Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 98/2021-23

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 3 596 Kč s příslušenstvím (zápůjčka)

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč od 23. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení částky 650 Kč a částky 946 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 650 Kč od 29. 9. 2019 do 22. 7. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 650 Kč od 23. 7. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 2 000 Kč od 23. 7. 2021 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč od 23. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení částky 650 Kč a částky 946 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 650 Kč od 29. 9. 2019 do 22. 7. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 650 Kč od 23. 7. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 2 000 Kč od 23. 7. 2021 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu

2. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 2 650 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 29. 8. 2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“) na částku 2 000 Kč. Tato částka byla zaslána žalovanému na jím uvedený bankovní účet č.ú. bankovní účet téhož dne. Žalovaný se zavázal do 28. 9. 2019 tyto poskytnuté prostředky splatit a dále ve stejné lhůtě uhradit i sjednaný poplatek ve výši 650 Kč. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil a v dohodnuté lhůtě předmětné prostředky žalobkyni nevrátil. Žalobkyně dále požaduje po žalovaném částku 1 000 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky za výzvy k úhradě dlužné částky a částku 946 Kč jako smluvní pokutu za pozdní úhradu poskytnuté zápůjčky. I přes upomínku žalobkyně ze dne 14. 10. 2020 žalovaný svůj dluh nezaplatil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný ani žalobkyně se nevyjádřili k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav:

6. Dne 29. 8. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 2 000 Kč. Žalovaný se opak zavázal poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni do 28. 9. 2019 spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 650 Kč. Žalovaný čerpal zápůjčku ze Smlouvy ve výši 2 000 Kč, které žalobkyně zaslala žalovanému dne 29. 8. 2019 bezhotovostním převodem na číslo účtu bankovní účet. Žalovaný nezaplatil žalobkyni ničeho. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 22. 6. 2021 sice tvrdí, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného, avšak ze zaslaného vyjádření vyplývá, že žalobkyně zkoumala pouze příjmovou stránku žalovaného z předložených dvou výplatních pásek. Ohledně výdajů žalovaného se žalobkyně spokojila pouze s prohlášeními žalovaného při sjednávání Smlouvy, že bydlí v podnájmu, je svobodný, nemá žádné nezletilé děti. Dle názoru soudu tak žalobkyně dostatečně nezkoumala výdajovou stránku žalovaného, když jako životní náklady vzala v potaz pouze částku dle ničím nepodložených tvrzení žalovaného, které dále nezkoumala, protože jejich výše převyšovala částku 6 428 Kč jako částku nezabavitelného minima. Nelze přehlédnout, že i samotná částka 11 000 Kč jako celkové měsíční náklady na život jedné dospělé osoby se soudu jeví jako částka velmi nízká přihlédne-li k cenám potravin, dopravy, telekomunikačních služeb, bydlení atd. Žalobkyně pak dokonce za dostatečnou částku k úhradě měsíčních nákladů dospělé osoby v roce 2019 považovala částku téměř poloviční, tj. 6 428 Kč O chybném nastavení modelu vyhodnocování úvěruschopnosti klientů žalobkyně pak svědčí i skutečnost, že žalobkyni nepřišlo zvláštní, že osoba s údajně disponibilní částkou 9 139 Kč měsíčně si potřebuje půjčit částku 2 000 Kč a je ochotna akceptovat úrokovou sazbu 2 969 % ročně (srov. odst. 1.7. Smlouvy). Žalobkyni přitom nic nebránilo si vyžádat od žalovaného např. výpisy z bankovních účtů, z nichž by bylo zřejmé, jestli kalkulace žalobkyně odpovídá skutečnosti, tzn. kolik skutečně žalovanému měsíčně zůstává disponibilních prostředků. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 14. 10. 2020 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

7. Dle , , účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,

11. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Dle a odst. 4 do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.

13. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaná měly v úmyslu uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 2 000 Kč. Žalovaný zápůjčku ani částečně nesplatil. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když se zaměřila pouze na příjmovou stránku a ve vztahu k výdajové stránce vycházela pouze z tvrzení žalovaného a částky nezabavitelného minima, aniž by tento závěr jakkoliv verifikovala, i když tak učinit mohla. Přitom už samotná situace, kdy osoba s tvrzenými disponibilními prostředky ve výši 9 139 Kč měsíčně potřebuje překlenovací spotřebitelský úvěr ve výši 2 000 Kč a je ochotna akceptovat úrokovou sazbu 2 969 % ročně (srov. odst. 1.7. Smlouvy), implikuje potřebu důkladnějšího prověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným. Žalobkyně dle názoru soudu tímto porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU, když nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

16. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

17. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779 2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU.

18. Žalobkyní skutečně poskytnutou částku, to je ve výši 2 000 Kč, původně z důvodu poskytnutí zápůjčky, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaný povinen obdržené plnění dle § 2991 odst. 1 a odst. 2 o.z. vrátit žalobkyni, což do podání žaloby neučinil ani částečně. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalovaného bezdůvodné obohacení v rozsahu 2 000 Kč. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovaným žalobkyni, ani ujednání o úrocích, poplatcích a smluvních pokutách. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby žalovanému soudem, to při použití ustanovení a odst. 4 dne 22. 7. 2021. Nejpozději dne 23. 7. 2021 se tak žalovaný dostal do prodlení ve smyslu o.z. V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. o.z., kdy její výše je určena

19. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.

20. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 2 000 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, což při zohlednění přiznaného příslušenství ke dni vyhlášení tohoto rozsudku představuje 39,68 % celkového nároku, dle má právo na náhradu 39,68 % nákladů řízení vůči žalovanému. Žalovaný byl úspěšný co do částky 1 596 Kč s úrokem z prodlení a ostatním příslušenstvím uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku, což při zohlednění zamítnutého příslušenství ke dni vyhlášení tohoto rozsudku představuje 60,32 % celkového nároku, neboť žaloba byla v této části zamítnuta, dle má žalovaný právo na náhradu 60,32 % nákladů řízení vůči žalobkyni. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný by měl mít právo na náhradu 20,63 % svých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že však žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

21. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. ). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.