Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 C 263/2021-25

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 51 976,96 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48 222,41 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9 613,32 Kč a úroku z částky 49 992,41 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení ve výši 22,68 % ročně, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 19 101 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48 222,41 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9 613,32 Kč a úroku z částky 49 992,41 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení ve výši 22,68 % ročně, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 19 101 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 5. 2021 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 51 976,96 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 858,77 Kč a s 22,68 % úrokem z částky 49 992,41 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení z částky 51 976,96 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele anonymizována čtyři slova na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 11. 2020. Tato společnost uzavřela s žalovanou dne 6. 2. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 50 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně. Žalovaná vyčerpala prostřednictvím kreditní karty finanční prostředky ve výší celkem 49 992,41 Kč. Jelikož žalovaná řádně nesplácela úvěr, banka od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze dne 24. 9. 2020 a to ke dni 31. 10. 2020. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 49 992,41 Kč, poplatků ve výši 700 Kč a smluvní pokuty 1 284,55 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, svoji neúčast neomluvila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ust. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne 6. 2. 2020, dopisu ze dne 7. 2. 2020, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 11. 2020 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 12. 2020 včetně podacího lístku ze dne 3. 12. 2020, předžalobní upomínky ze dne 16. 12. 2020 včetně podacího lístku ze dne 16. 12. 2020, potvrzení o přijetí úplaty z postoupení pohledávky ze dne 24. 11. 2020, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, sazebníku pro úvěry platného od 13. 11. 2019, všeobecných obchodních podmínek pro poskytování bankovních produktů a služeb, produktových podmínek pro revolvingové úvěry, rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb číslo ze dne 6. 2. 2020, výpisu z úvěrového účtu číslo odstoupení od úvěrové smlouvy číslo ze dne 24. 9. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 24. 9. 2020. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.

4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 20. 11. 2020 mezi anonymizována čtyři slova jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno postupitelem dopisem ze dne 3. 12. 2020, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku dne 3. 12. 2020 O úhradu dlužné částky byla následně žalovaná upomínána žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 16. 12. 2020, která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 6. 2. 2020 mezi anonymizována čtyři slova jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou, žalované byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč, žalovaná měla úvěr splácet formou měsíčních splátek ve výši 5 % z vyčerpané částky, nejméně 500 Kč, úvěr byl sjednán na dobu neurčitou, úrok byl sjednán ve výši 22,68 % ročně. Ve smlouvě žalovaná prohlásila, že je svobodná, bezdětná, bydlí v nájmu, je zaměstnána od ledna 2020 v nemocnice v profesi označené jako„ zákonodárce a řídící pracovníci“, její čistá mzda činí 18 000 Kč měsíčně, náklady na domácnost činí 3 500 Kč měsíčně. Z výpisu z úvěrového účtu číslo bylo zjištěno, že žalovaná vyčerpala částku v celkové výši 48 222,41 Kč (bez poplatků a smluvních sankcí), první čerpání proběhlo dne 6. 2. 2020, žádná platba ze strany žalované není evidována. Dopisem ze dne 24. 9. 2020, který byl dle podacího archu téhož dne odeslán jako doporučená zásilka žalované, odstoupil anonymizována čtyři slova od úvěrové smlouvy číslo z důvodu prodlení žalované se splátkami a vyzval ji k úhradě částky 57 836 Kč do 31. 10. 2020. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění.

5. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o revolvingovém úvěru jako smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by právnická osoba anonymizována dvě slova dostála svým povinnostem stanoveným v ust. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně nepředložila soudu žádné y ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované úvěrující bankou před uzavřením smlouvy vyjma žádosti o úvěr obsahující strohé prohlášení žalované o svých osobních a majetkových poměrech.

6. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle a násl. ( ). Žalovaná na základě neplatné smlouvy převzala od předchůdkyně žalobkyně částku v celkové výši 48 222,41 Kč, neuhradila dle tvrzení žalobkyně ničeho, kdy ani žalovaná v tomto směru netvrdila něco jiného, a žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši přijaté částky, tj. 48 222,41 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovanou, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 48 222,41 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za požadované období. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná předchůdkyní žalobkyně vyzvána v odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 24. 9. 2020. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. a soud přiznal procesně úspěšnější žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši, jelikož její procesní neúspěch byl zcela nepatrný. Celkové náklady řízení činí dle soudu 19 101 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 080 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 12 720 Kč, režijních paušálů k úkonům právní pomoci ve výši 1 200 Kč, náhrady nákladů spojených s cestou k jednání ve výši 147 Kč a z částky odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech uplatněných nákladů řízení vyjma zaplaceného soudního poplatku v celkové výši 2 954 Kč dle , přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány dle advokátního tarifu za celkem 4 úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast u jednání), přičemž odměna za jeden úkon činí 3 180 Kč dle advokátního tarifu a režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč dle advokátního tarifu. Soud naopak nepřiznal odměnu a režijní paušál za sepis podání ze dne 6. 9. 2021, jelikož se jednalo o doplnění základních skutkových tvrzení k výzvě soudu, přičemž tato tvrzení žalobkyně mohla a měla pojmout již do textu původní žaloby. K návrhu žalobkyně byla na cestovném a na náhradě za ztrátu času stráveného cestou k jednání přiznána 1/3 celkových nákladů, a to vzhledem k tom, že zástupce žalobkyně se zúčastnil tří po sobě následujících jednání u Okresního soudu v Karviné. Náhrada za ztrátu času činí celkem 200 Kč za cestu k jednání soudu z obec do obec a zpět za dvě započaté půlhodiny po 100 Kč dle advokátního tarifu. Cestovné činí 242 Kč za cestu k jednání soudu osobním automobilem z obec do obec při ujetí celkem 33 km, průměrné spotřebě 10,6 l benzínu na 100 km, ceně benzínu dle platné vyhlášky, tj. 27,80 Kč, s připočtením paušální náhrady 4,40 Kč za jeden km. Na cestovném a náhradě za ztrátu času byla přiznána žalobkyni částka 147 Kč, tj. po zaokrouhlení 1/3 z částky 442 Kč. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalované a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.