchůdce tyto informace ověřil a vyhodnotil.

6. Podle tabulky umoření uhradila žalovaná na daný dluh 3 690 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, přílohy č. 1 této smlouvy, oznámení o postoupení a příslušného podacího lístku soud zjistil, že předchůdce postoupil ke dni 20.1.2020 svou pohledávku za žalovaným plynoucí ze shora uvedených smluv na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20.1.2020.

8. Z předžalobní upomínky a příslušného podacího lístku plyne, že žalobkyně dne 29.1.2021 zaslala žalované upomínku, kterou ji vyzvala k úhradě dluhu z výše uvedené smlouvy před podáním žaloby.

9. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

10. Dne 21.2.2018 předchůdce poskytl žalované 22 000 Kč a žalovaná se mu je zavázala vrátit ve formě 60 týdenních splátek ve výši 684 Kč, resp. 661 Kč u splátky poslední s poplatkem ve výši 19 017 Kč skládajícím se z úroku 3 935 Kč při úrokové sazbě 29 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a s RPSN 230,58 %, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení 8 596 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 6 486 Kč. Celková dlužná částka tak dosahovala 41 017 Kč. , v níž jsou tyto skutečnosti zachyceny, přitom je opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Žalovaná přitom v této ě rovněž prohlásila, že předchůdci poskytla potřebné informace pro posouzení své úvěruschopnosti s tím, že si je vědoma, že si předchůdce tyto informace ověřil a vyhodnotil.

11. Žalovaná nehradila dané splátky řádně a včas, když uhradila toliko 3 690 Kč. Tuto pohledávku za žalovanou plynoucí předchůdci z dané smlouvy poté předchůdce ke dni 20.1.2020 postoupil na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Dne 29.1.2021 poté žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku.

12. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a , o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ).

13. Ust. § 547 o.z. stanoví, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

14. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

15. Ust. § 580 odst. 1 stanoví, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

18. Podle § 3 odst. 1 písm. c/ ZSÚ se pro účely tohoto zákona se rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

19. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

20. Dle § 84 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

21. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Ust. § 87 ZSÚ stanoví, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

24. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Ust. § 1958 odst. 2 o. z. stanoví, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

27. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

28. Ust. § 1970 o.z. poté uvádí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně.

30. Žalobkyně se domáhala daného plnění po žalované z titulu smlouvy u zápůjčce. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce poskytl žalované v pozici spotřebitele 22 000 Kč. Vzhledem k tomu, že však předchůdce poskytoval žalované tuto částku právě v pozici spotřebitele v rámci poskytnutí spotřebitelského úvěru (peněžité zápůjčky), měl předchůdce zákonnou povinnost před vlastním uzavřením dané smlouvy zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Žalobkyně přitom tvrdila, že tato povinnost byla ze strany předchůdce splněna, když předchůdce posoudil veškeré informace získané od žalované oproti jím předaným dokladům s tím, že je vše zaznamenáno k zákaznické kartě, tuto zákaznickou kartu však žalobkyně soudu nepředložila. Žalobkyně tak v těchto otázkách podle soudu neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, přičemž se svou neúčastí na jednání dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle a 3 (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. ).

31. Uvedené přitom nelze dovodit ani ze samotné smlouvy, v níž je uvedeno, že žalovaná svým podpisem potvrzuje, že předchůdci poskytla údaje nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti a že si je předchůdce ověřil a vyhodnotil. Dle názoru soudu totiž z tohoto důkazu nelze učinit závěr, že předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované, nadto s odbornou péčí, když z něj nelze dovodit, kdy byly dané informace poskytnuty, o jaké informace se jednalo a jakým způsobem byly ze strany předchůdce zkoumány (zda došlo k porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů žalované s příp. zohledněním jejího majetku a s jakým výsledkem). Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je přitom především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry (před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet). Primárním chráněným zájmem je tak zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (srovnej: Komentář k zákonu o spotřebitelském úvěru. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele pak rovněž představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Dalším smyslem zakotvení této povinnosti je pak řešení problému rostoucí zadluženosti domácností, kdy tato úprava v konečném důsledku chrání společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozsudek NS ze dne 1. 4. 2015, čj. -39).

32. Vzhledem k uvedenému tedy soud nemá za prokázané, že předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalované. Následkem absence tohoto posouzení je pak dle názoru zdejšího soudu neplatnost dané smlouvy o zápůjčce ze dne 21.2.2018, a to neplatnost absolutní, protože porušení této povinnosti odporuje zákonu (ZSÚ) a zároveň tím narušuje i veřejný pořádek, když by v opačném případě docházelo ke shora popsaným negativním důsledkům ve společnosti (rozsudek NS ze dne 25.7.2018, sp. zn. ). Uvedený závěr přitom podporuje rovněž rozhodnutí ÚS ze dne 26.2.2019, sp. zn. , kde je uvedeno, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Zároveň k tomu soud odkazuje na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 - OPR-FINANCE S.R.O. V. GK v rámci řešení předběžné otázky, kterou soudu předložil Okresní soud v Ostravě, kdy Soudní dvůr dospěl k závěru, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

33. Soud tedy dospěl k závěru, že je daná smlouva absolutně neplatná, jak je uvedeno shora. Předchůdce tedy žalované plnil (předal jí částku 22 000 Kč) na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu, pročež se žalovaná na jeho úkor bezdůvodně obohatila v rozsahu, v němž předchůdci danou částku řádně a včas nevrátila tj. v rozsahu 18 310 Kč (poskytnuto 22 000 Kč – vráceno 3 690 Kč = zbývá uhradit 18 310 Kč). Žalovaná je tak povinna tuto částku žalobkyni, na níž daná pohledávka, i když na základě jiného právního titulu, řádně přešla, když byla na její osobu předchůdcem postoupena na základě platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek (žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována), uhradit.

34. Žalovaná se pak dostala s úhradou daného dluhu do prodlení. Dluh v rámci bezdůvodného obohacení je dluhem, který je splatný na výzvu, a obohacený je pak povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě. Žalobkyně přitom zaslala žalované předžalobní upomínku prostřednictvím poštovních služeb dne 29.1.2021, má se tak za to, že tato výzva žalované došla 3.2.2021 (tohoto dne tak došlo k výzvě k plnění). Jelikož však žalovaná neuhradila daný dluh řádně a však, je od 4.2.2021 v prodlení a žalobkyně má tak od tohoto data právo na úroky z prodlení ve výši stanovené

35. S ohledem na výše uvedené tedy soud žalovanému uložil ve výroku I tohoto rozhodnutí povinnost zaplatit žalobkyni neuhrazenou část jistiny spolu s příslušnými úroky z prodlení a ve zbytku žalobu ve výroku II zamítl.

36. O nákladech řízení rozhodl soud dle , kdy měla žalovaná ve věci převažující úspěch, a má tedy právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady jí však nevznikly (výrok III).

37. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalované stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo návrh na zahájení exekuce.