Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 C 193/2021-27

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 5 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 500 Kč

s úrokem z prodlení ve výši 1 460,47 Kč a ve výši 8,05 % ročně z částky 5 500 Kč

od 22. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 460,47 Kč a ve výši 8,05 % ročně z částky 5 500 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Žalobou podanou dne 23. 4. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ Společnost“) uzavřela s žalovaným dne 19. 7. 2016 smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 12 000 Kč, který se zavázal žalovaný vrátit spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek, to vše ve výši 20 280 Kč v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 560 Kč počínaje 30. dne po uzavření Smlouvy, takže poslední splátka byla splatná ke dni 13. 8. 2017. Žalovaný nicméně uhradil celkově toliko částku 14 780 Kč. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu Společnosti zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů převedena na společnost právnická osoba, IČO. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 postoupila právnická osoba pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka je složena z jistiny úvěru ve výši 5 500 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 0,2 % ročně z částky 5 500 Kč od 14. 8. 2017 do 8. 8. 2020 v kapitalizované výši 6 000 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 500 Kč od 14. 8. 2017 do 30. 11. 2020 v kapitalizované výši 1 460,47 Kč a od 22. 12. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč představující jednu osobní návštěvu žalovaného. Žalovaný ničeho neuhradil i přes zaslanou předžalobní upomínku.

3. Žalobkyně na výzvu soudu v usnesení ze dne 21. 6. 2021, č. j. -12, jakým způsobem Společnost před uzavřením smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalovaného, reagovala tak, že bohužel nedisponuje důkazy o poplatku za provedenou osobní návštěvu ve výši 217 Kč a o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. S ohledem na uvedené vzala žalobu zpět v částce 6 217 Kč představující smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky, když dále požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši 5 500 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a náklady řízení. S ohledem na uvedené soud usnesením ze dne 27. 7. 2021, č. j. -21, řízení co do částky 6 217 Kč zastavil.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v  za použití soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

Závěr o skutkovém stavu

5. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

6. Žalovaný požádal dne 19. 7. 2016 o poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč s požadovanou dobou splácení v 13 měsících s termínem úhrady 15. dne v měsíci. Žalovaný vyplnil, že je zaměstnán jako dělník s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 20 000 Kč a s průměrnými měsíčními výdaji ve výši 7 000 Kč (viz žádost o spotřebitelský úvěr).

7. Společnost a žalovaný si dne 19. 7. 2016 ujednali Smlouvu, na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč na dobu určitou do splatnosti poslední, tj. 13. měsíční splátky, což žalovaný stvrdil svým podpisem Smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou jistinu vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 25,85 % p. a., to vše v celkové výši 8 280 Kč (RPSN 169,90 %), a to tak že částka je splatná v 13 pravidelných rovnoměrných splátkách ve výši 1 560 Kč, kdy první splátka je splatná 30. den po uzavření Smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení je splatná 30. den od splatnosti předchozí splátky. V případě, že žalovaný nebude plnit řádně a včas úvěr, je Společnost oprávněna požadovat po žalovaném navíc smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení (viz Smlouva a předpis splátek). Žalovaný uhradil na dluh celkově částku 14 780 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu ve vyšší výši má tvrdit dlužník).

8. Na výzvu soudu v usnesení ze dne 21. 6. 2021, č. j. -12, jakým způsobem Společnost před uzavřením smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalovaného, reagovala tak, že bohužel nedisponuje důkazy o poplatku za provedenou osobní návštěvu ve výši 217 Kč a o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. S ohledem na uvedené soud učinil skutkový závěr o tom, že Společnost úvěruschopnost žalovaného řádně neposuzovala.

9. Společnost coby prodávající a společnost právnická osoba coby kupující uzavřeli 6. 9. 2018 kupní smlouvu, na jejímž základě Společnost prodala společnost právnická osoba část svého závodu tvořenou divizí spotřebitelských úvěrů v rozsahu definovaném v čl. III. odst. 3.2. smlouvy (viz notářský zápis NZ 1054/2018). Dne 21. 12. 2020 uzavřely společnost právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou společnost právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. 1 smlouvy, v níž byla uvedena pohledávka za žalovaným ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020, KEIC3 /1/51 a potvrzení o zaplacení kupní ceny). Dopisem ze dne 19. 1. 2021 oznámila společnost právnická osoba, žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2021 vč. podacího archu). Dopisem ze dne 15. 3. 2021 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 14 851,78 Kč do 14. 4. 2021 na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne 15. 3. 2021 vč. podacího archu). Žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

Právní posouzení věci

10. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle , o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávka Společnosti za žalovaným byla nejprve dne 6. 9. 2018 převedena na společnost právnická osoba coby část závodu Společnosti. právnická osoba, následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba, dopisem ze dne 19. 1. 2021, čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. (uveřejněném pod č. 27/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

15. Společnost a žalovaný uzavřeli dne 19. 7. 2016 smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na jejímž základě Společnost jako zapůjčitel poskytla žalovanému coby vydlužiteli v hotovosti částku 12 000 Kč, čímž vznikl smluvní vztah zápůjčky coby reálný kontrakt. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 8 280 Kč v 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč, kdy první splátka je splatná 30. den po uzavření Smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení je splatná 30. den od splatnosti předchozí splátky.

16. Soud má nicméně za to, že právní vztah zápůjčky v tomto případě platně nevznikl, neboť žalobkyně náležitě netvrdila, ani neprokázala, že Společnost řádným způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje Na výzvu soudu v usnesení ze dne 21. 6. 2021, č. j. -12, jakým způsobem Společnost před uzavřením smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalovaného, reagovala tak, že bohužel nedisponuje důkazy o poplatku za provedenou osobní návštěvu ve výši 217 Kč a o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Za této situace upustil soud s ohledem na zásadu procesní ekonomie od nařízení jednání, neboť takové jednání by bylo toliko formálního charakteru, kdy by stranám sporu přineslo jen zvýšené náklady a vyšel při právním posouzení věci v souladu s tvrzeními žalobkyně z toho, že Společnost řádným způsobem neověřila úvěruschopnost žalovaného. Sankcí za náležité neověřování úvěruschopnosti žalovaného je přitom podle neplatnost smlouvy, přičemž jedná se o neplatnost absolutní (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, č. j. ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

17. Jestliže je tedy smlouva o zápůjčce ze dne 19. 7. 2016 absolutně neplatným právním jednáním, nebylo možné žalobkyni přiznat jakékoliv plnění, které by se zakládalo na smluvním vztahu založeném tvrzenou smlouvou.

18. Při absenci závěru o platném uzavření smlouvy o zápůjčce a při prokázání poskytnutí částky 12 000 Kč v hotovosti žalovanému, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, lze nicméně právní poměr mezi Společností, resp. nyní žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od Společnosti částku 12 000 Kč, aniž by pro takovou platbu existoval platný právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaný dle tvrzení žalobkyně na neplatný dluh ze zápůjčky plnil celkově částku 14 780 Kč, z čehož je patrno, že žalovaný z titulu bezdůvodného obohacení nedluží ničeho.

19. S ohledem na uvedené soud žalobu v části, v níž nebyla vzata zpět, pro nedůvodnost zamítl.

20. Žalovaný byl zcela procesně úspěšný, měl by tedy podle právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se ani nepodávají z obsahu spisu, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněná strana (žalobkyně) podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.