Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
43 C 50/2019-86
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Leblochovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
registrační číslo: číslo, sídlem anonymizována dvě slova,
anonymizováno příjmení, země,
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 10.769 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.705 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 624,40 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8.705 Kč od 10.8.2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 2.064 Kč s kapitalizovaným úrokem 145,20 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.064 Kč od 10.8.2018 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.396 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.705 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 624,40 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8.705 Kč od 10.8.2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 2.064 Kč s kapitalizovaným úrokem 145,20 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.064 Kč od 10.8.2018 do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.396 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 10.769 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 769,60 Kč (kapitalizovaným do dne 9.8.2018) a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.769 Kč od 10.8.2018 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne 10.2.2016, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 10.995 Kč. Žalovaný nehradil řádně a včas sjednané splátky, a vznikl mu tak dluh, který je předmětem žaloby. Žalovaný celkem uhradil 2.290 Kč. Žalovaná částka 10.769 Kč sestává z jistiny 9.163 Kč (rozdíl součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného započtených na jistinu), nákladů na upomínky 590 Kč a smluvních pokut 1.016 Kč.
Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil.
V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.
Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne 29.12.2016 uzavřena smlouva o úvěru číslo jejíž součástí byly úvěrové podmínky. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr na úhradu ceny zboží ve výši 10.995 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 458 Kč, první splátka byla splatná 29.1.2017, další byly splatné vždy do 14. dne v kalendářním měsíci (úvěrová smlouva, úvěrové podmínky, výpis proplacení smlouvy). Žalovaný uhradil 2.290 Kč, a sice dne 31.1.2017 částku 458 Kč, dne 20.2.2017 částku 458 Kč, dne 21.6.2017 částku 916 Kč a dne 21.11.2017 částku 458 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad). Pro prodlení žalovaného se splácením úvěru právnická osoba žalovaného vyzval ke splacení celého úvěru do 14 dnů dopisem ze dne 7.9.2017, výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím pošty dne 8.9.2017 (výzva ke splacení úvěru, poštovní podací arch). právnická osoba postoupil pohledávku za žalovaným žalobci (oznámení o postoupení pohledávky). Zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dopisem ze dne 23.2.2018 (předžalobní výzva).
Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.
Sjednaný úvěr měl s ohledem na postavení smluvních stran povahu spotřebitelského úvěru. Poskytovatel spotřebitelského úvěru má podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“) povinnost posoudit schopnost žadatele úvěr splácet a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tato činnost představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy. Schopnost žadatele úvěr splácet je poskytovatel povinen posoudit na základě dostatečných informací, nespoléhá se pouze na údaje tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá doložit, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, ze dne 26.1.2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018).
Ohledně splnění uvedené povinnosti žalobce uvedl, že při poskytování úvěrů splňuje povinnost prověřování bonity spotřebitele zjišťováním jeho kreditního skóre a vyvstanou-li pochybnosti o pravosti tvrzení klienta, přistupuje k žádosti o předložení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. V případě žalovaného prověřil jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet kontrolou žalovaného v registru SOLUS bez negativní informace a NRKI, odkud zjistil, že žalovaný nemá dalších úvěrů, a dále vzal v úvahu údaje od žalovaného, že je vdovec, zaměstnanec s čistým měsíčním příjmem 22.000 Kč, měsíční výdaje domácnosti na bydlení činí 5.608 Kč. Dále vzal v úvahu životní minimum na jednoho dospělého dle údajů ČSÚ. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nedostál své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když se kromě lustrace v registrech SOLUS a NRKI spolehl na údaje tvrzené samotným žadatelem, a vedle toho vycházel jen z údajů z databáze Českého statistického úřadu. Uzavřená smlouva je proto dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18).
Právní předchůdce žalobce žalovanému na základě neplatné smlouvy poskytl finanční prostředky ve výši 10.995 Kč. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), které je povinen vydat, a to žalobci, jehož aktivní věcná legitimace vychází z ustanovení § 1879 o.z.. Žalovaný žalobci již uhradil 2.290 Kč, a proto zbývá vydat 8.705 Kč. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu (§ 1958 odst. 2 o.z.). Žalovaný byl vyzván k plnění ve čtrnáctidenní lhůtě dopisem ze dne 7.9.2017, marným uplynutím poskytnuté čtrnáctidenní lhůty, tj. ode dne 22.9.2017 je žalovaný v prodlení a žalobce má od tohoto dne právo na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.), jehož požadovaná výše 8,05 % ročně je nižší než dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě co do částky 8.705 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 624,40 Kč (tj. 8,05 % ročně z částky 9.163 Kč od 22.9.2017 do 21.11.2017 a 8,05 % ročně z částky 8.705 Kč od 22.11.2017 do 9.8.2018) a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8.705 Kč od 10.8.2018 do zaplacení vyhověl (výrok I.) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). Lhůta k plnění byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl úspěšný co do částky 8.705 Kč, tj. co do 81 %, neúspěšný co do částky 2.064 Kč, tj. co do 19 %, což při odečtení neúspěchu od úspěchu činí 62 % Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění, žaloba) a tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč za tytéž úkony (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a z částky 252 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty a náhrad, tj. celkem 2.252 Kč, z toho 62 % činí 1.396 Kč. Za podání ze dne 17.9.2019 a ze dne 6.4.2021 soud žalobci náhradu nepřiznal, neboť tyto náklady neshledal potřebnými k účelnému uplatňování práva, když žalobce těmito podáními kompenzoval nedostatky žaloby (srov. ustanovení § 79 odst. 1 a 2 o.s.ř.) Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.