Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 C 210/2021-28

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 14 630 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 858,97 Kč s úrokem z prodlení

ve výši 769,25 Kč a ve výši 10 % ročně od 22. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 5 771,03 Kč

- s úrokem ve výši 3 300 Kč,

- s úrokem z prodlení ve výši 499,24 Kč a ve výši 10 % ročně z částky 3 948,79 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 858,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 769,25 Kč a ve výši 10 % ročně od 22. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 5 771,03 Kč</b> <b>- s úrokem ve výši 3 300 Kč,</b> <b>- s úrokem z prodlení ve výši 499,24 Kč a ve výši 10 % ročně z částky 3 948,79 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Žalobou podanou dne 23. 4. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ Společnost“) uzavřela s žalovanou dne 24. 6. 2018 smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek, to vše ve výši 8 600 Kč v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 328,57 Kč počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena, takže poslední splátka byla splatná ke dni 24. 8. 2019. Žalovaná nicméně uhradila celkově toliko částku 5 300 Kč. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu Společnosti zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů převedena na společnost právnická osoba, IČO. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 postoupila právnická osoba pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná částka je složena z jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % ročně z částky 10 000 Kč od 25. 8. 2019 do 30. 11. 2020 v kapitalizované výši 4 630 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok v kapitalizované výši 3 300 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 25. 8. 2019 do 30. 11. 2020 v kapitalizované výši 1 268,49 Kč a od 22. 12. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč představující poplatek za dvě osobní návštěvy žalované. Žalovaná ničeho neuhradila i přes zaslanou předžalobní upomínku.

3. Žalobkyně na výzvu soudu v usnesení ze dne 30. 6. 2021, č. j. -14, jakým způsobem vyjádřil žalovaný souhlas s ceníkem žalobkyně, reagovala tak, že dalšími důkazy o účelně vynaložených nákladech mimosoudního vymáhání pohledávky v částce 434 Kč nedisponuje, a proto vzala co do částky 434 Kč žalobu zpět. S ohledem na uvedené soud usnesením ze dne 27. 7. 2021, č. j. -23, řízení co do částky 434 Kč zastavil.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v  , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), za použití soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

Závěr o skutkovém stavu

5. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

6. Žalovaná požádala na předepsaném formuláři Společnosti dne 24. 6. 2018 o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč s požadovanou dobou splácení v 14 měsících s termínem úhrady 15. dne v měsíci. Žalovaná vyplnila, že je zaměstnána jako pokladní obsluha čerpací stanice na dobu určitou do 31. 5. 2019, s průměrným měsíčním výdělkem ve výši 11 366 Kč, což bylo ověřeno výplatní páskou a pracovní smlouvou. Žalovaná uvedla, že žije u rodičů, je svobodná, nemá vyživovací povinnost, průměrné měsíční výdaje žalované za poslední tři měsíce činí: energie ve výši 1 000 Kč, stravování a výživné ve výši 2 000 Kč, tj. celkem 3 000 Kč, což bylo doloženo čestným prohlášením a dokladem SIPO s výší platby v měsících 4–6/ 2018 ve výši 4 800 Kč (viz žádost o spotřebitelský úvěr, pracovní smlouva, mzdový výměr, výplatní páska, doklady SIPO).

7. Společnost a žalovaná si dne 24. 6. 2018 ujednaly Smlouvu, na jejímž základě poskytla Společnost žalované při podpisu Smlouvy bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč na dobu určitou do splatnosti poslední, tj. 14. měsíční splátky, což žalovaná stvrdila svým podpisem Smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutou jistinu vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 24 % p. a., dále poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 200 Kč, to vše v celkové výši 18 600 Kč (RPSN 212,32 %), a to tak že částka je splatná v 14 pravidelných rovnoměrných splátkách ve výši 1 300 Kč, kdy první splátka je splatná 24. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Z pravidelných měsíčních splátek budou nejdříve hrazeny úroky, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a až následně poskytnutá jistina. Úroky a poplatky jsou splatné v prvních 6 měsíčních splátkách a částečně v 7. splátce, a to dle předpisu splátek. V případě, že žalovaná nebude plnit řádně a včas úvěr, je Společnost oprávněna požadovat po žalované navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení (viz Smlouva a předpis splátek). Žalovaná uhradila na dluh celkově částku 5 300 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu ve vyšší výši má tvrdit dlužník). Společnost coby prodávající a společnost právnická osoba coby kupující uzavřeli 6. 9. 2018 kupní smlouvu, na jejímž základě Společnost prodala společnost právnická osoba část svého závodu tvořenou divizí spotřebitelských úvěrů v rozsahu definovaném v čl. III. odst. 3.2. smlouvy; v příloze byla specifikována též pohledávka za žalovanou ze Smlouvy (viz notářský zápis NZ 1054 2018, výňatek přílohy na č. l. 18). Dne 21. 12. 2020 uzavřely společnost právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou společnost právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. 1 smlouvy, v níž byla uvedena pohledávka za žalovanou ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020, KEIC3 /1/487 a potvrzení o zaplacení kupní ceny). Dopisem ze dne 19. 1. 2021 oznámila společnost právnická osoba, žalované postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2021 vč. podacího archu). Dopisem ze dne 15. 3. 2021 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 21 823,90 Kč s příslušenstvím do 14. 4. 2021 na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne 15. 3. 2021 vč. podacího archu). Žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

8. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. v červnu 2018 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby na 1 rok do 5 let 8,15 % ročně a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 8,85 % ročně (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupným na www.cnb.cz).

Právní posouzení věci

9. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle , ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávka Společnosti za žalovanou byla nejprve dne 6. 9. 2018 převedena na společnost právnická osoba coby část závodu Společnosti. právnická osoba, následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba, dopisem ze dne 19. 1. 2021, čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. (uveřejněném pod č. 27/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

16. Poté, co Společnost ověřila úvěruschopnost žalované, Společnost a žalovaná uzavřely dne 24. 6. 2018 Smlouvu, kterou soud kvalifikoval podle svého obsahu nikoliv jako smlouvu o úvěru, nýbrž jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť Smlouva splňovala podstatné náležitosti právě tohoto smluvního typu (zejm. nebylo sjednáno právo žalované vynutit si poskytnutí jistiny úvěru). Na základě Smlouvy Společnost jako zapůjčitel přenechala žalované coby vydlužitelce peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, což žalovaná stvrdil svým podpisem na Smlouvě (svědčí o tom ostatně i následné částečné úhrady ze strany žalované); tímto vznikla mezi stranami zápůjčka coby reálný kontrakt vyžadující ke svému vzniku nejen konsensus smluvních stran, ale i reálné poskytnutí peněžních prostředků. Na základě Smlouvy žalované vznikla povinnost vrátit Společnosti jistinu zápůjčky ve výši 10 000 Kč společně s úrokem ve výši 2 800 Kč (24 % ročně), s poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč (tento měl být uhrazen zvláště), s poplatkem za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, tj. celkem zaplatit žalobkyni částku 18 600 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1 300 Kč s tím, že každá splátka je splatná 24. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena.

17. Byť bylo ve Smlouvě uvedeno, že výše úroku činí toliko 2 800 Kč (24 % ročně), dospěl soud k závěru, že za úrok (peněžitou odměnu zapůjčitele za poskytnutí jistiny zápůjčky) je nezbytné považovat rovněž poplatek za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Jak je soudu známo z úřední činnosti (např. ze spisu zdejšího soudu sp. zn. či ), poplatek za správu úvěru není nezávisle stanovenou položkou za vykonané činnosti ze strany žalobkyně, nýbrž tato položka je přímo odvislá od výše poskytnuté finanční částky. Rovněž ani poplatek za hotovostní inkaso splátek není svou povahou a účelem nepochybně zvláštní službou, kterou by bylo lze náležitě odlišit od zápůjčky, nýbrž je se zápůjčkou pevně spjato, když je jím sjednáno, že namísto principu donosnosti dluhu (uhrazení v sídle zapůjčitele), bude uplatněn princip odnosnosti (uhrazení dluhu v místě bydliště vydlužitele), i zde je pak výše odměny proměnlivá v závislosti na výši jistiny zápůjčky; nelze odhlédnout ani od toho, že žalovaná ve Smlouvě nemohla tuto službu nijak odmítnout. Soud má tak za to, že hotovostní inkaso splátek je variantou zápůjčky (Společností nabízeným produktem). Soud tedy uzavírá, že přiměřenost podmínek poskytnuté zápůjčky je třeba hodnotit jako celek.

18. Jestliže tedy žalovaná byla povinna vrátit žalobkyni zápůjčku ve výši 10 000 Kč společně s částkou 8 200 Kč (bez zohlednění poplatku za uzavření smlouvy), pak při splácení zápůjčky na dobu 14 měsíců lze dovodit, že úrok zápůjčky činí 70,29 % ročně ( (8 200 Kč/14) × (12/ 10 000 Kč) × 100); RPSN uváděné žalobkyní činí dokonce 212,32 %. Byť ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce. I dohoda o úrocích z poskytnuté zápůjčky podléhá korektivu dobrých mravů ( o. z.), na který jsou smluvní strany povinny dbát. Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ) Dohodnutá výše takto sjednaná výše smluvního úroku je neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle o. z., neboť výše sjednaného úroku je více jak 8,6krát vyšší než průměrná výše úrokové míry korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby na 1 rok do 5 let v době uzavření Smlouvy (červen 2018), RPSN uváděné žalobkyní je potom více jak 23krát vyšší než průměrná výše roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu v době uzavření Smlouvy. V souladu s  o. z. proto soud přistoupil k moderaci výše úroků, které stanovil ve výši 8,15 % p. a., vycházeje z průměrné hodnoty úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby na 1 rok do 5 let v měsíci, kdy byla uzavřena Smlouva; uvedená výše úroku odpovídá spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky.

19. Žalobkyně poskytla žalované jistinu zápůjčky ve výši 10 000 Kč, kdy celou zápůjčku měla žalovaná uhradit do 24. 8. 2019 spolu s moderovaným úrokem ve výši 8,15 % ročně z částky 25 000 Kč od 25. 6. 2018 do 24. 8. 2019 v kapitalizované výši 951,21 Kč a spolu s poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, splatným ke dni uzavření smlouvy. Žalovaná tedy měla v 14 měsíčních splátkách uhradit celkem částku 10 951,21 Kč, z čehož lze dovodit, že při zohlednění moderovaného úroku náležitá výše 1. – 13. splátky činí 783 Kč (poslední 14. splátky ve výši 772,21 Kč), přičemž strany se dohodly, že nejdříve dojde k úhradě úroku (poplatků) a až následně k úhradě jistiny, takže 1. splátka ve výši 783 Kč měla být použita zcela na úhradu smluvního úroku, 2. splátka ve výši 783 Kč měla být použita na zbylou část smluvního úroku ve výši 168,21 Kč a co do částky 614,79 Kč měla být použita na úhradu jistiny, 3. až 13. splátka vždy ve výši 783 Kč měla být použita vždy zcela na úhradu jistiny a 14. splátka ve výši 772,21 Kč měla být použita zcela na úhradu jistiny. Jestliže žalovaná uhradila na dluh celkově částku 5 300 Kč, z toho částka 400 Kč byla použita na poplatek za uzavření smlouvy a zbylá částka byla použita nejprve na smluvní úrok a následně na jistinu, pak je nutno učinit závěr, že kde dni 24. 8. 2019, kdy byla splatná poslední sjednaná splátka, činil dluh žalované pouze na jistině, a sice částku 6 051,21 Kč. Jelikož žalovaná dlužnou částku 6 051,21 Kč doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím (výrok I.), naopak soud žalobu co do částky 3 948,79 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 300 Kč pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

20. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 10 000 Kč od 25. 8. 2019 do 30. 11. 2020 v kapitalizované výši 4 630 Kč; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Smluvní strany si platně v čl. V odst. 4 Smlouvy sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru či zesplatněné jistiny, ohledně níž je žalovaná v prodlení, až do úplného zaplacení; souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přitom přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalobkyně uplatnila smluvní pokutu z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky až do 30. 11. 2020, soud proto při zohlednění náležité výše dlužné jistiny (6 051,21 Kč) přepočetl smluvní pokutu, načež dospěl k závěru, že správná výše smluvní pokuty za období od 25. 8. 2019 do 30. 11. 2020 činí 2 807,76 Kč. Jelikož žalovaná dlužnou částku 2 807,76 Kč doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím (výrok I.), naopak soud žalobu co do částky 1 822,24 Kč pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

21. Na příslušenství požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 25. 8. 2019 do 30. 11. 2020 v kapitalizované výši 1 268,49 Kč a od 22. 12. 2020 do zaplacení; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Jelikož žalovaná neuhradila zápůjčku do řádného termínu její úhrady, tj. do 24. 8. 2019, dnem následujícím se dostala do prodlení a žalobkyni vznikl v souladu s  o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně (dle ) z jistiny ve výši 6 051,21 Kč až do zaplacení; tento za období od 25. 8. 2019 do 30. 11. 2020 činí 769,25 Kč. Vzhledem k tomu soud shledal důvodným nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 051,21 Kč od 25. 8. 2019 do 30. 11. 2020 v kapitalizované výši 769,25 Kč a od 22. 12. 2020 do zaplacení (výrok I.); ve zbylém rozsahu tento nárok pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

22. S ohledem na uvedené uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 858,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 051,21 Kč od 25. 8. 2019 do 30. 11. 2020 v kapitalizované výši 769,25 Kč a od 22. 12. 2020 do zaplacení (výrok I.), naopak žalobu v části v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 5 771,03 Kč s úrokem v kapitalizované výši 3 300 Kč, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 499,24 Kč a s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 3 948,79 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

Náklady řízení a lhůta k plnění

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ve spojení s  větou první Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vyhlášení rozhodnutí v řízení úspěšná co do přiznání částky 10 070,87 Kč (jistina ve výši 8 858,97 Kč + úrok v kapitalizované výši 769,25 Kč + úrok z prodlení od 22. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 442,65 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 20 364 Kč (jistina ve výši 14 630 Kč + smluvní úrok v kapitalizované výši 3 300 Kč + úrok z prodlení v kapitalizované výši 1 268,49 Kč + náklady na uplatnění pohledávky ve výši 434 Kč + úrok z prodlení od 22. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 731,51 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 49,45 % v poměru k neúspěchu 50,55 %, tedy v zásadě totožný. Vzhledem k tomu rozhodl soud tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

24. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti stanovil soud v souladu s  jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve Zlíně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně, ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněná strana (žalobkyně) podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.